Velká konference o regenerativním zemědělství

15. 07. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 212x

Doporučení a nové poznatky pro systém hospodaření, který se zaměřuje na zlepšení zdraví půdy a ekosystémů, zazněly na konferenci v Koutech na Havlíčkobrodsku. Tu pořádala koncem května již podruhé společnost SOUFFLET AGRO. Hlavními hosty byli Antonio Pereira a Gaëtan Bouchot z Francie, kteří prezentovali zkušenosti s 10 lety hospodaření regenerativním způsobem. Zaměřili se hlavně na plodiny, které se pěstují i u nás, tzn. pšenici ozimou, ječmen ozimý, ječmen jarní a řepku ozimou.

Letošní konference byla zaměřena na praktické zkušeností a nové technologie, které mohou pomoci v přechodu na udržitelný způsob hospodaření

Meziplodiny pro lepší fungování půdy

Regenerativní zemědělství je podle agroporadce Antonia Pereiry postaveno na třech jednoduchých principech: minimálním zpracování půdy, jejím stálém zakrytí a na rozmanitém osevním postupu. Přímé setí jako základ regenerativního způsobu hospodaření je možné realizovat na půdě, která není silně utužena, pro jednoduchou analýzu profilu do hloubky 25 cm stačí obyčejný rýč. Je-li bez známek utužení, je přímé setí plodiny možné, pokud ne, je třeba stav napravit odpovídajícími zásahy.

Aby byl regenerativní způsob pěstování úspěšný, je nutné sít meziplodinu co nejdříve po sklizni. Měsíční posun termínu může znamenat výškový rozdíl rostlin 50–70 cm, přičemž 30 cm vegetace odpovídá 1,0 t vyprodukované biomasy, která může být pro následnou plodinu zdrojem dusíku. Při pěstování založeném na trvalém pokryvu půdy mohou nastat problémy, např. se slimáky nebo hrabošem. Řešením je kultivace do centimetrové hloubky, ta je vhodná pro klíčení většiny druhů meziplodin. Navíc je do půdy rovnoměrně zapravena sláma a zlikvidovány jsou i povrchové migrační trasy hraboše.

Důležitou rolí meziplodiny je produkce organické hmoty. Ta kladně ovlivňuje biologii půdy, zejména množství žížal, hub a bakterií. Slouží rovněž k zadržování vody v půdě a zachycení uhlíku.

Při ponechání slámy na pozemku je ve směsi meziplodiny potřeba z důvodu nízkého poměru C:N použít luskoviny, naopak při jejím odvozu (C:N vysoké) sít slunečnici, pohanku, svazenku, oves nebo len. Meziplodina musí zakrýt půdu co nejdříve, min. 3 měsíce aktivně růst a v okamžiku ukončení mít poměr C:N do 20. Účinným prostředkem likvidace meziplodiny nechemickou cestou je mráz, popř. válení porostu při vyšší pojezdové rychlosti.

Francouzský farmář Gaëtan Bouchot hospodaří regenerativním způsobem již 11 let. Věří, že půda je poklad, který musíme chránit pro příští generace a půdní život je klíčový nejen pro budoucnost zemědělství, ale i kvalitu životního prostředí. V současné době hospodaří regenerativním způsobem na 460 ha a 99 % plochy vysévá přímo a s meziplodinami. Jako krycí meziplodinu používá štírovník růžkatý. Ten nahradil jetel bílý plazivý, jehož kořenový systém za sucha konkuroval kořenům pěstovaných plodin.

Za důležité klady regenerativního zemědělství považuje kromě zdravé půdy i omezení ztráty výnosu, lepší ekonomiku pěstování, získání času pro další aktivity či možnost učit se nové věci. Z nosných plodin pěstuje pšenici, ječmen, kukuřici, slunečnici, pelušku, čočku, sóju a v ekologickém režimu žito s vojtěškou pro bioplynovou stanici. Pro druhou sklizeň pak vojtěšku na seno, štírovník, pohanku nebo lničku. Jako problém tohoto způsobu pěstování zmínil nárůst populace škvorů, kteří dokáží silně poničit např. vzcházející slunečnici nebo škody slimáka a hraboše.

Díky regenerativnímu zemědělství se na pole vrací biodiverzita, snižuje se množství používaných hnojiv, prostředků ochrany rostlin a celkově se zlepšuje půdní zdraví. Hospodařit regenerativně by měl farmář ale až tehdy, kdy je na to sám připraven, nikoliv z důvodu nařízení.

Podrývání bez otáčení půdních horizontů

Zpracování půdy pomocí podrývání bez otáčení půdních horizontů je jednou z klíčových technik regenerativního zemědělství. Tato metoda minimalizuje narušení půdní struktury i mikroorganizmů, což přispívá k zachování půdního života a zlepšuje zadržování vody i živin v půdě. Agronomické přínosy prezentoval Ing. Radim Kužel, obchodně technický zástupce pro zemědělskou techniku SOUFFLET AGRO. Zdůraznil význam narušování utužených půdních desek žížalami a popsal jejich činnost od povrchu až do hloubky 1 m půdního profilu. V současné době se množství žížal v půdě odhaduje na 200 kg/ha. Pro jejich činnost je důležité nemíchat půdní horizonty, používat v osevních postupech meziplodiny, hnojit organicky a v rozumné míře aplikovat prostředky na ochrany rostlin.

