Dřepčík olejkový - stále významný škůdce řepky na podzim

04. 10. 2018 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 3623x

Dřepčík olejkový se stal na našem území významným škůdcem řepky po roce 2013. Přispěly k tomu jak zákaz moření osiva řepky neonikotinoidy, tak několik teplých zim od roku 2013. V posledních letech se škodlivé výskyty dřepčíka olejkového rozšiřují do regionů, kde dosud neškodil.

Základní poznatky o jeho životním cyklu a o škodlivosti jsme uvedli v Agromanuálu č. 8 z roku 2016. V Agromauálu č. 8 z roku 2017 jsme popsali hlavní problémy s ochranou proti škůdcům na řepce na podzim, včetně doporučení k termínům ochrany a výběru přípravků. V tomto příspěvku kromě shrnutí informací o škodlivosti dřepčíka olejkového uvádíme výběr z nových poznatků našeho výzkumu týkajících se monitoringu a ochrany, včetně upřesnění termínů ošetření.

Poškození a škodlivost dřepčíka olejkového

Dřepčík olejkový (obr. 1) má jednu generaci za rok. Na rozdíl o jiných škůdců řepky nemá zimní diapauzu, ale letní diapauzu. Během zimy se mohou v porostech vykytovat všechna vývojová stadia (brouci, vajíčka, larvy). Při mírných zimách část populace brouků přezimuje a samice pokračují na jaře v kladení vajíček. Na jaře se pak v rostlinách nachází larvy vyšších vývojových stupňů z vajíček vykladených na podzim i larvy nižších vývojových stupňů z jarního kladení.

Moření osiva řepky v současné době zakázanými neonikotinoidy bylo účinné na škůdce poškozující rostliny řepky při vzcházení a v rané fázi vývoje rostlin. Takové moření zabraňovalo poškození rostlin od dřepčíků z rodu Phyllotreta, které způsobují dospělci zejména při suchém a horkém počasí. Foliární ochrana postřiky je méně účinná, než bylo insekticidní moření neonikotinoidy. Naproti tomu škody působené žírem dospělců dřepčíka olejkového (obr. 2) jsou na řepce v období vzcházení minimální nebo výjimečné. U dřepčíka olejkového způsobuji škody larvy (obr. 3). Larvy vyžírají řapíky listů včetně listů srdéčkových. Žír larev pokračuje v kořenovém krčku a v bázi lodyhy (obr. 4). Dospělci mají po příletu do nových porostů krátký úživný žír. Pokud jsou vyvinuty nejméně 2 pravé listy, škodu nezpůsobí. Pokud však hromadný nálet dospělců nastane časně, jak tomu bylo na podzim 2014 nebo naletují na opožděně vzcházející porosty, tak může být i žír dospělců škodlivý.

Obr. 1: Dospělec dřepčíka olejkového

Obr. 2: Poškození vzcházející řepky od dospělců dřepčíka olejkového

Obr. 3: Larva dřepčíka olejkového

Obr. 4: Poškození kořenového krčku larvami dřepčíka olejkového

Monitoring výskytu dřepčíka olejkového

Ukázky monitoringu dřepčíka olejkového pomocí žlutých misek z let 2016 a 2017 jsou uvedeny v grafech 1 a 2. Období letové aktivity brouků na podzim bylo velmi rozdílné jak v jednotlivých letech, tak na obou sledovaných lokalitách. Nejčasnější nálety do nových porostů řepky na lokalitě Ruzyně nastaly počátkem září v roce 2014. V roce 2014 následoval po náletu brouků ještě dlouhý teplý podzim, takže významná část samic vykladla vajíčka ještě na podzim. To mělo za následek nejzávažnější škody, které dřepčík olejkový způsobil na jaře v roce 2015, kde napadené rostliny nevytvářely terminály a byly metlovité. Na lokalitě Praha-Ruzyně byl v letech 2016 i 2017 nálet dřepčíka do porostů řepky opožděný (graf 1). Naproti tomu na lokalitě Troubsko u Brna byl časný nálet zaznamenán v roce 2016 (graf 2), což mělo za následek závažné poškození porostu.

Obecně platí, že čím časnější je nálet dřepčíka olejkového do porostů řepky na podzim, tím je vyšší potřeba chemického zásadu, a tím je škodlivost závažnější. Výsledky monitorování letové aktivity dřepčíka olejkového pomocí žlutých misek se ukázaly, že odchyt dospělců do žlutých misek není kvantitativní a nelze jej využít ani jako orientační práh škodlivosti.

V grafu 3 jsou znázorněny počty larev dřepčíka olejkového na jednu rostlinu na lokalitě Ruzyně na jaře 2016 a 2017. Na podzim 2015 nebyla pokusná parcela cíleně na dřepčíka olejkového ošetřena, zatímco na podzim 2016 byla provedena cílená aplikace v termínu stanoveném podle vývoje ovariol, jak je popsáno dále.

