Plečkování jako součást moderního zemědělství
07. 08. 2024 Precizní zemědělství Zobrazeno 508x
Systémy mechanické likvidace plevelů jsou mezi zemědělci stále více oblíbené. Nabízejí totiž řešení, jak redukovat spotřebu přípravků na ochranu rostlin, snižovat reziduální zátěž půdy herbicidy, podporují lepší hospodaření s vodou a v případě vzniku škraloupu umožňují dostat do půdy potřebný vzduch. Následující článek popisuje zkušeností členů SIUZ s využitím pleček v různých plodinách.
ZD Dolní Újezd
ZD Dolní Újezd je velkým průkopníkem inovací pěstebních postupů řady plodin. Díky nadšení agronoma Josefa Čejky a jeho zájmu spolupracovat s odborníky, zde můžeme čerpat spoustu zkušeností, jak využívat moderní stroje a technologie. Výsledkem je nejen výrazná redukce spotřeby přípravků na ochranu rostlin bez snižování výnosu, ale také širší uplatnění meziplodin a přesné využívání statkových a organických hnojiv.
Pro setí kukuřice, cukrovky a řepky ozimé tu využívají přesný secí stroj. Rozteč řádků 50 cm byla zvolena s ohledem na možnost využití klasického moderního postřikovače pro pásový postřik kapalných látek jen na osetý řádek plodiny. Na to navazuje meziřádková kultivace a využití plečky Horsch Transformer 12 VF se záběrem 12 m, tedy na 24 řádků. Plečka je vybavená sekční kontrolou a 3D kamerou na každé straně. Díky tomu je řádek rostlin přesně detekovaný a při práci v klínu nedojde k podříznutí řádků do doby, než se „chytí“ kamera na druhé straně. Traktor je vybavený satelitním navigačním systémem AutoTrac a data pro navádění plečky jsou poskytována systémem AutoPath od John Deere.
Vše začíná již při setí, kdy jsou pomocí GPS do paměti stroje uloženy zaseté řádky. Autopilot následně jede podle řádků sečky a plečka se navádí sama. Obsluha dohlíží jen na práci za sebou. Pokud se vyskytne větší množství rostlinných zbytků a některý řádek plečka začíná hrnout, může snadno zasáhnout a jednotlivé vozíky nadzvednout.
Obrázky dokumentují popisovanou technologii v ozimé řepce, kde už se nyní neprovádí plošná aplikace herbicidů proti dvouděložným plevelům, plošně se ošetřuje pouze výdrol obilniny. Při optimálních půdních podmínkách a při nižším výskytu plevelů se denní výkon soupravy pohybuje kolem 60 ha. Pracovní rychlost samozřejmě závisí i na stavu a vývoji řepky, u malých rostlin je nutné jezdit pomaleji, aby nedošlo k přihrnutí řádků od postranních radliček a je vhodné ubrat i na hloubce kypření.
Kromě omezení plevelů rozruší plečkování případnou krustu po silnějších srážkách. Se vzduchem, který se do půdy dostane, se podpoří mineralizace, prohřátí půdy a tím i lepší dostupnost živin pro rostliny. Řepka mnohem rychleji zatáhne řádky, čímž se omezí růst dalších plevelů. Ve spolupráci s Agroeko Žamberk byly odebrány, ne úplně profesionálně, rostliny řepky i s kořeny z varianty 14 dní po plečkování a neplečkované kontroly. Obsah dusíku v plečkovaných rostlinách byl na 118 % optima, u neplečkovaných to bylo jen 79 %.
K plečkování jarních i ozimých obilnin používají v ZD Dolní Újezd rotační plečku Pöttinger Rotocare v záběru 12,4 m. Po aplikaci kejdy nebo minerálních hnojiv do porostu pomůže rotační plečka k částečnému zapravení hnojiva do půdy, dochází k rozrušení krusty, která je po zimě patrná především v pšenici, přeruší se kapilarita a zamezí se výparu i vysychání půdy. Navíc je podpořena mineralizace a tím i lepší dostupnost živin, rotační plečka částečně také odpleveluje.
Jarní plečkování řepky navíc redukuje šíření chorob ze starých listů na mladé. Do budoucna zde plánují tuto operaci rozšířit o aplikaci přípravků s obsahem užitečných bakterií pro podporu zdravotního stavu rostlin a dalšího zpřístupnění živin řepce. Plečka má díky záběru a rychlosti práce 20–25 km/ha vysokou plošnou výkonost.
