Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v červnu

18. 06. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 322x

Červen je kalendářně prvním letním měsícem a tomu odpovídá i počasí, jež v tomto období můžeme očekávat. Dlouhodobý teplotní normál získaný z údajů z let 1991–2020 představuje pro celé území ČR 16,5 °C a srážkový úhrn 82 mm. Odchylky od naměřených průměrů mohou být výrazné - jako příklad lze uvést rok 2019, kdy teploty dosáhly 20,7 °C a spadlo 152 mm. Pro srovnání ještě stojí za zmínku statistiky pro měsíc květen, kdy průměrné teploty dosahují 13,1 °C a spadne 70 mm srážek. Údaje poukazují na zřetelný vzrůst červnových teplot, jež předznamenávají vstup do letního období. Teplotní normál pro červenec činí 18,3 °C a pro srpen 17,9 °C.

Počasí nás ovšem může ještě zaskočit a „definitivní“ léto se většinou dostavuje až ke konci měsíce. V červnu můžeme zažít jak extrémně vysoké teploty, tak prudká ochlazení, jako tomu bylo v roce 2013, kdy mráz poškodil násadu. Dostavit se mohou dlouhodobé a vydatné deště nebo přívalové srážky s krupobitím. Ve výhodě jsou pěstitelé vybavení protikroupovými systémy, neboť jediná bouřka může zničit veškeré úsilí investované do ochrany a agrotechniky od začátku vegetace. Pokud se týká provozu sadů, tak v červnu probíhá listová výživa, údržba příkmenných pásů, sežínání meziřadí, a také sklizeň raných odrůd meruněk, třešní i višní.

Ochrana proti patogenům

Červnové srážky spojené s teplým počasím a vysokou vzdušnou vlhkostí vytvářejí ideální podmínky pro šíření řady patogenů. V jabloních nadále pokračujeme v systému ošetření proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

Strupovitost jabloně

Pokud se týká strupovitosti jabloně, stále se nacházíme v období primárních askosporových infekcí. Přestože zásoba askospor s jejich uvolňováním z perithecií postupně slábne, ve srážkách a při vyšších teplotách mohou nadále vznikat silné infekce. V případě vzniku příznaků napadení (lézí na listech i plodech) se postupně šíří i konidiové sekundární infekce. Intenzivní přírůst listové plochy vyžaduje časté obnovování fungicidního filmu a využívání systémových přípravků. V tomto směru je třeba zohledňovat zásady antirezistentní strategie, a to kombinovaným využíváním kontaktních přípravků a střídáním systémových fungicidů s odlišným mechanizmem účinku. V rozhodovacím procesu v signalizaci je vhodnou pomůckou program RIMpro, jenž zároveň poskytuje informaci o pokrytí probíhajících i nejbližších nadcházejících infekcí fungicidy.

Příznaky napadení strupovitostí jabloně

Z chemických fungicidů je povolena celá řada účinných látek (tetraconazole, dithianon, captan, kresoxim-m, tetraconazole, difenoconazole, pyrimethanil, penthiopyrad, cyprodinyl, fluopyram, metiram, fluxapyroxad, myclobutanil, pyraclostrobin, penconazole, trifloxystrobin, mefentrifluconazole), z nichž postupně upřednostňujeme přípravky s rychlejším odbouráváním reziduí.

Vzhledem k požadavkům odběratelů na minimalizaci reziduí pesticidů v ovoci je postupně vhodné do plánu ochrany zařazovat přípravky určené pro ekologickou produkci. V tomto systému využíváme preventivně koloidní síru, již podle velikosti a trvání infekce doplňujeme polysulfidem vápenatým aplikovaným na mokrý list při BSET(h) = 120–300 °C nebo aplikací hydrogenuhličitanu draselného na suchý list při BSET(h) = 300–430 °C od vzniku infekce.

V preventivním ošetření lze využít i nízké dávky mědi, jejíž výhodou je vyšší odolnost proti smyvu deštěm. Měď nelze aplikovat v odrůdách náchylných ke vzniku rzivosti slupky, jako je např. Golden Delicious, Goldstar a další.

Na konci června, kdy předpokládáme konec primárních infekcí, provedeme kontrolu napadení strupovitostí. Udává se, že při zjištění výskytu patogenu po 0,5 % již není třeba nadále provádět intenzivní ochranu. Zásahy provádíme nadále a zaměřujeme se na období silného infekčního tlaku.

