Ochrana proti škůdcům cukrovky po ukončení moření osiva neonikotinoidy

10. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jaromír Chochola, CSc. Škůdci Zobrazeno 306x

Od počátku 90. let byla technologie pěstování cukrovky v Evropě, včetně ČR založena na moření osiva neonikotinoidy. Očekává se, že zákaz moření osiva cukrovky neonikotinoidy od roku 2024 bude zásahem do technologie pěstování s negativními dopady na efektivitu pěstování cukrovky a udržení dosahovaných výnosů. Současně se očekávají zásadní změny v ochraně proti škůdcům vzcházející cukrovky a proti přenašečům virů žloutenek cukrovky. V tomto příspěvku přinášíme základní poznatky pro praxi o možnostech ochrany cukrovky po zákazu moření osiva neonikotinoidy.

Podrobnější studii na toto téma zpracovali autoři příspěvku pro Českou technologickou platformu pro zemědělství, jejíž podstatná část je připravena pro publikaci v odborném časopisu zaměřeném na cukrovku.

Přínosy moření osiva neonikotinoidy a dopady jejich zákazu

Neonikotinoidy se po roce 1990 používaly v ČR k moření osiva cukrové řepy, osiva máku a osiva řepky. Jedná se o technologii ochrany, které byla vysoce účinná a s nízkými náklady na ochranu. Po roce 1995 se v ČR osivo cukrovky namořené nejprve imidaclopridem, později clothianidinem a thiometoxamem postupně rozšířilo na většinu plochy. Po roce 2010 zahrnulo toto moření 90 až 100 % plochy. S tímto mořením se zásadně změnila insekticidní ochrana cukrovky. Téměř vymizely škody působené dříve dřepčíkem řepným, nadzemní poškození maločlencem čárkovitým, květilkou řepnou, osenicí polní, květilkou řepnou a rané škody působené mšicí makovou a mšicí broskvoňovou jako přenašeče virových žloutenek cukrovky.

Škůdci napadali cukrovku až po odeznění účinku neonikotinoidu, po 6 až 8 týdnech od vzejití. Po této době byly rostliny cukrovky natolik vzrostlé, že kompenzovaly poškození působené mšicí makovou a květilkou řepnou a k větším negativním dopadům na výnos nedocházelo. Moření osiva cukrovky neonikotinoidy bylo natolik účinné vůči mšicím přenášejícím původce virových žloutenek cukrovky, že výskyt těchto chorob se stal vzácným, bez negativních dopadů na výnos.

V prvních letech zavedení moření osiva neonikotnoidy, po odeznění účinků moření osiva neonikotinoidy, mšice broskvoňová přenášela původce virových žloutenek na starší rostliny cukrovky, které mají větší odolnost vůči napadení těmito viry. Výskyt virových žloutenek byl ohniskový a nerozšiřoval se v porostech na větší plochy. Virová nálož postupně zeslábla, podíl infikovaných mšic se snižoval, až virové žloutenky cukrovky přestaly být chorobou, která by působila škody na výnosech a vyžadovala mimo moření neonikotinoidy další ochranná opatření.

V posledních letech došlo k dynamickým změnám v ochraně řady plodin v důsledku řady faktorů, zejména to bylo ukončení registrace účinných látek přípravků v EU a narůstající rezistence škůdců vůči insekticidům. Příkladem je ochrana řepky po ukončení moření osiva řepky neonikotinoidy v roce 2014 a následné urychlení selekce rezistence řady škůdců vůči insekticidům. Obdobný vývoj ochrany se očekává v dalších letech také u cukrovky.

Používání neonikotinoidů, s výjimkou acetamipridu, bylo v EU zakázáno od roku 2018. V ČR a dalších šesti zemích bylo moření osiv cukrovky thiomethoxamem povolováno na výjimku do roku 2023. Počátkem roku 2023 zrušil národní výjimky Evropský soudní dvůr (pro rok 2023 už byla většina osiva namořena). Důvodem ukončení používání neonikotinoidů byla toxicita pro necílové druhy členovců, zejména včelu medonosnou a přirozené opylovače z řádu blanokřídlých, které bylo prokázáno v řadě studií v Evropě. Studie s negativními dopady po moření osiva cukrovky neonikotinoidy nebyly publikovány. Naopak byly provedeny studie, které ukázaly, že rizika moření osiva thiomethoxamem jsou pro necílové organizmy minimální. Cukrovka nekvete a nejsou v ní kvetoucí plevele. Insekticid se na osivo nanáší s obalovací hmotou a po namoření se překrývá ještě dalšími vrstvami obalu. Tím se prakticky vylučuje úlet insekticidu s prachem při setí za suchého počasí nebo setí s pneumatickým secím strojem.

