BASF
BASF
BASF

AGRA

Regulace drátovců v bramborech

13. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 783x

S úbytkem účinných látek postupně vzrůstá početnost drátovců, které v mnoha plodinách není možné žádným přípravkem regulovat. V letošním roce skončila výjimka na moření osiva cukrové řepy neonikotinoidy, čímž jsme přišli o další přípravky, které snižovaly počet drátovců i v následných plodinách a na okolních pozemcích.

Limagrain

Bionomie a škodlivost

Drátovci jsou larvy kovaříků, kteří pro svůj nezaměnitelný vzhled i význam mají vlastní název jak u nás, tak v zahraničí. Jejich tělo je pokryto odolným chytinem, který chrání larvy při prolézání půdou a částečně i při kultivaci. Poškození kutikuly je zpravidla smrtelné. Larvy jsou odolné před mechanickým poškozením, ale povrch těla je nechrání před vyschnutím. Pokud se larvy vyndají z půdy a nechají na misce proschnout, tak během krátké doby uhynou. Nedostatečná přirozená odolnost vůči suchu je důvodem, proč dávají drátovci přednost vlhčím částem pozemků a za sucha se buď přesouvají do hlubších, vlhčích vrstev půdy, nebo zalézají do podzemních částí rostlin a dochází k vyšším škodám provrtáním brambor skrz-naskrz.

Drátovci patří mezi polyfágní škůdce podzemních orgánů a mohou škodit na většině plodin. U brambor nedochází většinou k úhynu rostlin, škody se projevují vadou vzhledu a vytvářením vstupních bran chorobám. Dospělci (kovaříci) neškodí, živí se na květech nebo částmi rostlin. Samice kladou vajíčka do půdy. Vývoj larev je víceletý (3–5 let), v závislosti na druhu a vnějších podmínkách. Larvy prvních instarů neškodí, živí se humusem a drobnými organickými částečkami v půdě. Podzemní orgány poškozují starší larvy, nejvyšší škodlivosti dosahují larvy krátce před kuklením, kdy jsou největší a nejžravější.

Obr. 1: Poškození brambor a vyčnívající konce zavrtaných drátovců
Obr. 1: Poškození brambor a vyčnívající konce zavrtaných drátovců

Obr. 2: Poškozená hlíza na řezu
Obr. 2: Poškozená hlíza na řezu

Škodlivé druhy

Na pozemku škodí komplex několika druhů, poměrné zastoupení se liší mezi roky i oblastmi. Druhy z rodu Agriotes mají špičatý, kuželovitý konec zadečku. Méně často jsou vidět rody s jinak tvarovaným koncem zadečku larev (plochý, s více výrůstky), jako např. kovařík černý. V porovnání s rodem Agriotes jich je na poli výrazně méně, proto se považují jen za doplňkové škůdce.

Nejčastěji škodí následující druhy rodu Agriotes:

  • kovařík začoudlý (A. ustulatus),
  • kovařík locikový (A. sputator),
  • kovařík zavalitý (A. obscurus),
  • kovařík obilní (A. lineatus).

V nížinách jsou na většině lokalit nejpočetnější kovařík začoudlý a kovařík locikový, ve vyšších polohách zase převládají kovařík zavalitý a kovařík obilní. Většina dospělců rodu Agriotes je nejpočetnější v dubnu a květnu, ale výskyt je rozvleklý až do léta. Naproti tomu kovařík začoudlý létá od června do začátku srpna a vyskytuje se jen v teplejších oblastech. Ve vyšších nadmořských výškách, např. na Českomoravské vrchovině, je výskyt minimální. Dospělce tohoto druhu je možné zastihnout na květech v okolí polí (mrkvous a další miříkovité) nebo na květech plevelů, např. heřmánkovce. Ostatní škodlivé druhy rodu Agriotes na květy nelétají.

Monitoring

Bez možnosti použít účinný přípravek bude nabývat na významu monitoring počtu drátovců na pozemku před výsadbou/výsevem citlivé plodiny. Při vysokém počtu drátovců se místo brambor vyseje např. obilí. Každý rok může být situace odlišná (larvy se zakuklily nebo naopak mladé larvy se dostaly do škodlivé fáze žíru živých částí rostlin), střídá se i poměr jednotlivých druhů, proto se musí provádět monitoring každoročně.