Padlí jabloně

Souběžně se strupovitostí pokračujeme v ochraně proti padlí jabloně. Problém padlí spočívá v tom, že se ve výběru přípravků více soustřeďujeme na strupovitost. Fungicidů skutečně účinných na padlí je méně; doporučuje se proto přidávat do tank-mixu síru anebo do postřikového plánu proti strupovitosti zařazovat polysulfid vápenatý.

Padlí jabloně

Ostatní choroby

Z dalších patogenů v červnu pokračujeme v ochraně proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora), kde využíváme přípravky na bázi mědi a fosetyl-Al.

V peckovinách je třeba v pravidelných intervalech aplikovat fungicidy proti suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila), skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii) a hnědnutí listů meruňky (Gnomonia erythrostoma). Vzhledem k postupnému dozrávání peckovin při volbě přípravků zohledňujeme jejich ochranné lhůty.

Před sklizní zasahujeme proti glomerelové (koletotrichové) hnilobě třešní a višní (Glomerella acutata) a moniliniové hnilobě peckovin (Monilinia laxa, Monilinia fructigena).

Suchá skvrnitost listů peckovin

Moniliniová hniloba plodů na višních

Ochrana proti škůdcům

V červnu se věnujeme intenzivní ochraně proti široké skupině zástupců řádu motýlů (Lepidoptera).

Obaleč jablečný

V jádrovinách se především zaměřujeme na obaleče jablečného (Cydia pomonella), u něhož v tomto období pravidelně zaznamenáváme významné letové vlny, jež rozhodují o síle druhé generace. Důležité je zvládnutí ochrany po druhém propadu plůdků, kdy může dojít k citelnému procentuálního zvýšení napadení plodů. Pečlivě sledujeme úlovky v lapácích, večerní teploty, a průběh teplotních sum. V rozhodování o zásazích nám mohou pomoci výstupy na www.amet.cz, a také program RIMpro. Obaleč klade za soumraku při teplotách nad 16,5°C a jeho aktivitu omezují srážky.

I když je u většiny povolených účinných látek (acetamiprid, chloratraniliprole, cyantraniliprole, tebufenozide, pyriproxyfen) uváděn kombinovaný larvicidní, ovilavicidní případně i ovicidní účinek, aplikaci se snažíme načasovat na vajíčka ve fázi černé hlavičky, tj. těsně před líhnutím housenek. Kromě toho, že tento způsob plánování zásahů je méně komplikovaný, dosáhneme zároveň delšího reziduálního účinku. Z hlediska teplotních sum termín ošetření odpovídá BSET₁₀(h) = 1900–2000 °C od počátku letové vlny. Výjimkou je pyriproxyfen, u něhož je doporučováno ošetření na čerstvě vykladená vajíčka.

Vajíčko obaleče jablečného ve fázi černé hlavičky (uvnitř vajíčka patrné tělíčko housenky)

Závrtek obaleče jablečného

Obaleč jablečný - úlovky v lapáku

V každém případě je třeba střídat látky s různým mechanizmem účinku. Cyantariliprole a chloratraniliprole působí blokaci svalové funkčnosti, tebufenozide a pyriproxifen reprezentují analogy juvenilního hormonu a regulátoru růstu a neonikotiniod acetamiprid působí aktivaci receptorů acetylcholinu. Obdobným způsobem působí i spinosad (ovlivňuje aktivitu acetylcholinesterázy). V posledních letech se v souvislosti s oteplováním stále častěji setkáváme s kontinuálním kladením obaleče jablečného. V tomto případě se v signalizaci řídíme reziduálními účinky zvolených přípravků.

V rámci biologické a nechemické ochrany můžeme proti škůdci využít virus granulózy o. jablečného (CpGV) a spinosad. Načasování aplikace je stejné jako u larvicidů, tj. zásah provedeme těsně před líhnutím housenek. Ve výhodě jsou sady pod feromonovým matením, kde většinou zasahujeme jen v situacích s velkým tlakem škůdce.

Obaleč zimolezový

V závislosti na regionu a průběhu počasí se na konci května pravidelně objevuje letová vlna obaleče zimolezového (Adoxophyes orana) a podle sum efektivních teplot zhruba na počátku června larvicidně zasahujeme proti housenkám. Snažíme se zachytit rané vývojové fáze, neboť starší housenky žijí skryty v zápředcích a unikají kontaktnímu účinku použitých přípravků. Využijeme stejné látky jako u obaleče jablečného (kromě acetamipridu), a také biologický preparát na bázi Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki. Osvědčeným postupem je využití metody matení, jež proti obaleči zimolezovému funguje velmi spolehlivě.