V současné době nejsou dostupné dostatečně účinné přípravky proti škůdcům vzcházející cukrovky, které by moření osiva cukrovky neonikotinoidy nahradily a měly srovnatelnou účinnost. Největší problémy se očekávají z postupného návratu škodlivých výskytů virových žloutenek. Ochranu také komplikuje plošný výskyt populací mšice broskvoňové rezistentních vůči některým účinným látkám insekticidů. V roce 2020, již druhý rok po zákazu moření osiva neonikotinoidem, došlo ve Francii ke kalamitnímu výskytu virových žloutenek, s poklesem výnosu o 20 až 50 %. Nástup škodlivého výskytu virových žloutenek nemusí být u nás tak dramatický jako ve Francii vlivem odlišného průběhu počasí, menšího podílu přezimujících populací mšice broskvoňové, a také znalostem o rezistenci jejich populací v ČR.

Obr. 1: Příznaky virových žloutenek na cukrovce

Obr. 2: Virus žloutenky řepy BYV - beet yellows virus

Obr. 3: Virus chlorózy řepy BChV - beet chlorosis virus

Viry žloutenek cukrovky a jejich přenašeči

Termín „virové žloutenky řepy“ je souhrnným názvem pro choroby řepy způsobené třemi různými viry: virem žloutenky řepy, virem mírného žloutnutí řepy a virem chlorózy řepy. Virové žloutenky se u nás dříve, do nástupu moření neonikotinoidy, vyskytovaly v menší míře běžně téměř každý rok a jednou za několik let se rozšířily epidemicky téměř na všechny porosty a všechny rostliny v nich. Napadení rostlin výše jmenovanými viry vede ke snížení intenzity fotosyntézy a k předčasnému odumírání nejstarších listů. Proto se snižuje přírůstek bulev i cukernatosti.

Z hlediska ochrany proti mšici broskvoňové je třeba mezi viry rozlišovat podle způsobu přenosu virů a podle potenciálu jejich škodlivosti.

Virus žloutenky řepy BYV (beet yellows virus) patří do čeledi Closteroviridae a je přenášen semiperzistentně mšicí broskvoňovou, mšicí makovou a dalšími druhy mšic. U tohoto viru není období latence a mšice je schopna jej přenášet bezprostředně po nabývacím sání. Pro získání infekce tímto virem musí mšice sát na infikované rostlině několik desítek minut a obdobně dlouhou dobu potřebuje pro přenesení viru na novou rostlinu. Virové částice se uchytí na kutikule ústního ústrojí a mšice zůstává vironosnou přibližně 2 až 3 dny nebo do doby svlečení. Přenosu jsou schopny všechny vývojové stupně mšic. Virus se obvykle nešíří na velké vzdálenosti a vyskytuje se ohniskovitě.

Virus chlorózy řepy BChV (beet chlorosis virus) a virus mírného žloutnutí řepy BMYV (beet mild yellowing virus) patří do čeledi Luteoviridae jsou přenášeny perzistentně především mšicí broskvoňovou. BMYV nepřenáší mšice maková. Po nabývacím sání trvajícím v průměru 24 až 48 hodin následuje latentní perioda cca 24 hodin a poté za cca 48 až 72 hodin následuje cirkulace viru v trávicím traktu. Viry po sání cirkulují v těle vektora po celou dobu jeho života, ale v těle se nemnoží. Virus se ze střeva dostává do hemolymfy a poté do slinných žláz, ze kterých se dostane do floému nové rostliny.

V důsledku velké mobility mšice broskvoňové infikovaných okřídlených mšic může být porost plošně napaden, zejména virem BMYV. Na komerčních plochách cukrovky byly v roce 2021 nalézány BYV i BChV, v roce 2022 pouze BChV. V roce 2021 byl podán první důkaz o přítomnosti viru chlorózy řepy v ČR. BMYV nebyl u nás v posledních letech nalezen ani pomocí PCR, (BMYV je od BChV v testech ELISA neodlišitelný).

Znalost převažujícího výskytu viru je významná pro odhad škodlivosti a pro cílenou volbu účinné látky aphicidu. Potenciál škodlivosti tří virů je poněkud odlišný. Po napadení cukrovky virem BYV dochází ke snížení cukru až o 50 %, po napadení virem BMYV asi o 30 % a po napadení virem BChV asi o 25 %. S oteplováním klimatu a zvyšováním podílu anholocyklických populací, které přezimují na sekundárních hostitelích, se bude riziko výskytu mšic zvyšovat. Očekává se, že období mezi roky s epidemickým výskyty virových žloutenek a jejich škodlivostí se bude zkracovat.

Rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům

Mšice broskvoňová je u nás hlavním přenašečem virů na sadbových bramborách, na řepce, na zelenině a dříve také na cukrovce. Na cukrovce byla mšice broskvoňová koncem minulého století nejvýznamnějším přenašečem virů způsobujících virové žloutenky cukrovky.

Ochrana proti mšici broskvoňové se stává na všech uvedených plodinách obtížnou z důvodů stále užšího sortimentu povolených přípravků a rychlé selekci rezistence vůči používaným insekticidům. Jak dokladují poznatky ze světa, mšice broskvoňová selektuje velmi rychle rezistenci vůči širokému spektru insekticidů. V roce 2016 byla poprvé u nás zaznamenána u mšice broskvoňové na řepce snížená účinnost pyretroidů.

Výskyt rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům, konkrétně vůči pyretroidům a pirimicarbu byl v ČR poprvé prokázána u populací odebraných z řepky na podzim v roce 2018. Od té doby se do roku 2023 v některých regionech nepravidelně opakovaly plošné výskyty přímých škod působených mšicí broskvoňovou na řepce.

Na bramborách přenáší mšice broskvoňová perzistentně virus svinutky brambor a společně s dalšími druhy mšic řadu dalších virů neperzistentně. Ochrana proti mšicím na sadbových bramborách se provádí každoročně opakovaně po dobu přeletu mšic do brambor.

Do roku 2018 byly proti mšici broskvoňové doporučovány do řepky přípravky na bázi neonikotinoidů s účinnými látkami thiacloprid a acetamiprid. Od roku 2018 byla v EU ukončena registrace neonikotinoidů, s výjimkou acetamipridu. V roce 2023 byla ukončena registrace přípravků na bázi sulfoxafloru, které byly vysoce účinné. Na základě plošného výskytu populací mšice broskvoňové se použití přípravků na bázi pyretroidů (všech účinných látek) a karbamátu na bázi pirimicarbu proti mšici broskvoňové nedoporučuje na všech plodinách, včetně cukrovky. Podle výsledků výzkumu v ČR jsou geny rezistence u nás přenášeny přes pohlavní generaci také u klonů s holocyklickým vývojem. Proto je nezbytné, aby na všech plodinách, kde se proti mšici broskvoňové provádí chemická ochrana, uplatňovala jednotná antirezistentní strategie.

Obr. 4: Mšice broskvoňová

Řízení ochrany proti mšici broskvoňové na cukrovce

Pro omezení výskytu virových žloutenek cukrovky je kromě výběru účinného přípravku rozhodující stanovení optimálních termínů ošetření proti mšici broskvoňové. Bude účelné kombinovat prognostické metody a metody operativního řízení založené na monitorování výskytu mšic.

Prognostické modely velikosti populace mšice broskvoňové a předpovědi rizik výskytu virových žloutenek cukrovky pro kalendářní rok budou založeny na analýze letové aktivity mšic do nasávacích pastí ÚKZÚZ s využitím agrometeorologických dat. Obecně platí, že čím je zima mírnější a čím dříve začíná intenzivní primární migrace ze zimních hostitelů a v návaznosti na ní sekundární migrace, tím jsou rizika výskytu virových žloutenek vyšší. Pro předpověď výskytu mšice broskvoňové je klíčové stanovit podíl anholocyklických populací, které přežívají při teplé zimě. S oteplováním klimatu musíme očekávat lepší přezimování populací mšic a stále častější epidemie virových žloutenek cukrovky. Již v současnosti lze využívat prognostické modely mšic, včetně mšice broskvoňové a modely rizika virů přenosných mšicemi, včetně původců virových žloutenek cukrovky zpracované podle odchytů mšic do nasávacích pastí zveřejňované každoročně v Aphid Bulletinu na Rostlinolékařském portálu (web ÚKZÚZ) a v odborných časopisech. Na zdokonalení prognostických modelů se pracuje ve VÚRV ve spolupráci s ÚKZÚZ a od roku 2024 budou modely ověřovány pro praktické využití.

V prvních letech po zákazu moření osiva cukrovky neonikotinoidy bude možné využívat metody monitoringu mšice broskvoňové a prahy škodlivosti a doporučení k ochraně zpracované v 80. letech. Bude je nutné aktualizovat a prověřit jejich účinnost v nových podmínkách.