Narušení podorničních půdních desek podrýváním napomáhá přechodu k regenerativnímu způsobu hospodaření, půda má následně lepší strukturu, dostatek vzduchu a není přemokřená. Následně je nutné pomocí kořenů rostlin zajistit zaplnění vzniklých rýh, výsev meziplodiny proto neodkládáme. Vhodný termín pro podrývání je od srpna do října a používané radličky je vhodné přizpůsobit vlastním podmínkám.

Podsevové technologie v řepce

Stále častěji se setkáváme s podsevy v řepce, většinou se používají vikvovité rostliny, které váží vzdušný dusík. Podsevy je možné využít i v boji proti škůdcům, výsledky pokusů představil vedoucí poradenské služby SOUFFLET AGRO Ing. Filip Daněk. Pěstování řepky s podsevy zvyšuje zásobu C v půdě, snižuje emise skleníkových plynů a díky leguminózám zajišťuje 25–30 kg N/ha, přijatelného pro rostliny. Navíc navyšuje dynamiku růstu, a má pozitivní vliv na kořenový systém.

Pěstování řepky ozimé s podsevem podpůrných rostlin řeší technologie OSR Protect, kdy jsou všechny komponenty namíchány do jedné směsi, která je schopna prosperovat i v různých agrotechnických podmínkách. Vedle vybrané odrůdy řepky je ve směsi např. čočka, pískavice řecké seno, jetel, vikev, pohanka, svazenka atd. Insekticidní efekt směsi působí i na výskyt a škodlivost dřepčíka olejkového, mšic, květilky nebo zápředníčka. Pro zakládání porostů řepky do širších řádků a dvojřádků je doporučován hybrid Drone spolu s vikví jarní, jetelem alexandrijským, pohankou, svazenkou a peluškou.

Pěstování meziplodin a půdopokryvné technologie hodnotil z pohledu českého farmáře Ing. Josef Čejka ze ZD Dolní Újezd

Zkušenosti z praxe

O vlastní zkušenosti se podělil Ing. Josef Čejka, hlavní agronom ZD Dolní Újezd, kde se na meziplodiny a půdoochranné technologie dlouhodobě zaměřují. Jako přelomový označil hospodářský rok 2025, od kdy bude muset družstvo na základě nové erozní směrnice pěstovat kukuřici pro skot skoro z 90 % pomocí půdoochranných technologií. Řepku, kukuřici i cukrovku sejí jednotně na 50 cm v rámci technologicky připraveného systému. Jako meziplodiny využívají směsi svazenka + hořčice nebo svazenka + oves hřebílkatý a k setí používají upravený secí stroj Horsch Pronto. Testují ale i stroje dalších výrobců. Konkrétní výsledky různých způsobů pěstování meziplodin včetně problémů byly prezentovány na podrobných příkladech, seznámit se s nimi můžete i v rámci SIUZ nebo článků uveřejňovaných v časopise Agromanuál.

Stripper header v regenerativním zemědělství

Vyčesávací lišta je typem kombajnové lišty, která pomocí rotujících prstů odděluje zrno od rostliny pod klasem a stéblo ponechává na poli. K výhodám nasazení patří snadnější sklizeň polehlých porostů, cca 30% úspora paliva, vyšší kvalita zrna a až o 1/3 rychlejší sklizeň. To uvedl při představení Ing. Radim Kužel ze  SOUFFLET AGRO, který prezentoval hlavně zkušenosti polských farmářů, protože u nás teprve začínáme. Díky všem těmto přednostem je výkonnost celé sklizně až dvojnásobná, pořízením lišty tedy dojde ke zvýšení výkonnosti jako provozováním dalšího standardního kombajnu. Management slámy a posklizňových zbytků má následně vliv na přímé setí a kvalitu meziplodiny, porost je při 40cm strništi vyšší a silnější. Vyčesávací lišty jsou určeny primárně do obilnin, zkoušeny byly ale i ve lnu nebo semenářských porostech trav a uvažovat se dá i o luskovinách.

Ukázka práce vyčesávací lišty na Statku Novotinky:

Jak uspět při přechodu na regenerativní zemědělství

Závěrem shrnul Ing. Antoine Monier ze SOUFFLET AGRO nejdůležitější body přechodu k regenerativnímu zemědělství. Zdůraznil nutnost změny myšlení, ochotu učit se nové věci, mít dlouhodobou vizi, naučit se pozorovat půdu i porosty, stejně jako vyměňovat si zkušenosti v rámci pracovních skupin. Nejdůležitější je finanční výsledek celého roku, proto je třeba kalkulovat zisk na celý osevní plán, ne na jednotlivé plodiny. Vyzdvihl rovněž důležitost organické hmoty v půdě a nutnost jejího doplňování, pravidelnou kontrolu struktury půdy a provádění půdních analýz nebo správné využívání meziplodin.