Smart Farming na agrosalónu Země Živitelka

27. 08. 2024 Ing. Jan Stropnický; Agromanuál Precizní zemědělství Zobrazeno 176x

Odborný doprovodný program 50. ročníku mezinárodní zemědělské výstavy se v mnoha tématech věnoval Smart Farmings - chytrému zemědělství. Prezentace moderních řešení pěstování plodin a péče o půdu v podobě přednášek, diskuzních panelů a workshopů byla náplní každodenního setkávání odborníků se zemědělskou veřejností.

Problematice chytrého zemědělství, v této době variantě 4.0, se úvodem pátečního bloku věnoval Doc. Ing. Jiří Mašek, Ph.D., z ČZU v Praze. Uvedl, že se jedná o moderní technologie a na ně navazující techniku s cílem navýšit kvalitu práce, snížit náklady či zvýšit výkonnost. A to vše v souvislosti s inteligentním zpracováním a vyhodnocováním dat. V tomto směru nám již pomáhají, a i nadále pomáhat budou, polní roboti. Ti stejně jako ostatní technika procházejí zajímavým vývojem, v tomto případě postupnou miniaturizací. V praxi by to mohlo znamenat, že se o jednotlivé rostliny v budoucnu může starat několik robotů, kteří sami zajistí vše od výživy až po jejich ochranu a přípravu na sklizeň. To již ale bude vyšší verze zemědělství.

Předpokládaná miniaturizace robotů do budoucna

Senzorika, autonomie, robotizace

Nové trendy v dnešní rostlinné výrobě prezentoval Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., z ČZU v Praze. Bez kvalitních vstupních informací se podle jeho slov jen těžko hledá prostor pro digitální zajištění výrobních procesů a nejsme-li schopni získaná data ukládat a vyhodnocovat, nedají se použít k rozborům ani plánování. Pro zajištění optimálního rozhodovacího procesu je zapotřebí velké množství dat, která je nutné sbírat pomocí kvalitních a spolehlivých senzorů. Pravidelný monitoring je možné zajistit např. díky autonomním bezpilotním prostředkům s bezdrátovou komunikací, které se využívají třeba pro sestavování předpisových map. A využití mají i v oblasti variabilních aplikací. Zatím nejvyšším stupněm robotizace našich polí jsou autonomní polní robotické systémy, které jsou schopny provádět zadané úkoly samostatně, na základě průběžně získávaných dat se sami rozhodují a pracují v reálném čase bez zásahu člověka. V posledních dvou desetiletích se v zemědělství objevují nové postupy ošetřování rostlin, úzce související se senzory, drony, diesel-elektrickými nosiči nářadí, autonomními vozidly anebo roboty. Tyto novinky sice nepřispívají přímo ke zvyšování výnosů, ale zajišťují vyšší intenzitu pěstování a potřebný finanční zisk.

Doc. Milan Kroulík přednášel na téma senzorika, autonomie a robotizace v rostlinné výrobě

Robotizace zemědělství

S přednáškou mapující historii, a zamýšlející se nad budoucností robotizace v zemědělství, vystoupil Ing. Václav Jirka ze společnosti Leading Farmers. V roce 2002 se díky ní objevil v ČR první autopilot, řízený GPS navigačním systémem. Nastartoval etapu automatických pojezdů po zemědělských pozemcích a dnes patří ke standardní výbavě každého nového traktoru. Následným krokem byla automatizace aplikací, přicházející spolu s prodejem systému vypínání sekcí trysek na postřikovačích. Ten přinesl až 10% úsporu aplikačních prostředků. Zajímavým segmentem nových technologií je dálkový průzkum pozemků, který zajišťují buď satelitní přístroje nebo bezpilotní drony a velkým přínosem je i senzorika (N senzor pomáhající zajišťovat aplikaci dusíku podle okamžité potřeby rostlin). Před třemi lety se na náš trh dostal švýcarský ultra přesný postřikovač ARA, určený pro přesnou detekci plevelů a jejich likvidaci na úrovni jednotlivých rostlin. Díky tomu se aplikuje až o 80 % herbicidů méně. Robotizace jako zatím poslední etapa uplatňování nových technologií v zemědělství je v ČR spojena s rokem 2019, kdy společnost Leading Farmers přivezla z Dánska první integrovaný nosič nářadí Agrointelli Robotti. Ten může nést, podobně jako menší traktory, nejrůznější druhy nářadí používaného v rostlinné výrobě o záběru do 3 metrů. Použití nářadí s vyšším záběrem řeší nizozemská firma AgXeed, která v loňském roce uvedla na trh 3 typy robotů, z nichž 2 můžeme vidět i u nás na Moravě. První z nich je pásový, druhý kolový.