Jarní plečkování řepky rotační plečkou Pöttinger Rotocare v ZD Dolní Újezd
Čisté bezplevelné strniště řepky, plečkované 1× na podzim a 1× na jaře, s úplným vynecháním aplikace herbicidu na dvouděložné plevele, aplikován pouze graminicid na výdrol; výnos 4,71 t/ha (ZD Dolní Újezd)
Pozitivní vliv mineralizace a zpřístupnění živin po proplečkování řepky na podzim; plečkování 8. 9. 2022 + stav po 5 a 14 dnech, kdy už je porost setý na 50 cm prakticky zapojený (ZD Dolní Újezd)
ZOD Zálší
Tento podnik je dalším průkopníkem řady inovativních postupů se zřetelem na půdoochranné technologie, které jsou hodnoceny v rámci projektu Vysokomýtská synklinála. Od roku 2017 používají v Zálší pro plečkování cca 190 hektarů cukrové řepy a zhruba 800 ha kukuřice dvě plečky Vibro Crop společnosti Kongskilde, vybavené naváděcími kamerami. Podle průběhu počasí plečkují 100 % výměry cukrovky, některé části i dvakrát, u kukuřice se daří plečkovat 80–90 % ploch.
Agronom Martin Janecký ve spolupráci s Tomášem Javorem z Agroeko Žamberk hodnotili porost cukrovky, zakládaný přímým výsevem do meziplodiny s následným plečkováním, jako provozní pokus sledovaný v projektu Vysokomýtská synklinála. Meziplodina hořčice bílá odrůdy Andromeda byla vyseta 10. srpna 2018 po předplodině ozimé pšenice odrůdy Julie. Setí meziplodiny předcházelo zapravení hnoje disky Lemken Rubin do 15 cm.
Na jaře byla cukrová řepa vyseta přímým výsevem do vymrzlé hořčice sečkou Kverneland Monopill. Jednalo se o poslední setí na podniku (2. 4. 2019), protože pod meziplodinou se půda pomaleji prohřívala. Na začátku května bylo provedeno plečkování a porovnávány tři varianty: kontrola bez meziřádkové kultivace, kultivace plečkou se třemi radličkami a kultivace plečkou s jednou radličkou. Vyhodnocení pokusu (tab. 1) ukázalo, že meziřádková kultivace nezpracované půdy po přímém setí cukrové řepy do meziplodiny se projevila velice pozitivně v růstu i výživném stavu řepy a plečkování podpořilo rychlejší růst kořenové biomasy bulev. Během vegetace se nejlépe projevovala varianta intenzivního plečkování třemi radličkami, avšak vyhodnocení sklizně potvrdilo nejvyšší výnosový přínos u varianty plečkované jednou radličkou.
Konkrétní výnos u neplečkované cukrovky dosáhl 97,18 t/ha (99 % na průměr pokusu), plečkovaná řepa třemi radličkami měla 93,89 t/ha (96 % na průměr pokusu) a varianta plečkovaná jednou radličkou 100,56 t/ha (103 % na průměr pokusu).
Přímé setí cukrovky do meziplodiny s následným plečkováním se již pět let využívá na pozemcích ohrožených erozí. Zkušenost je taková, že jak výnos, tak cukernatost negativně ovlivněné nejsou. Jeden z pěti ročníků byl ale velmi mokrý, na jaře nebylo možné porost vyplečkovat. A protože zde pěstují klasické odrůdy cukrovky, chybí možnost rychle zasáhnout proti odrostlým dvouděložným plevelům, takže jedno pole nebylo možné sklidit.
Hodnocení rostlin cukrovky na jednotlivých variantách pokusu je uvedeno v tabulce 2. Nejnižší výnos koresponduje s nejnižším počtem jedinců na ploše, který byl hodnocen ve variantě plečkované třemi radličkami.
Srovnávání nárůstu biomasy cukrovky ze tří variant přímého setí do meziplodiny; vlevo plečkováno třemi radličkami, uprostřed jednou a vpravo bez plečkování (ZOD Zálší)
Meziřádková kultivace cukrovky seté přímým výsevem do meziplodiny s použitím tří radliček (ZOD Zálší)
Meziřádková kultivace cukrovky seté přímým výsevem do meziplodiny s použitím jedné radličky (ZOD Zálší)
Agroprogres Kateřinky
Profesionálně zaměřená zemědělská společnost, poskytující služby i poradenství celé řadě zákazníků na Severní Moravě, má velmi dobré zkušenosti s meziřádkovou kultivací v cukrovce, kukuřici a sóji. Výhodou plečkování, jak uvádí Hynek Valík, je provzdušnění půdy, konkrétně u cukrovky se díky tomu docílí snížení chorob bulev. Další předností je regulace plevelů, především plevelné řepy a rovněž přihrnutí půdy k hlavě řepy pro následnou lepší sklizeň. Porušením povrchové krusty se lépe zasakuje srážková voda a plečkování celkově podporuje dobré hospodaření s vodou v půdě. Pokud se plečkování stihne těsně před zatažením řádků, všechny následné srážky dopadají na list řepy a nedochází k opětovnému slití povrchu půdy až do sklizně.
