Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v květnu

22. 05. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 534x

Květnové počasí se v rámci celé ČR vyznačuje průměrnou teplotou 13,1 °C a srážkovým úhrnem 70 mm. Mezi jednotlivými regiony nacházíme poměrně velké rozdíly. Nejnižší teplotní průměr byl naměřen v kraji Karlovarském (11,6 °C), nejvyšší naopak na jižní Moravě (14,4 °C). Květnové úhrny srážek se pohybují v rozmezí 61 mm (jižní Morava) až 90 mm (kraj Moravskoslezský). V květnu dochází k rychlému fenologickému rozvoji ovocných druhů a k probouzení řady zástupců škůdců i patogenů.

Na počátku měsíce zpravidla rozkvétají jádroviny, zatímco peckoviny jsou již odkvetlé (meruňky, broskvoně, slivoně) nebo dokvétají (třešně, višně). Výše zmíněné rozdíly mezi regiony, zejména pokud se týká teplot, způsobují posun v aktivitě škůdců i patogenů a v odlišných termínech signalizace ochrany.

První polovina měsíce května se vyznačuje proměnlivostí počasí, jež pravidelně přináší noční mrazy a s nimi spojené poškození násady všech ovocných druhů. V ochraně proti mrazům se uplatňuje řada více či méně účinných metod (zamlžování, zvyšování teploty svícemi nebo plynovými hořáky, nadkorunní závlaha, aj.), avšak dlouhotrvajícímu mrazu s poklesem teplot pod -3 °C a více je těžké čelit. Vzhledem k tomu, že jarními mrazy se setkáváme s častěji, měli bychom tento fakt brát v úvahu i při zakládání výsadeb zvolit stanoviště, kde jsou rizika poškození mrazy nižší.

Ochrana proti patogenům

Pokud se týká patogenů, tak v měsíci květnu pokračujeme v systému ochrany, jenž jsme zahájili již v předchozím měsíci. Při běžném průběhu počasí je květen důležitým obdobím pro zvládnutí strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Infekce patogenu bývají vysoké kvůli souhře několika faktorů, a to vysoké citlivosti pletiv hostitele, velké zásobě zralých askospor a intenzivnímu růstu. Fenologicky největší riziko napadení strupovitostí trvá od fáze růžového poupěte do poloviny května (zhruba do fáze lískového oříšku). Extrémní infekce vznikají při příchodu dešťů po delším období beze srážek, kdy je k výletu připraveno velké množství askospor.

Intenzivní přírůst listové plochy spojený s tvorbou letorostů vyžaduje vyšší frekvenci aplikací a v integrované produkci využívání systémových fungicidů (doplněných kontaktními přípravky). Princip ochrany v ekologické produkci je založen na preventivních zásazích koloidní sírou následovaných tzv. stop aplikacemi polysulfidu vápenatého na mokrý list nebo hydrogenuhličitanu draselného na suchý list. Preventivní zásahy sírou můžeme podle situace doplnit nízkými dávkami mědi, ovšem s výjimkou odrůd náchylných ke vzniku rzivosti (Golden delicious. Goldstar, aj.). Tento systém ochrany můžeme později využít i v integrované produkci, kde nám pomůže snížit pravděpodobnost nálezů reziduí pesticidů v ovoci.

Velmi dobrou pomůckou v signalizaci ochrany je program RIMpro, jenž ukazuje průběh infekcí, množství askospor v zásobě, a také predikci nejbližších infekcí. Program rovněž umožňuje na základě vlastního postřikového plánu odhadovat perzistenci postřiku do další předpokládané infekce. S rozvojem listové plochy se v květnu můžeme setkat s prvními příznaky napadení.

V hrušních se zaměřujeme na strupovitost hrušně (Venturia pyrina), kde v ochraně postupujeme obdobně jako v jabloních.

Kromě strupovitosti jabloně a hrušně je nadále aktivní i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Ochranu proti tomuto patogenu provádíme společně se zásahy proti strupovitostí a výběr přípravků přizpůsobujeme průběhu infekcí tohoto patogenu, kde nám rovněž může pomoci program RIMpro. Zaměřujeme se hlavně na výsadby s viditelnými příznaky napadení, kde dochází k šíření konidiových sekundárních infekcí. Chemickou ochranu pak doplňujeme mechanickým odstraňováním napadených letorostů.

