Využití biostimulantů fixujících dusík u sóji v roce 2023

29. 08. 2024 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 108x

Biologická fixace dusíku (tzv. diazotrofie) pomocí některých prvojaderných organizmů, jako jsou např. bakterie, aktinomycety a sinice, hraje významnou roli v koloběhu dusíku v přírodě. Tento biogeochemický cyklus zajišťuje přetváření dusíku a jeho sloučenin v přírodě.

Právě při biologické fixaci se rozvolňuje trojná vazba vzdušného dusíku pomocí enzymu nitrogenáza. Organizmy podílející se na přetváření vzdušného dusíku se rozdělují na symbiotické poutače dusíku (např. velmi dobře známé hlízkové bakterie, ostatní bakterie, ale i některé aktinomycety a sinice), které vytvářejí symbiotický vztah s vyššími rostlinami, nebo jsou volně žijící poutači dusíku (např. aerobní bakterie žijící nejen v půdě, ale i ve vodě nebo autotrofní sinice).

Naše pokusy se zaměřily na symbiotické poutače dusíku, kteří však nežijí v hlízkách, neboť veškeré vyseté osivo sóji již bylo jednotně inokulováno (naočkováno) symbiotickými hlízkovými bakteriemi druhu Bradyrhizobium japonicum. Všeobecně se uvádí, že kombinace různých symbiotických, ale i volně žijících bakterií je pro luskoviny včetně sóji prospěšná. Na uvedeném předpokladu se už před řadou let začal používat např. inokulant Nitrazon +N, který kombinuje více druhů bakterií (symbiotické a volně žijící v půdě).

Nové odvětví, které se v posledních letech začalo uplatňovat, je skupina mikrobiálních biostimulantů využívající symbiotické bakterie, které je možné dodávat i pomocí foliární aplikace. Výhodou těchto bakterií je, že na rozdíl od hlízkových bakterií nejsou fixovány na úzké spektrum rostlin, ale jsou mnohem univerzálnější. Na druhou stranu je však třeba uvést, že jejich výkon ve výrobě dusíku je zpravidla nižší, než je tomu právě u hlízkových bakterií. Zatím se jedná o přípravky, které fixují zejména dusík, ale do budoucna lze očekávat, že budou využívány i mikroorganizmy uvolňující další základní makro příp. mikroelementy ze špatně dostupných (pro rostliny nevyužitelných) forem.

Stimulanty a jejich kombinace v pokusech

Do pokusů byly zařazeny biostimulanty Encera SC, Utrisha N a Vixeran. Přípravek Encera SC je tekutý mikrobiální přípravek v podobě suspenzního koncentrátu fixující vzdušný dusík pomocí bakterií Gluconacetobacter diazotrophicus. Mikrobiální biostimulant Utrisha N využívající kmen bakterií Methylobacterium Symbioticum a biostimulant Vixeran s bakterií Azotobacter salinestris jsou dostupné v podobě smáčitelného dispergovatelného prášku (WP).

V demonstračních pokusech „Sója 2023“ jsme sledovali různé termíny použití těchto mikrobiálních přípravků, a také jejich kombinace s fungicidy a stimulátory růstu. Pokusy proběhly na třech agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Straškov a Sloveč), na velmi rané odrůdě sóji Amiata. Kontrolní varianta k biostimulantům byla ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha), který byl použit jako základní herbicid ke všem variantám. Jednotlivé varianty jsou přehledně uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Výsledky vegetačního a výnosového hodnocení sóji (3 lokality, 2023)

Výsledky

S ohledem na jednoduchost a rychlost hodnocení nestejné morfogeneze rostlin sóji u sledovaných variant (po ošetření bakterií, fungicidů a stimulátorů) používáme metodu stanovení obsahu chlorofylu přístrojem Yara N-tester.

První měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech výše zmíněných látek (cca po 8 dnech) zvyšovaly obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji, po aplikaci bakterií fixujících N, jsme zjistili u komplexní varianty Lexin + Utrisha N (stimulátor s nosičem + bakterie), avšak v případě sólo aplikace bakterií jsme nejvyšší obsah chlorofylu zaznamenali u varianty Vixeran, následovaný Utrishou N a Encerou (graf 1). Na základě naměřených výsledků s obsahem chlorofylu u bakterií fixujících N konstatujeme, že jejich efekt byl velmi dobrý.

Při druhém termínu měření přístrojem Yara N-tester (cca 35 resp. 27 dní po aplikaci bakterií, stimulátorů a fungicidních látek) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinku použitých přípravků. Z grafu 2 je patrné, že pozdnější termín aplikace bakterií, tzn. v květu, měl výraznější vliv na obsah chlorofylu než časnější termín ve fázi třetího trojlístku, což ovlivnil jak termín aplikace, tak i průběh počasí. Dále si můžeme povšimnout stále trvajícího vysokého obsahu chlorofylu u kombinace stimulátoru a bakterií (Lexin + Utrisha N). Velmi pozitivní efekt je možné sledovat i po aplikaci fungicidu Amistaru Gold s Vixeranem, kde byl taktéž pozorován synergický efekt tank-mixu. Uvedené zjištění opět potvrzuje, jak nesmyslné je tvrzení řady „odborníků“, že není vhodné kombinovat fungicid s bakteriemi (totéž platí i v případě moření a inokulace osiv).