Práh škodlivosti pro mšici broskvoňovou na cukrovce je do 20. června 1 a více bezkřídlých mšic v průměru na jednu rostlinu a od 21. do 30. června 5 a více mšic v průměru na 1 rostlinu. Vzhledem k pracnosti metody je metoda vhodná pro specializované poradenské služby. Ošetření po 5. červenci je již neúčelné, pro zvýšení odolnosti a tolerance k napadení starších rostlin cukrovky. Orientační práh škodlivosti se může měnit v závislosti na nárůstu promořenosti mšic a rostlin viry způsobujících žloutenky cukrovky.

Pro odhad termínů ošetření proti mšici broskvoňové lze využívat krátkodobou prognózu výskytu mšic v porostech prováděnou podle intenzity odchytu mšic do nasávacích pastí ÚKZÚZ, krátce před výskytem v porostech zveřejňovanou na Rostlinolékařském portálu.

Ošetření proti mšici broskvoňové se doporučuje provádět foliálními postřiky od fáze 3 listů v případě časného a silného odchytu mšic v nasávacích pastech nebo při překročení prahu škodlivosti v porostech. Hlavní ošetření proti mšici broskvoňové je nutné provádět před počátkem sekundární migrace, tj. v období, kdy se začnou objevovat první nymfy se základy křídel. Při sekundární migraci dochází k šíření virů žloutenek z jednotlivých rostlin nebo malých ohnisek na plošné výskyty virů.

Pro simulaci vývoje mšic na zimních hostitelích a na cukrovce byla vyvinuta metoda monitorování vývoje založená na sumě efektivních teplot. Od roku 2024 bude tato metoda ověřována v praxi.

Využití odolných odrůd cukrovky vůči virovým žloutenkám a agrotechnické metody

Šlechtění cukrovky na odolnost odrůd vůči virovým žloutenkám bylo zahájeno již ke konci 40. let 20. století a po zavedení moření osiva cukrovky neonikotinoidy bylo přerušeno. Obnoveno bylo až v posledních 5 až 8 letech.

První rezistentní nebo tolerantní odrůdy cukrovky jsou v současnosti zaregistrovány v Německu a u nás jsou v registračním zkoušení. U těchto „pionýrských“ odrůd je zatím nižší výkonnost, aktuálně se udává 85 až 90 % výnosu cukru oproti výnosu standardních odrůd. U odrůd s vysokou úrovní rezistence by tak bylo možné zcela omezit foliální aplikace pesticidů vůči přenašečům. U odrůd tolerantních dochází k přenosu virů na další rostliny, zejména při sekundárními migraci, a tak foliální aplikace pesticidů může snižovat výskyt a šíření virů a mít tak synergický efekt s mechanizmem tolerance.

Vzhledem k obtížné prognóze epidemiologického výskytu virových žloutenek pro budoucí roky by se ve strategii ochrany cukrovky mělo využívat více osivo odrůd s určitým podílem rezistentních odrůd, který může být v počátečních letech nízký. V případě dalšího zvyšování frekvence epidemiologického výskytu virových žloutenek se očekává, že se bude zvyšovat podíl pěstování odolných odrůd vůči virovým žloutenkám.

Kromě rezistentních odrůd cukrovky vůči virovým žloutenkám jsou perspektivou pro ochranu cukrovky proti škůdcům alternativní možnosti ochrany jako komponenty integrované ochrany rostlin, jejichž výzkum byl v posledních letech zahájen v řadě zemí EU. Jedná se o metody podporující přirozené nepřátele škůdců, lapací či repelentní rostliny a feromonové pasti a zvýšení biodiverzity na okrajích či v okolí polí jako jsou kvetoucí pásy.

Možnosti náhrady moření osiva cukrovky neonikotinoidy

V ochraně cukrovky proti škůdcům bude nutné využívat kombinaci moření insekticidy povolenými přípravky a foliálních aplikací cílených na jednotlivé druhy škůdců. Očekává se, že frekvence ošetřování proti škůdcům vzcházející cukrovky, a také vůči mšicím jako přenašečům virových žloutenek cukrovky bude v příštích letech narůstat.

Moření insekticidy

Od roku 2024 bude moci být osivo cukrovky mořeno insekticidem na bázi tefluthrinu (Force), který je ve srovnání s neonikotinnoidy méně účinný. Jedná se o pyretroid, který působí převážně kontaktně, v malé míře také požerově. Oproti neonikotinoidům nevykazuje systémový efekt a v rostlinách není rozváděn. Tefluthrin má vysokou tenzi par a vykazuje fumigační efekt, který se projevuje repelentními účinky. Tefluthrin vytváří kolem pelety s osivem zónu odpuzující škůdce. Klíčící rostliny cukrovky jsou pod povrchem půdy po moření osiva tefluthrinem poměrně dobře chráněny vůči maločlenci čárkovitému. Při silném výskytu drátovců má moření osiva cukrovky tefluthrinem nedostatečnou účinnost. Moření osiva tefluthrinem nechrání vzešlé rostliny vůči žádným škůdcům, včetně mšic.