Z dalších patogenů na dokvétajících peckovinách řešíme pak moniliovou spálu (Monilinia fructigena, Monilinia laxa). Za extrémních podmínek, jež např. nastaly v roce 2021, moniliová spála napadá i jabloně, kde se setkáváme s patogenem Monilinia laxa f. sp. mali. Během květu jádrovin dále řešíme jádřincovou a kališní hnilobu, po odkvětu peckovin zahajujeme systematickou ochranu proti suché skvrnitosti peckovin (Stigmina carpophila) a hnědnutí listů meruňky (Apiognomia erythrostoma). Na broskvoních již nacházíme viditelné příznaky poškození kadeřavostí broskvoně (Taphrina deformans).

S květem jádrovin zahajujeme citlivých odrůd jabloní a u hrušní ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora). Primární infekce vznikají v době květu, kdy bakterie pronikají do hostitele květními orgány. Postupně napadají listy a mladé letorosty a další části stromů. Ve výběru přípravků jsme odkázáni na látky s baktericidním účinkem (hydroxid měďnatý, oxichlorid mědi, fosetyl-Al), povolen je také biopreparát na bázi Bacillus subtilis. V signalizaci je vhodné využít teplotně-klimatických modelů včetně programu RIMpro.

Ve výsadbách jabloní se setkáváme s viditelnými příznaky výskytu strupo­vitosti jabloně

Viditelné příznaky výskytu padlí jabloně

Ochrana proti škůdcům

V ochraně proti škůdcům v květnu vstupujme do období náročného nejen na počet druhů, jež musíme řešit, ale také na jejich význam z hlediska škod na produkci.

V době květu a po odkvětu slivoní a jádrovin jsou tradičním tématem pilatky rodu Hoplocampa. Na slivoních škodí pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a pilatka žlutá (Hoplocampa flava); v jabloních pilatka jablečná (H. testudinea) a v hrušních pilatka hrušková (H. brevis). Výběr přípravků proti pilatkám se poslední roky velmi zredukoval a je např. u pilatky jablečné omezen na účinnou látku flupyradifurone, event. na využití vedlejších účinků acetamipridu aplikovaného na mšice. U zmíněných pilatek zasahujeme buďto adulticidně ve fázi balónku (v květnu se týká již jen jádrovin), nebo larvicidně ve fázi červených očí. V signalizaci larvicidní ochrany proti pilatce jablečné je velmi dobrou pomůckou program RIMpro.

Housenice pilatky jablečné těsně před líhnutím

Primární žír housenic pilatky jablečné

Násada poškozená pilatkami na slivoních

Květy, vznikající násadu, a také listovou plochu pravidelně ohrožují žírem zástupci škůdců z řádu brouků (Coleoptera), konkrétně zobonoska jablečná (Coenorhinus aequatus), zobonoska ovocná (Rhynchites Bacchus), zobonoska třešňová (Rhynchites auratus), dále listohlodi rodu Phyllobius, listokazi (rod Phylloperta) a příležitostně i někteří zlatohlávci.

Ve výsadbách třešní se pak můžeme lokálně setkat s květopasem peckovým (Anthonomus rectirostris), jenž působí požerky na mladých plůdcích, do kterých později klade vajíčka. Z nich se líhnou larvy, jež se dužninou prožírají k jádru. Ve všech případech zasahujeme adulticidně na základě sklepávání a vizuálních kontrol a využijeme spinosad nebo acetamiprid.

Zobonosky později poškozují i plůdky

Zobonoska třešňová ve višních

Na květech a mladých listech škodí brouci z čeledi nosatcovitých, jako např. listohlod

Další významnou skupinou škůdců představují listožravé housenky reprezentované druhy ze skupiny slupkových a pupenových obalečů (obaleč zimolezový, obaleč jabloňový, obaleč pupenový, obaleč zahradní, obaleč ovocný aj.) nebo píďalky (píďalka zhoubná, píďalka podzimní) a některé zástupce můrovitých (např. rod Orthosia), bekyně a další druhy. S většinou těchto housenek (slupkoví a pupenoví obaleči, píďalky, můry) se setkáváme již od rašení do období květu. Avšak píďalky se v další vlně pravidelně objevují v meruňkách, kde dokážou zdecimovat tvořící se listovou plochu. Základem je ošetřovat včas na raná stadia housenek, což umožňuje nejen minimalizovat vznik potenciálních škod, ale zároveň dosáhnout vyšší a rychlejší účinnosti zásahů. Z chemických přípravků můžeme využít např. indoxacarb, chlorantraniliprole, cyantraniliprole, z nechemických upřednostníme biopreparát na bázi B. thuringiensis ssp. kurstaki. Spolehlivého efektu dosáhneme i u spinosadu, se kterým je třeba zacházet opatrně vzhledem k vedlejším účinkům na některé skupiny přirozených nepřátel a vůči včelám.

