Užitečné organizmy (17): Parazitoidi zápředníčka

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1012x

Zápředníček polní (Plutella xylostella) u nás škodí především na brukvovité zelenině a řepce. Celosvětově patří mezi nejvýznamnější škůdce brukvovité zeleniny, protože dokázal osídlit tropy, subtropy i mírné klima.

Preferuje teplejší oblasti, proto mu v našich podmínkách vyhovují nížiny a nadprůměrné teplé ročníky, kdy dochází k vytvoření více generací, namnožení populace, a tím související vyšší škody. O původu zápředníčka se stále vedou spory a bude ještě chvíli trvat, než se vědci shodnou. Z jakého kontinentu pochází, již není podstatné, důležité je, že je i u nás.

Počet generací zápředníčka závisí na teplotě, ale vzhledem k roztaženému vývoji se generace navzájem překrývají a při odchytech do feromonových lapáků nevytvářejí oddělené letové křivky. U nás škodí nejčastěji od června do podzimu, ale v teplých letech mohou housenky poškodit porosty již koncem května. Škodlivost vzrůstá v nadprůměrně teplých letech, ale pokud je současně sucho, výskyt se snižuje, což je u teplomilného druhu neobvyklé. V letošním roce byl výskyt opožděn, dospělci se ve vyšším počtu objevili až v polovině června, ale zato masově, kdy byli úplně všude. Nejen v brukvovité zelenině, ale např. i mrkvi, cukrovce, obilninách, v závislosti na místě líhnutí nebo se tam jen zastavili při přeletu na hostitelské rostliny.

Zápředníček patří mezi druhy selektující rychle rezistentní populace vůči novým insekticidům. Za rezistenci může být mylně považována i neúčinnost kontaktních přípravků, které nedokáží proniknout skrz vrchní pokožku listu a nedostanou se do místa žíru housenek. Housenky skeletují listy ze spodní strany, kdy vyžerou parenchym, ale vrchní část pokožky s přípravkem na povrchu zůstane neporušena. Ke snižování frekvence výskytu rezistentních jedinců přispívají parazitoidi, kteří zahubí přeživší odolné housenky a kukly.

Parazitoidi

Ve vajíčkách, housenkách a kuklách se vyvíjejí desítky druhů parazitoidů z různých čeledí. Poměr druhů parazitoidů je různý v různých částech Evropy. Rozšíření některých parazitoidů je kosmopolitní. Tyto druhy se rozšířily samovolně spolu se škůdcem nebo byly záměrně importovány k biologické ochraně. Juric a kol. (2017) analyzovali mitochondriální DNA lumků Diadegma semiclausum a D. fenestrale, kteří se vyskytují nebo byli vysazeni v Evropě, Asii a Africe, a zjistili, že variabilita je velice nízká, což svědčí o nedávném rozšíření těchto druhů na rozdíl od zápředníčka, kde byla variabilita rozdílná v závislosti na regionu.

U nás jsou dominantní 2 druhy (lumek D. semiclausum a lumčík Cotesia plutellae), které mohou parazitovat až 100 % housenek či kukel zápředníčků. Oba druhy jsou tolerantní k intenzivní ochraně a dokáží se vyskytovat i tam, kde jiné druhy selhávají. Samozřejmě neselektivní přípravky snižují účinnost parazitace, ale bohužel počet registrovaných přípravků je omezen a není moc z čeho vybírat. Některé druhy lumků (Diadromus collaris, D. semiclausum) již byly představeny v předchozích částech seriálu, proto se dnes zatavíme pouze z lumčíka.

Cotesia plutellae - má kosmopolitní rozšíření, do některých zemí byl záměrně introdukován (např. Austrálie, Havaj, Thajsko). Je typický představitel druhově bohatého rodu Cotesia, s převažujícím černým zbarvením těla a světlými nohami. Samice parazituje housenky zápředníčka (a dalších druhů motýlů), kterou larva parazitoida zahubí dříve, než se stačí zakuklit. V porostu pak místo kukly zápředníčka zůstanou na listech jen sepředené kokony lumčíka bez zbytků housenky, které spadnou na zem.

Zelená kukla zápředníčka v průsvitném kokonu

Šedý kokon D. semiclausum uvnitř kokonu zápředníčka (vpravo) a menší žlutý kokon lumčíka C. plutellae na jednom listu

Housenka zápředníčka vyžírá list ze spodní strany, ale vrchní pokožka zůstává většinou nepoškozena; vlevo starší požerek, kdy v důsledku růstu pokožka praská

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.