Dalším typem mořidla osiva cukrovky je flupyradifuron (Buteo Start), který je systémový a je v rostlinách rozváděn po vzejití rostlin. Tato účinná látka má dobrou účinnost vůči mšicím. Toto mořidlo by tak mohlo omezovat přímou škodlivost mšice makové a zabránit v šíření virů přenášených mšicí broskvoňovou krátce po vzejití rostlin. Poznatky o době účinnosti moření osiva fluporadifuronem na mšice po vzejití rostlin a účinnosti na jiné druhy škůdců jsou dosud nedostatečné a vyžadují výzkumné ověření.

Foliární aplikace insekticidů

Při vzcházení rostlin a po jejich vzejití je nutné provádět cílené aplikace přípravky na ochranu rostlin podle stupně jejich výskytu jednotlivých druhů, provádět monitoring škůdců a uplatňovat prahy škodlivosti. Kromě maločlence čárkovitého jsou to zejména dřepčík řepný, květilka řepná, rýhonosec řepný a slimáčci.

U maločlenců je potřeba kontrolovat výkusy na hypokotylu, u dřepčíků na listech. Poškození rostlin maločlenci je často fatální, rostliny odumírají. Požerky dřepčíků rostliny velmi oslabují, při silném výskytu může dojít k odumření rostlin i na větších plochách porostu. Insekticidní zásah musí přijít velmi rychle, poškození při silném výskytu dřepčíků se dramaticky zvyšuje každým dnem. Ke sledování dynamiky výskytu dřepčíků se mohou používat žluté misky. Dalším škůdcem, který vyžaduje monitoring je květilka řepná. Mšice maková, která je na porostu nápadná způsobuje sáním přímé škody, i když se může podílet na šíření virů způsobujících virové žloutenky.

Pro ochranu cukrovky vůči výše uvedeným škůdcům byla u nás předběžně vypracována metodika ochrany (Řepařský institut) založená na operativních insekticidních postřicích. Tato ochrana je problematická vlivem omezeného sortimentu účinných látek přípravků. Pro účinnou ochranu cukrovky před škůdci je třeba urychleně rozšířit spektrum účinných látek povolených přípravků. Pro dodržení antirezistentních strategií by měly být v portfoliu již v současnosti povolené pyretroidy, přípravky na bázi acetamipridu a diamidy.

V současnosti jsou v ČR registrovány proti mšicím přípravky ze čtyř skupin účinných látek s rozdílným mechanizmem účinků, celkem 16 přípravků. Z těchto 4 skupin vykazují populace mšice broskvoňové plošný výskyt rezistence vůči dvěma skupinám účinných látek, vůči pyretroidům a karbamátům. Z 16 registrovaných přípravků je tak 13 zcela neúčinných vůči mšice broskvoňové (všechny pyretroidy a pirimicarb). Pro účinnou ochranu proti mšici broskvoňové, rezistentní vůči pyretroidům a pyrimicarbu, by měla být registrace aphicidů do cukrovky rozšířena o přípravky, které jsou registrovány proti mšicím do jiných plodin. Účinnost přípravků na bázi acetamipridu je proti mšici broskvoňové dosud dostatečná, ale riziko rychlé selekce rezistence vůči nim je vysoké. Proto je nezbytné provádět monitoring výskytu rezistence populací mšice broskvoňové k této účinné látce. Přípravky s účinnou látkou acetamiprid jsou registrovány do cukrovky pouze na makadlovku a jejich registrace končí k 30. 4. 2023. Proto je nezbytné obnovit registraci acetamipridu do cukrovky proti žravým a savým škůdcům, včetně mšice broskvoňové. Proti mšicím na cukrovce byly nově registrovány přípravky na bázi flonicamidu (Teppeki), které jsou dostatečně účinné. Pro zajištění antirezistentní strategie by do cukrovky měla být urychleně rozšířena registrace přípravků s účinnými látkami spiroteramat a flupyradifuron (jako foliální aplikace).

Závěr

Je pravděpodobné, že doporučená cílená ochrana cukrovky vůči škůdcům bude nákladnější a bude vyžadovat zvýšenou frekvenci foliálních aplikací a vyšší nároky na informace, poradenství a odborné znalosti pěstitelů.

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha
Ing. Jaromír Chochola, CSc.; Řepařský institut, Semčice
foto: 1 - K. Pavlů, 2–3 - P. Ryšánek, 4 - T. Hovorka