Po odkvětu stromů se v sadech již můžeme postupně setkávat s koloniemi různých druhů mšic. V jabloních, kde je třeba věnovat velkou pozornost mšici jitrocelové (Dysaphis plantaginea), bychom měli základní aficidní ošetření provést před květem. V případě výskytu této mšice, a také například mšice jabloňové (Aphis pomi) i po odkvětu přichází v úvahu korekční ošetření, nejlépe selektivně na základě vizuální kontroly. Specifické místo zaujímá vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), jež po odkvětu se zahušťováním korun stromů urychluje obnovu svých kolonií.

Na třešních se postupně setkáváme se mšicí třešňovou (Myzus cerasi), ve výsadbách slivoní se mšicí švestkovou (Hyalopterus pruni), mšicí slívovou (Brachycaudus helichrisi) a mšicí chmelovou (Phorodon humuli), v broskvoních s mšicí broskvoňovou (Myzus pericae) a s dalšími druhy. Zasahujeme buďto pomocí selektivních aficidů (flonicamid, pirimicarb), nebo aplikací širokospektrálních látek spirotetramat a acetamiprid dle registrace. V ochraně proti mšicím hrají velmi významnou roli přirození nepřátelé (slunéčka, pestřenky, zlatoočky, blanokřídlí parazitoidi aj.), jejichž podporou můžeme významně snížit potřebu aplikací aficidů.

V květnu mohou za teplého počasí mšice vytvářet již velké kolo­nie

Vajíčka slunéček v blízkosti kolonie mšic

Pokud populace vlnatky přežije zimu v korunách stromů, dochází k rychlé obnově kolonií

Role přirozených nepřátel je důležitá i pro regulaci výskytu mery skvrnité (Cacopsyla pyri), u níž se v květnu vytváří další generace s překrývajícími se vývojovými stadii. Nalézat můžeme různě vzrostlé nymfy, vajíčka a dospělce. Místo vynakládání prostředků na insekticidy je v tomto období rozumnější provádět ošetření zaměřená na odstraňování medovice a prevenci vzniku černí. K tomuto účelu jsou využívány hydrogenuhličitan draselný, draselné kokosové mýdlo a hořká sůl.

Po odkvětu jabloní, když se začíná tvořit listová plocha, zahajuje aktivitu podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella). Tento drobný motýlek se v poslední době začal šířit v návaznosti na ukončení registrace tzv. ovicidů (diflubenzuron, teflubenzuron, fenoxycarb aj.). Jeho miniaturní housenky žijí v mezofylu listů, kde vyžírají pletiva a vytváří charakteristické skvrny se spirálovitou strukturou. Pro signalizaci ošetření je stanovena teplotní suma SET₁₀(h) = 3 000 °C měřená od začátku roku. Přesnější odpověď o výskytu a vývoji podkopníčka nám poskytnou feromonové lapáky a vizuální kontrola přítomnosti vajíček kladených vždy na spodní stranu listů. Vajíčka jsou velmi drobná (0,3 mm), zbarvená stříbřitě šedě barva a při troše pečlivosti je nalezneme pomocí běžné lupy. Na základě terénních pozorování ošetřujeme při objevení prvních drobných min na listech.

Podkopníček spirálový - dospělec a vajíčko na spodní straně listu

Později, postupným růstem plůdků, se otevírá další důležité téma, a to ochrana proti obalečům: obaleči švestkovému (Cydia funebrana), obaleči jablečnému (Cydia pomonella) a obaleči zimolezovému (Adoxophyes orana). Průběh letu a kladení sledujeme pomocí lapáků, a také vizuální kontrolou. V signalizaci ochrany proti obaleči jablečnému se opět můžeme opřít o teplotní model RIMpro a o výstupy na www.amet.cz. U programu RIMpro je třeba nastavit termín prvních úlovků v lapácích (biofix). Jako první zahajuje let obaleč švestkový, pak následuje obaleč jablečný a nejpozději (na konci května) obaleč zimolezový. Proti obaleči švestkovému využijeme účinnou látku cyantraniliprole nebo B. thuringiensis. Zasahujeme při splnění BSET₁₀(h) = 1 500 °C od počátku letové vlny. Kromě pyretroidů nepřípustných pro IP je povolen také emamectin benzoate, jenž však vykazuje vysokou toxicitu na dravé ploštice, blanokřídlé parazitoidy a dravé roztoče. Proti obaleči jablečnému využijeme larvicidně chlaoratraniliprole, cyantraniliprole, tebufenozide a acetamiprid; ovicidně pyriproxyfen. Z nechemických možností je k dispozici virus granulózy obaleče jablečného (CpGV), dále spinosad a metoda matení. V signalizaci se opět řídíme úlovky v lapácích a teplotními sumami. Larvicidně ošetřujeme při splnění BSET₁₀(h) = 2 100 °C naměřených od počátku letové vlny. Vhodnou pomůckou v signalizaci je program RIMpro, jenž kromě termínů aplikací zobrazuje průběh vývojového cyklu škůdce. V ochraně proti obaleči zimolezovému využijme stejné účinné látky jako proti obaleči jablečnému kromě acetamipridu; z nechemických metod lze aplikovat B. thuringiensis nebo využít metodu matení. Signalizace larvicidního ošetření se řídí stejnými pravidly jako u obaleče jablečného.

