BASF
BASF
BASF

AGRA

Užitečné organizmy (53): Microgastrinae (III)

24. 07. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 175x

Microgastrinae patří mezi nejčastěji používané lumčíky k biologické ochraně. Většina úspěšných introdukcí proběhla mimo Evropu, kde se uplatnily i druhy vyskytující se u nás. Např. proti klíněnce jabloňové (Phyllonorycter blancardella), která vytváří miny nejčastěji v listech jabloní (u nás zpravidla neškodí), se v severní Americe vysadil lumčík Pholetesor bicolor (starý název P. pedias).

Proseeds

Samice druhu Pholetesor bicolor má středně dlouhé kladélko, kterým propíchne pokožku listu a parazituje uvnitř ukrytou housenku klíněnky 1.–2. instaru. Druhový název odkazuje na velkou světlou skvrnu v přední části tmavého zadečku. U nás má shodně s hostitelem dvě generace v roce. Přezimuje v kokonu uvnitř miny a k ukončení diapauzy potřebuje projít několikatýdenním chladovým obdobím. Pokud dolíhnete z miny klíněnky lumčíka, je velká pravděpodobnost, že se jedná o P. bicolor. Druh není znám z Moravy.

Další druh rodu Pholetesor byl u nás zjištěn ve chmelnicích a na planém chmelu při studiu komplexu parazitoidů vzpřímenky chmelové (Caloptilia fidella). Vzpřímenka neškodí a ani v minulosti nebyla významným škůdcem chmele. Nejmladší housenky vytvářejí nejprve plošné miny, později se stěhují a stáčejí okraje listů, ve kterých se ukrývají a ožírají je z vnitřní části. Lumčík zahubí housenku až v posledním instaru a při rozmotání stočeného listu je místo housenky uvnitř průsvitný kokon lumčíka upevněný na každém konci kokonu vláknem k listu. Kokony jsou často napadeny hyperparazitoidy. Zda se vylíhnul lumčík nebo hyperparazitoid se pozná i u prázdných kokonů. Pokud je zboku vykousaný nepravidelný otvor, byl to hyperparazitoid. Lumčík se v kokonu otáčí a rovným „řezem“ odklopí vršek kokonu jako pokličku.

Kromě rodu Pholetesor se na parazitaci housenek minujících druhů drobných motýlů specializují i druhy rodu Deuterixys. Na drobné motýly se zaměřuje i většina druhů rodu Microgaster, Choeras, ApantelesDolichogenidea, kteří parazitují více méně skrytě žijící housenky, což jim umožní po opuštění hostitele v bezpečí zkonzumovat zbytky housenky jako ektoparazitoid. Ve stejném místě se i kuklí. Rozdíl mezi minující a skrytě žijící housenkou lumčíci striktně nedodržují, proto i určení do skupiny rodů je jen orientační a k přesné diagnostice je nutné dochovat dospělce.

Naopak příslušníci rodu Microplitis se dají určit i bez určovacích klíčů a kvalitního stereomikroskopu. Jejich žebrovaný kokon na nebo vedle těla velké housenky je nezaměnitelný a prozradí rodovou příslušnost. Můžete si parazitovanou housenku přinést domů a sledovat, co se z kokonu vylíhne a jak dlouho bude housenka žít a chránit parazitoida, než uhyne.

Zelináři, zahrádkáři i řepkaři se často setkávají se žlutými, méně často bělejšími kokony připředenými k listu brukvovité zeleninyřepky. Jedná se s největší pravděpodobností o lumčíka Cotesia plutellae (případně další druh tohoto rodu), který není gregarický jako příbuzný lumčík žlutonohý (C. glomerata). Samice parazituje v průměru 40 housenek zápředníčka polního. Preferuje housenky 2.–3. instaru. Larva lumčíka opouští housenku posledního instaru a její zbytky odhodí pryč. V místě žíru housenky zůstane pouze kokon, ze kterého za několik dní vylétne nový dospělec a cyklus se opakuje.

Obr. 1: Housenka zápředníčka s prosvítající tmavou larvou lumčíka  C. plutellae, která po několika hodinách opustila tělo hostitele  - zůstaly nedožrané zbytky
Obr. 1: Housenka zápředníčka s prosvítající tmavou larvou lumčíka C. plutellae, která po několika hodinách opustila tělo hostitele - zůstaly nedožrané zbytky

Obr. 2: Nažloutlý kokon lumčíka C. plutellae
Obr. 2: Nažloutlý kokon lumčíka C. plutellae

Obr. 3: Kokon rodu Pholetesor s prosvítajícíma očima dospělce je k listu chmele přichycen  protilehlými vlákny
Obr. 3: Kokon rodu Pholetesor s prosvítajícíma očima dospělce je k listu chmele přichycen protilehlými vlákny

Obr. 4: Housenka kovolesklece gama,  parazitovaná rodem Microplitis
Obr. 4: Housenka kovolesklece gama, parazitovaná rodem Microplitis

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.

Související články

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 379x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 469x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 470x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 348x

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 257x

Další články v kategorii Škůdci

detail