Ing. Václav Jirka vyzdvihl význam robotizace polních prací v současné i budoucí zemědělské praxi

O zkušenosti s využíváním principů chytrého zemědělství v praxi se podělil Ing. Vítězslav Krček, agronom společnosti AGRA Řisuty. Jejich význam vidí hlavně v oblasti variabilních aplikací, tzn. hnojení, ochrany s důrazem na setí. Současným trendem sběru dat pro potřeby technologií precizního zemědělství je pak uplatnění přístrojů, které umožní rychlý sběr dat ze zájmového území v krátkém časovém období, s minimální náročností a s dostačenou hustotou vzorkování.

Výsledky zavádění Smart Farming do praxe prezentoval Ing. Vítězslav Krček

Lokálně cíleným aplikacím a ekosystémovým službám v zemědělství se věnoval příspěvek SIUZ, který zastupoval Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D. Úkolem cílených aplikací je celkově snížit spotřebu přípravků na ochranu rostlin, kapalných hnojiv, pomocných látek nebo aplikovaných půdních bakterií. Tyto postupy přinášejí celou řadu benefitů od naplnění legislativních požadavků pro plošné snižování spotřeby, přes finanční úspory, omezení množství vody i PHM na operaci, rizika stresu a fytotoxicity, až po ochranu životního prostředí či biodiverzitu. Jsou tak cestou k vyšší efektivitě zemědělské výroby.

Další směry robotizace

Robotizace v průběhu příštích let zemědělství patrně z velké části ovládne. Jak se ale bude tento proces vyvíjet, se dá jen stěží předvídat. Záleží na tom, jak se k ní postaví zemědělská praxe, laická veřejnost, politici či EU. V současné době čelíme odlivu pracovní síly ze zemědělství, požadavkům na snižování ekonomické zátěže výrobních procesů i globální ekologizaci. Řadu těchto problémů může vyšší stupeň robotizace úspěšně vyřešit, jen je jí ale třeba dát správný a smysluplný řád. Jednou z komplikací je např. to, jak legislativně ošetřit pohyb autonomních robotů po veřejných komunikacích, kdy dnes přes ně není možný ani přejezd z jednoho pole na druhé, natož pak delší přesuny.

Potřeba budou nově i tzv. digitální agronomové, kteří by měli do svých funkcí nastoupit připraveni nejen po stránce odborné, tedy zemědělské. Kladeny na ně budou rovněž požadavky z oblasti IT, která se stane nedílnou součástí celosvětového zemědělství. A to je příležitost pro nastupující generaci. Zároveň je to i odpověď na otázku, zda robotizace vytlačí z procesu zemědělské výroby lidský faktor. S jistotou se dá říci že ne. Díky novým technologiím sice ubyde monotónní a fyzicky náročné práce, schopní operátoři výroby a manažeři ale zůstanou. Jejich úkolem bude při využití nejnovějších vědeckých poznatků, AI a robotiky zajistit produkci nejen dostatečně bezpečných a levných potravin, ale zároveň i minimalizovat dopady této činnosti na životní prostředí.

Možné směry vývoje robotizace v českém zemědělství nastínil Ing. Václav Jirka