Od poloviny května již stále častěji vznikají podmínky vhodné pro páření a kladení obaleče jablečného

Obaleč zimolezový - dospělec a housenka

Krátce po odkvětu dochází k líhnutí pohyblivých nymf štítenky čárkovité (Mytilococcus ulmi), která v posledních letech škodí i na plodech, a to i v mladších produkčních výsadbách. Zdrojem šíření štítenek jsou oslabené přestárlé výsadby. Zasahujeme pomocí přípravků na bázi acetamipridu nebo spinosadu.

Během května také dokončuje svůj vývoj přezimující generace červce javorového (Phenacoccus aceris), kdy se líhnou okřídlení samci vyhledávající samice. Přímou ochranu ale provádíme již v době rašení na přezimující nymfy a pak během června až července na líhnoucí se pohyblivá nymfy letní generace.

Po odkvětu třešní, kdy postupně rostou plůdky, začínáme věnovat pozornost vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi). Dospělci začínají létat přibližně dva týdny po odkvětu třešní a pro monitoring vyvěšujeme žluté lepové desky. Na konci května již mohou proběhnout první aplikace na dospělce. Proti vrtuli k dispozici účinné látky acetamiprid, cyantraniliprole, spirotetramat a spinosad. Jako alternativa se rovněž osvědčilo využití metody mass trapping, kde se uplatňuje aplikace melasy a dalších komponent s insekticidem (spinosad).

Vrtule třešňová ve višních

Během května látají a kladou nesytky, jmenovitě nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis) a nesytka rybízová (S. tipuliformis). Chemická ochrana proti nesytkám není efektivní a jedinou formou přímé ochrany je odchyt motýlů do nádobových lapáků opatřených potravní návnadou (směs džusu a piva) a feromonovým odparníkem.

V květnu za slunných dnů jsou aktivní nesytky - nesytka jabloňová

Závěr

Měsíc květen hraje důležitou roli v ochraně sadů proti patogenům a živočišným škůdcům. V této době se „skokově“ probouzí k životu velký počet druhů a zároveň se ovocné druhy nachází ve fenologických stadiích citlivých k poškození. Z těchto důvodů se vyplatí věnovat maximální pozornost monitoringu a signalizaci.

K hlavním problémům, jež řešíme, patří strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála jabloňovitých, pilatky, široké spektrum polyfágních škůdců (slupkoví a pupenoví obaleči, píďalky, zobonosky). Letovou aktivitu zahajují obaleč jablečný, obaleč švestkový i obaleč zimolezový. Ve velké míře se mohou začít šířit mšice včetně vlnatky, svilušky, červec javorový a další druhy s vysokým reprodukčním potenciálem. Aktivitu zahajují také vrtule třešňová, podkopníček spirálový a nesytky.

U některých přípravků s dlouhou dobou degradace je třeba začít pracovat opatrně, aby nedošlo ke zbytečným nárůstům počtu látek nebo nadlimitních množství reziduí ve sklizeném ovoci. Při výběru přípravků musíme také zohledňovat jejich vedlejší účinky na populace přirozených nepřátel a opylovače.

Volbu přípravků přizpůsobujeme výskytu přirozených nepřátel, jako např. slunéček - imago, dravé larvy

Násada ale může být také ohrožena jarními mrazy, které pravidelně přicházejí na přelomu první a druhé dekády měsíce. Objevit se může i krupobití, takže by měly být zprovozněny protikroupové sítě, jsou-li jimi sady vybaveny.