Srážkově bohatý červen 2022 ovlivnil výskyt klasových fuzarióz
29. 05. 2023 Choroby Zobrazeno 1038x
Problematika klasových fuzarióz je v podmínkách ČR stále diskutovaným tématem i s ohledem na podíl obilnin v osevních sledech. Ačkoliv se technologie pěstování plodin zdokonalují ve všech směrech, nakonec je to vždy počasí, které dokáže rozhodnout, zda byla volba odrůdy, termínu ošetření a volba účinné látky fungicidu v daném roce úspěšná, či nikoliv.
Každoročně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí průzkum výskytu původců růžovění v zrnu pšenice a výstupy jsou výsledkem spolupráce s oddělením genetiky a šlechtění rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV, v.v.i.). Výsledky ukazují, že z hlediska akumulace DON a tedy infekcí klasovými fuzariózami rok 2022 patřil mezi ty problematičtější a významnou roli hrálo právě počasí v průběhu června.
Počasí
Minulý rok se vyznačoval velkou srážkovou variabilitou, skoro jako na horské dráze se střídaly měsíce s nadnormálními a podnormálními úhrny srážek. V květnu spadlo pouhých 71 % srážkového průměru a jednalo se tak o třetí nejsušší měsíc v roce. Naopak červen, který je z pohledu infekcí květů a následně klasů klíčový, přinesl 124 % srážkového průměru, naproti tomu následující červenec se svým úhrnem se podobal suchému květnu. Srážkově nadnormální červen následovaný suchým červencem působil stresově a infekce v klasech tak akcelerovaly. Udává se, že pro rozvoj patogena a akumulaci mykotoxinů, ke které dochází velmi brzy po infekci, je rozhodujícím obdobím 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. Pro rozvoj choroby a akumulaci mykotoxinů má kromě srážek velký význam i vzdušná vlhkost (mlhy, rosa) a blízká přítomnost vodních zdrojů, které zvyšují relativní vzdušnou vlhkost v lokalitě pěstované obilniny.
Schéma 1: Infekční cyklus původce růžovění klasů pšenice (upraveno dle ohioline.osu.edu/factsheet/plpath-cer-06)
Výsledky analýz
Celkem bylo pro rozbory náhodně odebráno 105 vzorků zrna či klasů pšenice ozimé. Z tohoto množství byl ve 99 vzorcích detekován obsah přítomného DON, ale jen v 46 případech nad hladinou detekce či kvantifikace (LOD a LOQ). To tedy znamená, že výskyt sledovaného toxinu v kvantifikovatelném množství byl potvrzen u 43,8 % vzorků.
Oproti předchozím letům se upustilo od vizuálního hodnocení zrna. Většina případů vizuálního hodnocení korespondovala s následným laboratorním výsledkem. Při posuzování porostů může docházet k záměnám infekce růžovění za jiné klasové choroby nebo napadení klasovými škůdci (např. třásněnky) a to ve chvílích, kdy nejsou patrné symptomy přítomnosti původce (narůžovělé mycelium).
Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 31, tj. 29,5 % všech odebraných vzorků, což představuje vyšší hodnotu než v posledních několika letech. Hygienický limit byl u 20 vzorků překročen, což je 19 % ze všech odebraných vzorků. Vzorek s nejvyšším obsahem DON dosáhl hodnotu 4,68 mg/kg zrna. U tohoto vzorku byl hygienický limit překročen 3,7krát. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho detekovatelným výskytem byl 1,41 mg/kg zrna.
V průměru se hodnota DON pohybovala na úrovni 0,66 mg/kg zrna, což představuje nejvyšší hodnotu za posledních 10 let.
Faktory ovlivňující infekci porostů
Kromě vlivu ročníku má zásadní vliv na infekci a následné projevy původce růžovění klasů pšenice i předplodina, odrůda pěstované pšenice, základní zpracování půdy a aplikace fungicidů.
Nejčastější předplodinou pro pšenici byla na analyzovaných lokalitách řepka ozimá, a to konkrétně v 50 případech, tj. (47 % ze všech lokalit). Dalšími předplodinami byly: kukuřice (12 lokalit), pšenice (12 porostů), hrách (6 lokalit), ječmen jarní nebo ozimý (5 lokalit), jetel/vojtěška (4 lokality) a další. V nadpoloviční většině převažovalo minimalizační zpracování půdy, a to včetně rizikových předplodin, jako je hrách, vojtěška, kukuřice nebo monokultura pšenice. Podíl orebních technologií v roce 2022 byl vyšší než v letech předchozích.
Hodnoty DON přesahující hygienický limit byly zjištěny na lokalitách s předplodinami kukuřice, oves a řepka. V případech s nejvyšších akumulací DON byla provedena minimalizace a předplodinou byla kukuřice. V dalších případech byla povedena orba s předplodinou kukuřice nebo řepka. Dva případy byly bez ošetření (jeden z těchto případů byl v režimu EZ).
V posledních letech se potvrzuje fakt, že klíčovým faktorem v boji proti původci růžovění klasů pšenice je volba odrůdy. Při napadení klasu hrají významnou roli i tzv. mechanizmy pasivní rezistence (výška rostliny, hustota klasu, typ kvetení). Při přirozené infekci mají vyšší rostliny větší šanci infekci uniknout. U vyšších rostlin dochází většinou ke snížení vlhkosti v klasech, tím se vytvářejí méně příznivé podmínky pro patogena a rozvoj infekce.