Pro plečkování cukrovky používají v Kateřinách čelně nesené plečky Hatzenbichler, které jsou bez aktivního kamerového navádění. Jejich výhodou je příznivá pořizovací cena a minimální poruchovost. Celou plochu řepy plečkují jednou radličkou, ideálně těsně před zatažením řádků. V nutných případech, kdy se vytvoří škraloup nebo je nutné řešit plevelnou řepu, provádí plečkování i dříve (cca od 10. 5.) se třemi radličkami. A pokud je potřeba, i s ochrannými plechy. Riziko nastává, pokud se plečkuje brzy a bezprostředně poté přijdou silné srážky. Pak může být eroze větší než u variant neplečkovaných. Co se týče přínosu plečkovaní, dlouhodobě dochází k navýšení výnosu o 1–5 t/ha. Ročně v Agroprogresu plečkují včetně kukuřice a sóji 500–1 300 ha.
Pro kukuřici používají plečku na 75 cm od P&L Hrubčice, která umožňuje aplikovat k patě rostliny tekuté hnojivo DAM 390.
Časné plečkování cukrovky s cílem odstranit povrchovou krustu půdy a plevele (Agroprogres Kateřinky)
Plečkování jednou radličkou těsně před uzavřením porostu cukrové řepy podporuje lepší zasakování vody a zdravější bulvy (Agroprogres Kateřinky)
Statek Bureš
Mechanická kultivace nabízí možnost spojení více operací, jako je současné přihnojení nebo aplikace dalších kapalných látek do půdy či na řádek k plodině, případně i přísev doprovodné plodiny. Tyto technologie je možné sledovat na Demofarmě u Jindřicha Šmögera.
Velmi zajímavé bylo hodnocení kukuřice, která byla v průběhu kultivace plečkou Kverneland Onyx s automatickým naváděním systémem Lynx a s čelní nádrží Kverneland iXtra LiFe ošetřena na list i do půdy kombinací 50 kg/ha močoviny spolu hořkou solí a biologickým fungicidem Serenade Aso, spolu s přípravkem Prosaro. 50 % přípravku bylo aplikováno k radličce do půdy, 50 % tryskou pod listy. Ačkoliv kukuřice není plodina, která by se běžně ošetřovala fungicidy, tento pokus ukázal, jak zajímavý ekonomický přínos by ošetření za vegetace, především na báze rostlin a jejich kořeny, mohlo mít. Po sklizni kukuřice bylo hodnoceno strniště, kde byl na kontrole bez ošetření významný výskyt poškození cévních svazků kukuřice půdními patogeny, především ze skupiny fuzarióz. Napadené rostliny se projevovaly tak, že konce strniště na řezu byly čistě bílé, naopak zdravé rostliny měly řez porostlý černěmi a dalšími saprofyty. Vysvětlení podal Karel Říha, bývalý specialista ÚKZÚZ. Zbytky rostlin s poškozenými kořeny i cévními svazky byly po sklizni kukuřice mrtvé, zatímco zdravé čerpaly z půdy prostřednictvím funkčních kořenů cukry. Proto byl řez osídlen saprofytickými houbami.
Plečkování kukuřice se současnou aplikací kapalného hnojiva a kombinace fungicidu + biologického přípravku pro posílení zdravotního stavu kořenů kukuřice (Agroprogres Kateřinky)
DVP Agro
Regenerativní zemědělství je specifické vysokým podílem organických zbytků na povrchu půdy, což z pohledu použití klasických pleček není optimální. Rotační plečky zde svoje uplatnění ale najdou. Pan Rostislav Mátl využívá rotační plečky Einböck Rotarystar, které na jaře pomáhají provzdušnit půdu a částečně do ní zapravit aplikovaný digestát nebo kompost.
Vítaným pomocníkem jsou u kukuřice hlavně v systému no-till, a to bez problémů až do fáze, kdy je výška rostlin po kolena. Provzdušnění podpoří přísun živin, na což kukuřice velmi rychle zareaguje nárůstem listové hmoty.
Rotační brány Rotarystar při povrchovém zapravení kompostu do pšenice ozimé v regenerativním zemědělství (DVP Agro)
Další články v kategorii Precizní zemědělství
RSS
RSS