Trebon trochu jiný pyrethroid: Správná volba insekticidu, limitující faktor pro pěstování řepky

12. 05. 2022 Ing. Pavel Hasman; Belchim Crop Protection Škůdci Zobrazeno 2839x

V posledních letech dochází v EU k velké restrikci insekticidů, což se projevuje ve všech plodinách. Nejvíce však v řepce, která je napadána velkou řadou škůdců a jejich hubení se dnes stává limitujícím faktorem pro její pěstování.

Přestože cena řepky meziročně výrazně stoupla a pěstitelé mohli být s její cenou v loňském roce spokojení, řada z nich koncem loňského léta váhala, zda třeba její plochy nezredukují a nezasejí jí méně než v minulosti. Tímto důvodem byl hlavně neustálý a často marný boj se škůdci především s krytonosci, dřepčíky a blýskáčkem.

K prvním problémům došlo před několika lety zákazem moření osiva řepky neonikotinoidy, další nastaly po roce 2020 zrušením účinné látky chlorpyrifos obsažené třeba v nejpoužívanějším přípravku u nás Nurrel D. Toto zrušení v podstatě znamenalo konec ogranofosfátů v ochraně rostlin v České republice. Následně byla zrušena i účinná látka thiacloprid ze skupiny neonikotinoidů obsažená např. v přípravku Biscaya.

Co nám tedy zbylo v ochraně proti broukům škodícím na řepce? Odpověď je bohužel jednoduchá, pouze dvě skupiny látek s rozdílným mechanizmem účinku neonikotinoidy a pyrethroidy. Účinná látka indoxacarb ze skupiny oxadiazinů je totiž již také zrušena a letošní rok je posledním pro její použití. Ze skupiny neonikotinoidů zbyla jen účinná látka acetamiprid. Jedinou útěchou nám může být, že ta byla v EU povolena až do roku 2033. A zbylo několik látek z chemické skupiny pyrethroidů. Musíme tedy k výběru přistupovat pečlivě a vybírat takové pyrethroidy, které nejlépe fungují a jsou trochu jiné než ostatní, tímto pyrethroidem je právě Trebon.

Graf 1: Vývoj účinnosti insekticidu Trebon a běžných pyrethroidů II. třídy proti rezistentním blýskáčkům (Německo, 2002–19)

Pyrethroidy

Se dělí na dvě skupiny: esterické a etherické. Esterické pyrethroidy obsahují esterickou vazbu a molekulu alkoholu. Patří do ní např. lamda-cyhalothrin, deltamathrin, gamma-cyhalothrin, esfenvalerate atd., prostě všechny účinné látky na trhu s výjimkou účinné látky etofenprox obsažené v přípravku Trebon.

Podoba molekuly esterických pyrethroidů (označují se také pyrethroidy II. skupiny) je v podstatě stejná i dávkování těchto látek je obdobně cca 5 g účinné látky/ha, a je mezi nimi i silná křížová rezistence. Naproti tomu Trebon má úplně jinou molekulovou strukturu skládající se jen z uhlíku, kyslíku a vodíku s etherickou vazbou a dosahuje tak vyšší i dlouhodobější účinnosti. Také křížová rezistence s ostatními pyrethroidy je nižší. Jako jediný patří do I. skupiny pyrethroidů. Jiná je také dávka účinné látky 57,5 g/ha, což odpovídá registrované dávce Trebonu 0,2 l/ha.

Další výhodou Trebonu je účinnost na blýskáčka i stonkové krytonosce a šešulové škůdce. Protože v době zásahu proti blýskáčkům se často v porostu ještě vyskytují krytonosci. Právě druhé ošetření proti krytonoscům nebo ošetření proti blýskáčkům je ideálním obdobím pro zařazení přípravku Trebon do postřikového sledu.

Když se každého zdatného agronoma zeptáte, co proti rezistenci, jako první odpoví střídat přípravky s různým mechanizmem účinku. U řepky, kde máme během roku hodně insekticidních vstupů, to platí dvojnásob. Jak ale střídat přípravky, když máme jen 2 skupiny účinných látek a nové jsou v nedohlednu? Musíme aplikovat ve správných termínech, nesnižovat dávky a zvolit takové přípravky, které jsou v tu dobu nejúčinnější a něčím se odlišují. Do této rovnice nám zapadá právě Trebon. Pokud tedy chceme pěstovat řepku i za několik let, patří Trebon 1–2× do postřikového sledu v ochraně proti krytonoscům a blýskáčkům v řepce.