V grafu 4 jsou znázorněny celkové počty dospělců dřepčíka olejkového vylíhlých z porostů řepky ozimé z emergenčních pasti v přepočtu na 1 m² za jarní vegetaci na lokalitě Praha-Ruzyně. V roce 2016 se z 1 m² půdy vylíhlo v průměru 117 brouků, v roce 2017 to bylo pouze 7,5 brouka na 1 m² půdy, tj. asi 15× méně brouků. Při přepočtu na 1 ha ozimé řepky to představuje populační hustotu od 75 000 dospělců (2017) do 1 130 000 dospělců (2016). Populační hustota dřepčíka olejkového silně kolísá mezi ročníky i na jedné lokalitě. I v ročníku 2017, kdy nedošlo k závažným škodám od dřepčíka olejkového na řepce, dosahovala populační hustota brouků nové generace 75 000 jedinců na 1 ha. To je dostatečný počet, aby mohla taková populace způsobit hospodářsky významné škody v následujících letech.

Graf 1: Dřepčík olejkový - průměrný počet brouků zachycených na jednu misku (žlutě) a jednu okenní past (modře) v podzimním období v Praze-Ruzyni v letech 2016 a 2017

Graf 2: Průměrný počet brouků dřepčíka olejkového zachycených na jednu misku (žlutě) v podzimním období v Troubsku u Brna v letech 2016 a 2017

Graf 3: Průměrný počet larev dřepčíka olejkového na jednu rostlinu nalezených ke každému termínu hodnocení ve stoncích všech tří odrůd ozimé řepky; vlevo - jaro 2016, vpravo - jaro 2017 na poli ošetřovaném insekticidy (modře) a neošetřovaném insekticidy (červeně)

Graf 4: Počty dospělců dřepčíka olejkového vylíhlých z porostů řepky ozimé z emergenčních pasti v přepočtu na 1 m² v závislosti na kalendářních datech (výpočet z monitoringu tří odrůd a dvou parcel) Praha-Ruzyně 2015, 2016 a 2017

Ochrana

Ochrana proti dřepčíku olejkovému je zaměřena na brouky po náletu do porostů a po jejich úživném žíru dříve, než nastane období hromadného kladení vajíček. K tomu dochází po úživném žíru přibližně za 10 až 14 dnů po vrcholech náletu brouků do porostů, při chladném průběhu počasí se tato doba prodlužuje. Pro zpřesnění termínu ošetření se používají metody monitorování letové aktivity brouků společně se sledováním vývoje vajíček v ovariolách.

Základní ošetření proti dřepčíku olejkovému je na podzim. Jako doplňkové lze doporučit jarní ošetření pouze v případě silného výskytu brouků v letech, kdy významná část kladení nastává až na jaře. Ošetření cílené na krytonosce řepkového může mít významnou vedlejší účinnost na regulaci populace dřepčíka olejkového. Na ošetření proti dospělcům dřepčíka olejkového lze doporučit přípravky povolené do řepky proti dřepčíku olejkovému nebo povolené do řepky na podzim proti jinému cílovému škůdci a využít tak vedlejších účinků takových přípravků.

V testech citlivosti byla dosud prokázána v ČR dosud dobrá účinnost pyretroidů a organofostátu chlorpyrifos (základ přípravku Nurelle D). I přes dobrou účinnost pyretroidů je často nutné postřik opakovat, vzhledem ke krátké reziduální účinnosti a opakovanému dalšímu náletu nových brouků do porostů řepky.

Pro ochranu proti dřepčíkovi olejkovému se nedoporučuje používat neonikotinoidy s účinnými látkami thiacloprid a acetamiprid, včetně přípravku Proteus.

Rezistence a citlivost dřepčíka olejkového k insekticidům

V letech 2015 a 2016 ve VÚRV byla zhodnocena citlivost dřepčíka olejkového k širokému spektru účinných látek. Vysokou účinnost na dřepčíka olejkového vykazovaly klasické pyretroidy a tau-fluvalinate. Sníženou účinnost vykazoval esfenvalerate a etofenprox. Účinnost chlorpyrifosu byla dosud dostatečná, ale projevil se pokles účinnosti při snížení dávky oproti doporučené koncentraci. Účinnost indoxacarbu byla dostatečná (není dosud registrován pro podzimní použití do řepky). Pro thiacloprid byla zjištěna neúčinnost na dřepčíka olejkového při aplikaci doporučených koncentrací v takové míře, že ji lze považovat za rezistenci dřepčíka olejkového.