Požerky obaleče zimolezového na listu

Obaleč východní

V teplých oblastech věnujeme pozornost obaleči východnímu (Grapholita molesta) škodícímu především na broskvoních, kde zprvu vyžírá chodbičky do letorostů a později se zavrtává do plodů. Na konci června začíná létat druhá generace, jež později poškozuje plody; vrchol letu spadá do července, kdy také provádíme larvicidní ošetření. Vzhledem k ochranným lhůtám a reziduím je nejvhodnější volbou využití přípravku na bázi B. thuringiensis.

Makadlovka broskvoňová

Obdobným způsobem jako obaleč východní škodí makadlovka broskvoňová (Anarsia lineatella) napadající kromě broskvoní i meruňky. První generace začíná létat zpravidla již v květnu, takže během června, kdy se již mohou projevit symptomy žíru housenek, pokračujeme v zahájeném systému ochrany. Aplikujeme spinosad, acetamiprid nebo B. thuringiensis.

Makadlovka broskvoňová (V. Psota)

Obaleč švestkový

Systematickou pozornost vyžaduje obaleč švestkový (Grapholita funebrana), kde sledujeme let a ošetřujeme na líhnoucí se housenky, tj. při splnění BSET₁₀(h) = 1500 °C od počátku letové vlny. Vzhledem k fyziologickému propadu plůdků hrozí obdobně jako u obaleče jablečného zvýšené riziko případných ztrát. Aplikujeme chloratraniliprole, cyantraniliprole, dále využijeme vedlejších účinků acetamipridu, a také B. thuringiensis. Efektivním opatřením je využití metody matení spočívající v aplikaci feromonových odparníků před letem první generace škůdce.

Další motýli

Z dalších zástupců řádu motýlů mezi červnové návštěvníky výsadeb zařazujeme nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) a nesytku rybízovou (Synanthedon tipuliformis); symptomaticky se projevuje podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella) a další druhy minujících motýlů.

Nesytka jabloňová napadá hlavně starší nebo oslabené stromy

Vajíčka nesytky rybízové

Čerstvé miny podkopníčka spirálového a vajíčko po vylíhnutí housenky na spodní straně listu

Vrtule třešňová

Červen je také důležitým obdobím v ochraně proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi). Zatímco první dozrávající třešně tomuto škůdci unikají a bývají spíše ohrožovány ptactvem, u středně pozdních a pozdních odrůd musíme sledovat úlovky na lepových deskách i vpichy na plodech. Podle délky dozrávání plodů vrtule vyžaduje zpravidla tři larvicidní ošetření cílená na vajíčka ve fázi 2 černých skvrn anebo je využíván systém adulticidních zásahů. Pro obě situace použijeme acetamiprid a spirotertramat; adulticidně pak spinosad. Při volbě přípravků zohledňujeme ochranné lhůty. V bezreziduální produkci se experimentálně osvědčila metoda mass trapping (hromadný odchyt dospělců) s využitím potravní návnady (melasa + kvasinky) s insekticidem (spinosad).

Vrtule třešňová na višni

Octomilka japonská

V posledních letech začíná být „měkké“ ovoce napadáno octomilkou japonskou (Drosophila suzukii). I když hlavní období aktivity tohoto škůdce spadá do pozdějších fází sezony, je vhodné s monitoringem octomilek, případně s prvními zásahy, začít v předstihu. Proti octomilce lze využít spinosad a cyantraniliprole.

Štítenka zhoubná

Ve druhé polovině měsíce nebo k jeho konci se rozlézají L1 pohyblivé nymfy štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus). Aplikujeme spinosad, spirotetramat, případně acetamiprid.

Pohyblivé L1 nymfy štítenky zhoubné

Plod poškozený štítenkou zhoubnou

Mšice

Pravidelně řešíme výskyty mšic (Dysaphis plantaginea, Aphis pomi, Myzus cerasi, Myzus persicae, aj.) včetně vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum). U mšice jitrocelové se můžeme setkávat s prvními příznaky poškození plodů, což je ale důsledek opožděných jarních aplikací. Na kolonie mšic využijme některý z aficidů (acetamiprid, flonicamid, pirirmicarb) nebo s výjimkou hrušní můžeme aplikovat azadirachtin povolený do ekologické produkce. V případě vlnatky krvavé se bezprostředně před aficidním zásahem vyplatí smytí voskových vrstev pomocí draselného kokosového mýdla.

