Začátek škodlivosti expandující kněžice zeleninové

24. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 444x

Kněžice zeleninová (Nezara viridula) se řadí z celosvětového hlediska mezi nejškodlivější druhy. Tento původně jihoevropský druh se s oteplováním postupně posouvá na sever a mimo samovolného šíření využívá k přesunu i služeb dopravních společností. K zavlékání kněžice docházelo s velkou pravděpodobností i v minulosti, ale až současné teplejší klima jí umožnilo vytvořit životaschopné populace, které se velice rychle množí a z místa zavlečení se šíří do krajiny.

Původ druhu se předpokládá v Africe nebo v okolí Středozemního moře, odkud byla kněžice zavlečena do teplých oblastí celého světa. Od poloviny minulého století bylo zaznamenáno šíření na sever v Evropě i na dalších kontinentech, které stále pokračuje. První prokázaný výskyt na našem území pochází z roku 2019 z Brna a z jižní Moravy. Již na podzim 2022 byla hojná v okolí železničního nádraží v Břeclavi na rostlinách topinamburu rostoucích na okraji polí. Na podzim 2023 zde byla velmi hojná a shluky desítek jedinců sajících na luscích sóji jsou jasným důkazem o začátku škodlivosti na našem území. Početnost v obou letech nebyla sledována, ale v roce 2022 jsem za cca 20 min nasbíral několik desítek jedinců, kdežto v roce 2023 by nebyl problém za stejnou dobu nasbírat stovky jedinců, možná i víc než tisíc. Uvidíme, co s kněžicí udělá letošní zima, zda růst početnosti zůstane zachován nebo část jedinců nepřezimuje.

Popis druhu

Kněžice zeleninová patří mezi velké (13–18 mm) a nepřehlédnutelné ploštice. Dospělci jsou podobní několika našim zeleně zbarveným druhům, od kterých se odliší podle tří světlých teček na předním okraji štítku a nazelenalého konce zadečku prosvítajícího skrz průhlednou část křídel. Fota s popisem dalších diagnostických znaků jsou na webu najdije.cz, kde probíhá i mapování šíření kněžice zeleninové. Spolu s údaji o místě sběru je nutné zaslat fotografii dospělce nebo nymfy, podle které vám potvrdí správnost určení.

Odlišit dospělce kněžice zeleninové od našich neškodných druhů je důležité. Z pohledu prevence je třeba začít ošetřovat porosty s kněžicí od začátku prvních výskytů, aby se omezila rychlost množení. Stejné je to na zahrádkách, kde místo postřiku postačí ruční sběr. Pokud naleznete několik jedinců zelených kněžic, je třeba zkontrolovat určovací znaky, pokud jich budou v porostu desítky až stovky, je malá pravděpodobnost, že by se mohlo jednat o neškodný druh. Spolu s dospělci bývají v porostu i nápadně zbarvené nymfy, které se nedají zaměnit s žádným naším druhem.

Dospělec kněžice zeleninové se pozná podle 3 světlých teček v přední části štítku, 2 černých teček na bocích a prosvítající zelené barvě na konci zadečku

Barevná forma dospělce se světlým okrajem štítu a hlavy je méně častá

Barvami hýřící nymfa se nedá zaměnit s jiným druhem

Škodlivost

Jedná se o polyfágní druh s preferencí k bobovitým rostlinám (Fabaceae). Z pěstovaných plodin škodí např. na sóji, slunečnici, kukuřici, zeleninách, méně často na ovoci a okrasných rostlinách. Přímé škody působí sáním na nadzemních orgánech, nepřímo mohou škodit kontaminací sklizených částí nepříjemným ploštičným zápachem. Vylučování zapáchajícího sekretu je obranou ploštic před predátory včetně člověka. O účinnosti obranné strategie se mohl vlastními chuťovými pohárky přesvědčit nejeden čtenář, který po neúmyslném vložení např. drobného ovoce s plošticí do úst její přítomnost brzy pocítil palčivou chutí na jazyku, což předpokládám vedlo k vyplivnutí ovoce a tím i záchraně života ploštice. Pokud jsou ploštice v porostu i v době sklizně, může se dostat ploštičný zápach na semena při mlácení v kombajnu (současně dochází k mechanické likvidaci kněžic).

Sáním na luscích sóji dochází ke zmenšení velikosti semen a deformacím

Monitoring

Při nízké populační hustotě na začátku výskytu nebo na jaře se používá smýkání, při vyšším výskytu je dostatečná vizuální prohlídka rostlin nebo oklep rostlin na světlou misku.

Možnosti ochrany

Ve vajíčkách, nymfách i dospělcích může parazitovat několik druhů blanokřídlých a dvoukřídlých parazitoidů. Z odebraných jedinců u Břeclavi se žádný parazitoid nevylíhnul, takže nám s redukcí kněžice nepomohou, obdobně jako nespecializovaní predátoři.

Na zahrádkách a v zelinářských podnicích se v počátcích výskytu uplatní sběr vajíček, nymf a dospělců, při silnějším výskytu se ohrožené porosty zakryjí sítí proti hmyzu.

Mezi preventivní metody patří i údržba vegetace v okolí polí. Pokud se na přilehlých mezích vyskytují rostliny s kněžicemi, je třeba porost zmulčovat spolu s kněžicemi a udržovat rostliny pravidelným mulčováním nebo sekáním ve fázi, kdy nebudou pro kněžice atraktivní nebo se ošetří insekticidem. Zatím velkou neznámou jsou porosty neprodukčních opatření, které mohou sloužit jako zásobárna a zdroj kněžic pro okolí. Je třeba sledovat výskyt kněžici v těchto porostech. Ty, které budou kněžicím vyhovovat, je třeba v dalším období nahradit jiným opatřením.

Dle zahraničních zkušeností by proti kněžici zeleninové měly účinkovat pyretroidy, které jsou povolené do polních plodin i zeleniny na jiné škůdce. Míra účinnosti bude záviset na kvalitě ošetření. Porost nestačí „pošplíchat“. Pokud se kontaktním přípravkem nepodaří ošetřit většina plochy listů a plodů, bude účinnost úměrně klesat. Zvýšení účinnosti se dosáhne tank-mixem pyretroidu s olejem nebo olejovým smáčedlem. Olej usnadní proniknutí účinné látky do těla kněžice i do vajíček.

U kněžice zeleninové přezimují dospělci, kteří se na jaře postupně stěhují do porostů, kde kladou vajíčka. Ochranu je třeba provádět na malých rostlinách, které se dobře ošetří, i při nízkém výskytu škůdce (preventivní ošetření v počátcích výskytu). Kněžice může mít několik generací (v našich podmínkách ještě nevíme, kolik generací za rok kněžice vytváří), s každou generací početnost vzrůstá a naopak s velikostí rostlin úspěšnost ochrany klesá.

Závěr

Ještě před několika lety jsme měli naději, že se v našich končinách bude kněžice zeleninová vyskytovat, ale nebude škodit. Po loňském roce je jisté, že se jí u nás daří a minimálně na jižní Moravě jí současné klimatické podmínky vyhovují. Zatím nevíme, zda se stane pravidelným škůdcem nebo její početnost bude kolísat např. v závislosti na průběhu zimy a úspěšnosti přezimování.

Přesto je nutné se na její přítomnost připravit a začít sledovat ohrožené porosty sóji, slunečnice, zelenin aj. nejen na jižní Moravě, ale i v dalších teplých oblastech republiky, kam se již mohla nepozorovaně rozšířit.

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423 a QK22020019.