Na základě dosažených výsledků (tab. 1) konstatujeme, že k udržení výrazně vyššího počtu jedinců na ploše pomohl sólo aplikovaný stimulátor Lexin, těsně následovaný kombinací Lexin s Utrishou N, a také sólo aplikace fungicidu Amistar Gold.

Pro dosažení nižších sklizňových ztrát, a tím jednodušší sklizně sledujeme výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, která významně ovlivňuje sklizňové ztráty a rychlost sklizně. V loňském roce tuto výšku nejvíce ovlivňovaly přípravky Lexin s Utrishou N (13,1 cm), Lexin (12,99 cm), Utrisha N v květu (12,85 cm). V porovnání s kontrolou výše zmíněné přípravky zvedly uvedenou výšku o 2,5–2,7 cm.

Silnější větvení rostlin jsme pozorovali pouze po kombinaci přípravků Lexin s Utrishou N TL.

Největší výšku porostu jsme zaznamenali u kombinace přípravků Lexin s Utrishou N TL, a také Vixeran TL (aplikován v třetím trojlístku) a Vixeran K (aplikován v květu).

Výnosovým parametrem je počet lusků na rostlině, který je vždy třeba dávat do souvislosti s hustotou porostu. Z hlediska počtu lusků na rostlině nejlépe vycházely porosty po ošetření přípravky Lexin s Utrishou N, Lexin a Vixeran TL.

Výnos a kvalita biostimulantů byla vyhodnocena pouze na dvou lokalitách, a to Straškov a Sloveč. Oba vyhodnocované porosty, na nichž byly biostimulanty testovány, se nenacházely v nejlepší kondici, přesto lze na základě dosažených výsledků pozorovat pozitivní trend testovaných přípravků.

Všechny testované biostimulanty a stimulátory poskytly vyšší výnos oproti kontrole. Nejvyššího výnosu dosáhla kombinace biostimulantu Utrisha N se stimulátorem Lexin, a to o neuvěřitelných 28 % oproti kontrole. Dále velmi vysokého výnosu dosáhly varianty s Lexinem TL resp. Vixeranem TL, a to o 25% resp. o 12 % v porovnání s kontrolou. Je třeba však připomenout, že porost sóji byl značně stresovaný (zejména silným utužením půdy), a proto bylo dosaženo výraznějšího navýšení výnosu, a to zejména po přidání stimulační látky, jakou byl v tomto případě přípravek Lexin. Právě kombinace biostimulantů a kvalitních stimulátorů se jeví jako vysoce účinná. Při uvedeném tank-mixu zřejmě dochází i ke stimulaci bakterií, resp. jejich výkonu. Další zajímavou variantou je kombinace biostimulantu Vixeran a fungicidu Amistar Gold, kde není patrný žádný negativní efekt, ale naopak pozitivní synergický vliv.

Jako efektivnější se v loňském roce jevila pozdnější aplikace biostimulantů v období počátku květu, což si však myslíme, že je ročníkovou záležitostí, neboť v období počátku květu bylo stresovější období než v době druhého až třetího trojlístku.

Z výsledků je dále patrné, že uvedené biostimulanty pozitivně ovlivňovaly hmotnost tisíce semen (HTS), přičemž nejvíce tuto hmotnost navyšovaly přípravky Encera TL (170,1 g), Vixeran K (170,0 g) a kombinace Lexin + Utrisha N TL (168,4 g).

Obsah dusíkatých látek (NL neboli bílkovin) byl všeobecně poměrně nízký a u pokusných variant se pohyboval mezi 30,9 a 33,4 %. Nejvyšší hodnoty NL jsme zaznamenali u přípravku Utrisha N TL (33,4 %) a následně u přípravků Lexin (32,5 %) a Vixeran K (32,4 %). Obsah oleje byl velmi vysoký a pohyboval se mezi 19,5 a 21,4 %.

Nejvyšší olejnatost jsme zjistili po aplikaci přípravku Utrisha N K (21,4 %), dále pak po přípravcích Vixeran TL (20,6 %) a Lexin + Utrisha N TL (20,4 %). Současně je možné sledovat zápornou korelaci mezi obsahem NL a oleje.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 8 dní po aplikaci bakterií fixujících N

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji 35 (27) dní po aplikaci bakterií fixujících N

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že použití mikrobiálních biostimulantů má při pěstování sóji pozitivní vliv. Podle dosažených výsledků je patrné, že je účelné kombinovat biostimulanty s vhodnými fungicidy, přičemž zde není patrný žádný nežádoucí vliv, ale spíše synergický efekt. Jako vysoce efektivní shledáváme kombinaci s vhodnými stimulátory, jejichž součástí jsou i substráty obsahující např. huminové kyseliny a fulvokyseliny.

Upozorňujeme, že se jedná o jednoleté výsledky a pro lepší vypovídající schopnost je třeba pokus opakovat.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagro a.s., Zemědělská společnost Sloveč, a.s. a ASTUR Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc¹;
¹ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec; ²Česká zemědělská univerzita v Praze