K monitoringu se používají půdní výkopky, které jsou pracné a časově náročné, nebo návnady, které dávají výsledek za několik dní. Velmi brzy z jara může být část jedinců ještě hluboko v půdě a počet může být podhodnocen. Většina drátovců je ve vrchních vrstvách půdy v dubnu až květnu, v závislosti na prohřátí půdy (průběh jara, nadmořská výška). Určení druhů podle larev je obtížné, zastoupení jednotlivých druhů je snazší zjistit pomocí feromonových lapáků, např. od Maďarské firmy Csalomon, které mohou orientačně sloužit k odhadu početnosti a škodlivosti v následujících letech.

Práh škodlivosti je >150 dospělců/lapák/rok.

Obr. 3: Feromonový lapák pro odhad výskytu
Obr. 3: Feromonový lapák pro odhad výskytu

Co podporuje výskyt drátovců?

Pominu-li zákaz většiny přípravků, které dokázaly regulovat drátovce přímo v půdě, má na výskyt drátovců jednoznačně pozitivní vliv minimalizace zpracování půdy. Drátovci jsou sice vybaveni odolným pokryvem, ale přesto samice instinktivně vybírají ke kladení vajíček plochy, které nejsou často narušovány.

Nejvíce drátovců bylo vždy v plodinách následujících po víceletých pícninách nebo po rozorání luk, proto není překvapením, že minimalizace bude podporovat výskyt drátovců. V teplých oblastech, kde škodí kovařík začoudlý, podporuje kladení vajíček na pozemek ponechání nepodmítnutého strniště. Obdobně jako u luk a víceletých pícnin bude více drátovců ve víceletých neprodukčních opatřeních, odkud mohou (ale nemusí) migrovat do sousední atraktivní plodiny a zvýšit poškození na přilehlé souvrati.

Přirození nepřátelé

Drátovci jsou dobře uzpůsobeni životu v podzemí, kde jsou skryti před většinou hmyzích predátorů i parazitoidů. Mezi významné predátory patřili bažanti a koroptve, ale s ohledem na jejich velmi nízké počty na většině lokalit i oni pozbyli na významu. Na malých, smíšených biofarmách je mohou nahradit slepice, na velkých polích jsou v současné době přirození nepřátelé bezvýznamní. Drátovci jsou hojní na loukách i v zahrádkách s vysokou diverzitou rostlin, proto nelze předpokládat ani pozitivní vliv různých neprodukčních opatření (např. osetí kolejových řádků kvetoucími rostlinami), které se používají k podpoře výskytu nepřátel jiných škůdců.

Preventivní metody

Je třeba pečlivě plánovat zařazení citlivých druhů v rámci osevního postupu. Rizikové je zařazení po víceletém úhoru, jetelovinách, strip-till aj. technologiích, které nehýbají s půdou.

V závislosti na pozemku a lokalitě může být riziková i boční migrace z neprodukčních opatření na souvratích nebo uvnitř půdního bloku. Intenzita boční migrace bývá každý rok odlišná v závislosti na mnoha faktorech, proto rozhodnutí o vysázení brambor až do kraje či obsetí souvratě na šířku postřikovače jinou plodinou nelze paušálně doporučit a zůstane na rozhodnutí pěstitele v závislosti na jeho lokálních zkušenostech.

Boční migrace je častou příčinou zvýšeného napadení úzkého pásu brambor na záhumenkách nebo drobných ekologických farmách, které jsou obklopeny travními porosty nebo sousedí s jetelovinami. Pokud se na stejném pozemku střídají brambory se zeleninou, poškození bývá časté a významné, je možné do půdy zakopat mechanické bariéry na okraji záhonu, která zabrání horizontální migraci. Bariéra musí být minimálně do hloubky 50 cm, musí být z materiálu, který drátovci neprokoušou a vydrží více let (plech, tvrdý plast apod.).