Jednotlivé odrůdy pšenice ozimé mají různou citlivost k akumulaci DON. Ačkoliv rezistentní odrůdy nebyly dosud vyšlechtěny, byly však opakovaně zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni rezistence vůči fuzariózám klasu mezi současnými komerčně využívanými odrůdami pšenice, takže je možno do rizikových podmínek volit odrůdy s prokázaným vyšším stupněm odolnosti. Obecně se pak potvrzuje fakt, že ranější odrůdy vykazují vyšší odolnost ve srovnání s pozdnějšími odrůdami.
Akumulace DON nad hygienický limit byla zjištěna u odrůd (řazeno podle nejvyšších zjištěné hodnoty DON); LG Imposanto, Johnson, Genius, RGT Reform, Zollerspelz a LG Mocca. Vyšší akumulace DON byl dán především z důvodu neošetření nebo rizikové předplodiny, případně kombinace obojího. Konkrétně nejvyšší hodnota DON 4,68 mg/kg byla detekována u odrůdy LG Imposanto s předplodinou kukuřice, minimalizačně zpracované. I přes to, že byla pšenice ošetřena v kritické fázi kvetení přípravkem s účinnou látkou proti fuzariózám, nevyhnula se silné infekci. V případech, kdy byl detekován DON se zvýšeným obsahem (>0,500 mg/kg zrna), byly pěstovány odrůdy Johnson, Ebi, Sensas, RGT Sacramento, Atuan a Avenue i tyto odrůdy lze do určité míry označit za citlivější k akumulaci DON.
Příznaky výskytu fuzarióz na klasu pšenice ozimé
Aplikace fungicidu versus napadení fuzariózami
Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity jak foliálně aplikované přípravky, tak mořidla. U 7 porostů nebyla použita žádná ochrana, u třech porostů nebyla informace známa.
U všech neošetřených variant se obsah DON pohyboval nad hranicí detekovatelnosti, patřila do ní i varianta s třetím nejvyšším obsahem DON, včetně varianty v EZ, která přesáhla hladiny hygienického limitu, tedy více než 1,25 mg/kg. U všech vzorků s nadlimitním obsahem DON byly aplikovány fungicidy před květem nebo v době květu. Šlo o přípravky na bázi triazolů (nejčastěji tebukonazol) nebo prochloraz. Uvedené účinné látky mají deklarovanou účinnost na fuzariózy pšenice. Z výše uvedeného, je patrné, že ani cílené fungicidní ošetření není schopno zajistit 100% ochranu, obzvláště tehdy, pokud se sejde faktor citlivá odrůda a vhodné klimatické podmínky.
Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na vybraných plochách s pšenicí ozimou napříč celou ČR. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový obsah DON. Úspěšnost aplikace také závisí na vhodném načasování samotného ošetření.
V porovnání s rokem 2021 byl v roce 2022 na plochách pšenice ozimé zaznamenán vyšší počet vzorků s obsahem DON. Hygienický limit DON (>1,250 mg/kg zrna) byl v roce 2022 překročen u 20 vzorků. V průměru se hodnota DON na nejvyšší hodnotě za posledních 10 let. Za zvýšený podíl DON v zrnu pšenice mohl především vlhký průběh měsíce června, kdy úhrn srážek dosáhl 124 % odchylky od průměru. Nejvíce srážek spadlo v krajích Jihočeský, Královehradecký, Plzeňský a Středočeský. Začátek sklizně obilnin komplikovalo právě deštivé počasí, které ovlivňovalo nejen sklizňové práce, ale zvyšovalo se tak riziko výskytu fuzáriových infekcí v klasech dozrávajícího obilí.
Podmínky pro osevy ozimých plodin byly na podzim roku 2022 příhodné. V září spadlo 135 % normálu srážek, což posunulo výsev ozimých plodin. Podmínky v říjnu a listopadu však umožňovaly dohnat ztracený čas.
Graf 1: Průběh srážek v ČR v roce 2022 ve srovnání s normálem 1991–2020
Graf 2: Průměrný obsah DON ve vzorcích pšenice ozimé v období let 2004–2022
Doporučení pro praxi
Ochrana proti růžovění klasů zahrnuje celý komplex opatření, ke kterým lze řadit především volbu předplodiny, například kukuřice, obilnina a obilní směska, luskoviny, brambory, vojtěška, které představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů. Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice), termínu sklizně a způsobu uskladnění obilovin. Způsob obdělávání půdy má vliv jen do určité míry, např. v posledních letech se ukazuje, že v letech sucha je zpracování půdy tím nejméně rizikovým faktorem.
Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního sledu, nezvyšování podílu hostitelských plodin (a to nejen obilnin a kukuřice), dále volba odrůd se stupněm odolnosti, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.
Praktickým doporučením je též dbát na vyrovnaný porost z pohledu BBCH a aplikovat na konci odnožování regulátor růstu.
Důležitá je též ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice ze skupiny triazolů (např. tebukonazol, metkonazol a difekonazol) či kombinací se skupinami strobilurinů (fluoxastrobin) nebo skupin SDHI (bixafen). Z biologických přípravků lze použít mykoparazitickou houbu Pythium oligandrum nebo bakterie Bacillus subtilis, B. amyloliquefaciens případně B. pumilus. Avšak ani z jedna z výše uvedených biologických variant není ale v provozních podmínkách využívána.
Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně, ale nejedná se o 100% řešení. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu.
Rozhodující je pak kvalitní a správně načasované ošetření s přihlédnutím na ochranné lhůty. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Registru přípravků nebo na Rostlinolékařském portálu jsou uvedeny povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici.
Další články v kategorii Choroby