Od roku 2017 zajišťují výzkumné organizace plošný monitoring rezistence škůdců pro MZe. Tyto informace jsou veřejně dostupné na Rostlinolékařském portálu (ÚKZÚZ). V grafu 5 je ukázka z tohoto monitoringu rezistence vůči klasickému pyretroidu pro 8 lokálních populací dřepčíka olejkového. U 3 ze 7 populací se projevil pokles účinnosti lambda-cyhalothrinu, který naznačuje nastupující selekci rezistence dřepčíka olejkového vůči pyretroidům tak, jak je zaznamenána ze západní Evropy.

Graf 5: Mortalita dřepčíka olejkového po aplikaci 100% dávky insekticidu lambda-cyhalothrin

Upřesnění termínu ošetření podle stavu vývoje vajíček v ovariolách

Poznatky o stavu vývoje vajíček v samicích odchycených na poli umožňují upřesnit termín ošetření proti dospělcům dříve, než samice začnou klást vajíčka a současně v co nejpozdějším termínu, aby podstatná část dospělců do porostů řepky již migraci ukončila.

Na vzorcích samic se při pitvě sleduje průběh dozrávání vajíček (obr. 5). Optimální termín ošetření proti dřepčíku olejkovému se mění mezi jednotlivými roky, a také v různých regionech ČR v širokém rozmezí (od počátku září do poloviny října). Ukázka průběhu dozrávání vajíček samic dřepčíka olejkového na podzim 2017 v Praze-Ruzyni je znázorněna v grafu 6. Po prvním žíru se pomalu začaly u samic tvořit zásoby pozorovatelné podle zvětšení tukového tělesa před 20. 9. 2017. Oproti roku 2016 byl v roce 2017 zachycen již na počátku náletu brouků do porostů větší podíl samic s nezralými vajíčky. Samice s prvními zralými vajíčky byly zjištěny 29. 9. 2017. Optimální termín ošetření byl v Praze-Ruzyni v roce 2017 po 29. 9., nejpozději do 12.10. Účinnost cíleného zásahu přípravkem Nurelle D v tomto období byla cca 90 % na základě odpočtu larev na rostlinu na jaře 2018 na ošetřované a neošetřované parcele.

Graf 6: Průběh dozrávání vajíček samic dřepčíka olejkového po letní diapauze v Praze-Ruzyni na podzim 2017

Obr. 5: Hodnocení vývoje vajíček v ovariolách samic dřepčíka olejkového: A - bez tukového tělesa; B - přítomnost tukového tělesa; C - přítomnost nedozrálých vajíček; D - přítomnost zralých vajíček; červené šipky znázorňují ovarioly u prvních dvou obrázků; žluté šipky ukazují stav tukového tělesa v zadečku samičky, a zelené šipky směřují k vajíčkům (nedozrálé či zralé)

Závěr

Škodlivost dřepčíka olejkového na podzim 2018 může být v řadě regionů závažná, přestože na podzim 2017 a na jaře 2018 nebyl výskyt tohoto škůdce hospodářsky významný.

Je předpoklad, že se území se škodlivými výskyty dřepčíka olejkového bude rozšiřovat i do oblastí, kde dosud neškodil. Potenciál škodlivosti je ve více regionech podle populační hustoty škůdce dostatečně vysoký a potřeba chemické ochrany řepky proti tomuto škůdci na podzim 2018 bude záviset na průběhu počasí jak v době letní diapauzy, tak zejména na podzim v době imigrace škůdce do porostů a podmínek pro kladení vajíček.

Tam, kde dřepčík olejkový nejvíce škodil v předchozích letech, jako jsou střední Čechy, okolí Čáslavi a jižní Morava lze očekávat menší škodlivost, než byla v předchozích letech. V těchto oblastech byl nálet dřepčíka olejkového do porostů řepky na podzim 2017 velmi opožděný a krátce po náletu následovalo chladné období nepříznivé pro kladení vajíček. Podíl samic, které překonaly mrazivý únor 2018, byl nízký, stejně tak jako podíl vajíček vykladených na jaře. Například v Praze-Ruzyni počet larev dřepčíka olejkového, které dokončily vývoj v roce 2018, byl asi 10× nižší, než na jaře v roce 2017.

Pro podzim roku 2018 předpokládáme, že škodlivé výskyty dřepčíka olejkového na řepce lze očekávat ve spíše chladnějších regionech, jako jsou Vysočina, východní Čechy, střední a severní Morava.

Podrobnější informace o biologii dřepčíka olejkového a možnostech ochrany řepky může čtenář získat z certifikované metodiky „Ochrana řepky proti živočišným škůdcům na podzim bez mořidel na bázi neonikotinoidů“, která je dostupná na adrese: https://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN%20978-80-7427-251-6_2017_certifikovana_metodika_Repka.pdf

Tato práce byla financována z projektu NAZV č. QJ1610217 Ministerstva zemědělství České republiky.

foto © J. Kazda 1–4, J. Skuhrovec 5