Nejdůležitější preventivní metodou je znalost počtu drátovců/m2, které lze zjistit pouze půdními výkopky nebo návnadami. Při zjištění vysokého počtu drátovců až ve vysázených hlízách, kdy může být v jedné bramboře i několik drátovců, je možné snížit škody brzkou sklizní. Drátovci jsou aktivní převážně od dubna do června, přes léto zalézají hlouběji do půdy, a k povrchu se znovu stěhují od srpna až září. Čím déle zůstanou brambory na pozemku, tím vyšší je pravděpodobnost škod. Pokud se k pozdní sklizni přidá suchý podzim, kdy se drátovci ze suché půdy stěhují za vlhkostí do hlíz, ze kterých jim vyčnívají jen konce zadečku, je dílo dokonáno a při sklizni se drátovci sklízejí spolu s brambory. Hluboké poškození hlíz v suchém období je možné zmírnit závlahou, aby půda zůstala vlhká, ale před koncem vegetace může dojít k nežádoucímu rozvoji chorob.

Kultivace půdy před výsadbou, včetně použití odkameňovací linky, snižuje počet drátovců, které částečně zahubí mechanické působení a predace ptáky, kteří je sbírají z povrchu půdy. Zařazení podmítky a dalších technik „hýbání s půdou“ by se mělo provádět již v předplodině.

 Obr. 4: Odchycený kovařík v lapáku
Obr. 4: Odchycený kovařík v lapáku

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.

Přímá ochrana

Aplikace insekticidů se používají pouze proti drátovcům. Ochrana cílená na dospělce se neprovádí. Jejich let je rozvleklý, většina jedinců je ukryta v porostu, kde nepřijdou s účinnou látkou do kontaktu a z vykladených vajíček začnou škodit larvy až s odstupem cca 2–3 let.

V současné době je povolené úzké spektrum přípravků a zahrnuje pouze 3 účinné látky ze skupiny pyretroidů (tefluthrin, cypermethrinlambda-cyhalothrin), které se aplikují sypáním granulátu na dno hrůbku při sázení brambor. Všechny přípravky působí kontaktně a fumigačně. Cílem je zahubit drátovce krátce po výsadbě. V době růstu nových hlíz již tyto účinné látky nepůsobí, a pokud přežila část jedinců v hlubších vrstvách půdy, mohou být napadeny brambory i na pozemku ošetřeném granulátem.

Lepších výsledků se dosáhne, pokud se drátovci hubí i v dalších plodinách osevního sledu: v kukuřici, zeleninách a cukrovce, kde jsou povolené i další účinné látky k moření sadby (spinosad, cyantraniliprol).

Závěr

Drátovci patří k přizpůsobivým škůdcům, kteří škodí bez ohledu na změny technologie pěstování i způsobů ochrany napříč staletími. Napomáhá jim v tom odolné tělo larev i komplex druhů s rozdílnými požadavky na prostředí, kdy dokáží velmi rychle reagovat na změny prostředí. Uvolněný prostor po jednom druhu převezme jiný a pěstitel si toho většinou ani nevšimne.

S úbytkem účinných přípravků schopných výrazně snižovat jejich početnost jsme odkázáni na kontaktní přípravky, které sníží pouze početnost v roce aplikace a zabrání nejhorším škodám. Se změnou klimatu přicházejí stále častěji suchá a teplá letní i podzimní období, která vysušují půdu a nutí drátovce stěhovat se dovnitř rostlin za vlhkem. V hlízách vznikají hluboké chodbičky, které později napadnou choroby a tím jsou na konzum neprodejné. Při silném poškození může zůstat z hlízy po okrájení jen 1/3 objemu.

Nové zázračné přípravky proti drátovcům jsou v nedohlednu, nezbývá než využít všechny současné možnosti a v maximální míře kombinovat preventivní a insekticidní metody ochrany v celém osevním postupu, vedoucí k poklesu populační hustoty drátovců v oblasti.

Rizikem pro přemnožení drátovců je přemíra minimalizace, která bez zapojení zdravého selského rozumu a bez dostatku účinných přípravků může v blízké budoucnosti nadělat velké problémy.

Související články

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 304x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 230x

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 145x

Hraboš - nechtěná stálice našich polí

17. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 267x

Ochrana proti škůdcům cukrovky po ukončení moření osiva neonikotinoidy

10. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jaromír Chochola, CSc. Škůdci Zobrazeno 309x

Další články v kategorii Škůdci

detail