Zásadní roli v ochraně proti mšicím hrají přirození nepřátelé, tzv. afidofágové. Z nich se nejčastěji setkáme se slunéčky, larvami zlatooček a pestřenek. Mšice jsou dále napadány blanokřídlými parazitoidy, z nichž je například klíčovým druhem v regulaci výskytu vlnatky Aphelinus mali. Mšice loví také škvoři, páteříčci a další polyfágní druhy. Podpora těchto organizmů spočívá ve vhodné volbě přípravků a v aktivním vytváření vhodného prostředí v sadech, například pomocí výsevů kvetoucích pásů.

Kolonie vlnatky po odstranění voskových vrstev pomocí draselného kokosového mýdla (patrná parazitace vosičkou A. mali)

Larva slunéčka snažící se proniknout do kolonie vlnatky

Významným afidofágem je zlatoočko - vajíčko v blízkosti kolonie mšic

Mera skvrnitá

Na hrušních se již plně projevují důsledky činnosti mery skvrnité (Cacopsylla pyri). Vzhledem k překrývání generací mery a přítomnosti různých stadií chemická ochrana v této době již nepřináší očekávaný efekt. Zaměřujeme se proto na odstraňování medovice, na prevenci vzniku černí pomocí hydrogenuhličitanu draselného, draselného mýdla nebo hořké soli.

Vyšší larvální stadia mery skvrnité

Další škůdci

Pěstitele slivoní může potrápit výskyt letní generace puklice švestkové (Parthenolecanium corni). V suchém počasí se rychle množí a šíří sviluška ovocná (Panonychus ulmi), která může být podpořena populacemi svilušky chmelové (Tetranychus urticae) šířící se z bylinného podrostu po aplikaci herbicidů. V případě napadení použijeme dle registrace v daných ovocných druzích některý z akaricidů (acechinocyl, hexythiazox, tebufenpyrad).

Na počátku června ještě můžeme nalézat dospělce letní generace květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum) i sekundární poškození pilatkou jablečnou (Hoplocampa testudinea) nebo pilatkami na slivoních (Hoplocampa minuta, Hoplocampa flava).

Kukla letní generace květopasa jabloňového

Závěr

V měsíci červnu vznikají ideální podmínky pro šíření patogenů a škůdců. Navzdory slábnoucí zásobě askospor nadále hrozí silné primární infekce strupovitosti a rozvíjet se postupně mohou infekce sekundární. Na přelomu června a července je vhodné provést kvantitativní hodnocení napadení výsadeb patogenem, abychom dokázali vhodně nastavit další strategii ochrany. Pozornost věnujeme padlí jabloně, dále systematické fungicidní ochraně peckovin a zasahujeme proti bakteriální spále. V dozrávajících peckovinách již musíme řešíme ochranu proti moniliové hnilobě a zároveň sledujeme ochranné lhůty přípravků.

Pokud se týká živočišných škůdců, ocitáme se v důležité fázi ochrany proti obaleči jablečnému, obaleči zimolezovému i obaleči švestkovému, dále proti vrtuli třešňové i štítence zhoubné. Ochrana proti obalečům i jiným druhům z řádu motýlů (nesytky, makadlovka broskvoňová, podkopníčci aj.) zahrnuje pravidelný monitoring úlovků ve feromonových lapácích. Totéž platí pro vrtuli třešňovou, kde sledujeme nálet pomocí žlutých lepových desek a na základě výsledků provádíme adulticidní nebo larvicidní ošetření. Pravidelně řešíme výskyty mšic, které mohou působit velké škody hlavně v mladých výsadbách, kde omezují přírůstky stromků. V kalamitním rozsahu se v jabloních může objevit vlnatka krvavá, se kterou je v posledních letech boj mimořádně obtížný.

Při volbě pesticidů zohledňujeme přítomnost populací přirozených nepřátel, a také bereme v úvahu rychlost odbourávání účinných látek pesticidů. Chemickou ochranu se postupně snažíme nahrazovat přípravky využívanými v ekologické produkci.

Přehled ochrany v jádrovinách

Přehled ochrany v peckovinách