Problematika regulace jednoděložných plevelů v ozimé řepce

04. 09. 2023 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D. Plevele Zobrazeno 769x

Druhové spektrum plevelů na orné půdě se neustále mění vlivem vývoje technologií pěstování plodin. Významně se na změnách spektra plevelů v posledních patnácti letech projevilo především snížení počtu plodin, tzv. plodin tržních, které přinášejí zemědělcům zisk.

Nejrozšířenějšími se staly ozimé obilniny (pšenice, ječmen) a ozimá řepka. Dlouhodobé nedodržování základního pravidla střídání plodin přispívá k rychlému šíření celé řady plevelů. Podobně působí na rostoucí výskyt plevelů ústup od tradičního zpracování půdy a příklon k technologiím minimálního zpracování půdy. Jednostranné aplikace herbicidů významně přispívají k porušení rovnováhy v plevelových společenstvech na polích.

Zdravý porost ozimé řepky má vysokou konkurenční schopnost

Dlouhodobý selekční tlak osevních sledů a používaných herbicidů působí různě na jednotlivé druhy plevelů. Jednoleté i vytrvalé trávovité plevele však oplývají velkou přizpůsobivostí a poměrně vysokou konkurencí. Nastupují zpravidla tam, kde došlo k oslabení konkurence ze strany dvouděložných plevelů.

Aby regulace plevelů splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená, s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů a celé řady dalších faktorů.

Problémem je však regulace vytrvalých plevelů. Mezi nejvýznamnější vytrvalé plevele v našich podmínkách patří pýr plazivý (Agropyron repens). Pří silném výskytu dokáže významně poškodit porosty ozimé řepky. V minulosti při používání klasického zpracování půdy byl kořenový systém pýru silně poškozován podmítkou a hlubokou orbou. Následná regenerace byla pomalá. Nové zeslabené výhony zpravidla vyrašily až v jarních měsících, kdy mohutný porost řepky byl schopen oba plevele potlačit. Při současném minimálním zpracování půdy je kořenový systém poškozován minimálně a to do hloubky nejvýše 10 cm. Proto se nové výhony objevují již krátce po vzejití rostlin ozimé řepky a jsou schopny v ohniscích výskytu totálně porosty řepky zničit. To vyžaduje použití herbicidů již na začátku vegetace. Při postupném rašení však bývá problematické správné načasování optimálního termínu aplikace. Příliš časné aplikace zasáhnou pouze vyrašené výhony pýru. Pozdní aplikace zpravidla zničí všechny vyrašené rostliny, ale porost řepky již bývá nevratně poškozen. Z tohoto pohledu je možné využít při silném výskytu plevelů i dělených aplikací.

Zásady regulace pýru plazivého

Pýr plazivý patří mezi nejvýznamnější vytrvalé plevele na orné půdě. Kořenový systém je rozložen na rozdíl od pcháče rolního převážně do hloubky 20–25 cm, tedy ve vrstvě rozrušované zpracováním půdy. Při využívání technologií minimálního zpracování půdy zasahuje převážně kořenový systém (oddenky) do 10–15 cm, maximálně 20 cm. Na orné půdě se rostliny pýru plazivého proto rozmnožují převážně vegetativně. V optimálních podmínkách jsou schopny vytvořit velké množství kořenových výběžků. Kořenový systém pýru plazivého vylučuje do půdy látky (agropyren), které působí na ostatní rostliny fytotoxicky. Brukvovité rostliny, především řepka a hořčice jsou k těmto látkám vysoce citlivé.

K regulaci pýru plazivého je vhodné přistupovat komplexně a konkrétně analyzovat příčiny vzniku silného výskytu pýru na daném pozemku.

Základem je omezení jednostranného upřednostnění ozimů a ozimé řepky a zařazení do sledu plodiny umožňující cílený zásah herbicidů. Rostlinám pýru plazivého nevyhovuje hluboké zpracování půdy. Rozrušené a hluboko zaklopené kořenové výběžky obtížně regenerují. Nedostatky ve struktuře osevních sledů, zpracování půdy i agrotechnice tedy vytvářejí optimální podmínky pro pýr plazivý. Vysokou zaplevelenost pýrem je pak nutné řešit aplikacemi herbicidů.

Naštěstí je v současné době dostupný široký sortiment herbicidů účinných na pýr, které je možné používat v mnoha plodinách. Aby byl zajištěn optimální účinek těchto herbicidů, je vhodné, aby aplikace herbicidů navazovaly na předcházející agrotechnická opatření. Lze využít i závislosti účinku herbicidů na délce kořenových výběžků. Nepoškozené rostliny pýru plazivého, u kterých nebyl dostatečně rozrušen kořenový systém předcházejícím zpracováním půdy, velmi rychle po aplikaci herbicidů regenerují. Translokace z listů do mohutného kořenového systému je nedostatečná vzhledem k dormanci některých částí kořenového systému. Naproti tomu rostliny pýru plazivého vyrašené z rozrušených a pravidelně rozřezaných kořenových výběžků nepřesahujících délku 10–15 cm nejsou schopny po aplikaci herbicidů regenerovat. Navíc takto poškozené kořenové výběžky za sucha rychle zavadají a postupně odumírají. Ve vlhkých podmínkách však mají vysokou regenerační schopnost a raší velmi vyrovnaně. Rovnoměrné rašení ale umožňuje účinně využít účinku postemergentních graminicidů při podzimních aplikacích, protože vlivem poškození a nedostatku zásobních látek rostliny pýru plazivého rychle odumírají.

Důležité pro dosažení vysokého účinku například v ozimé řepce je správné načasování termínu aplikace, a proto je třeba brát v úvahu, že se vhodný termín aplikace proti výdrolu obilnin a pýru plazivému v řadě případů časově rozchází. Za sucha zpravidla výdrol vzchází dříve, něž rostliny pýru plazivého regenerují, ale za vlhka dochází ke vzcházení výdrolu i rašení pýru ve stejném termínu. Tomu je nutné přizpůsobit i termíny aplikací.

Dřívější aplikace jsou rizikové, jelikož bývá zpravidla zasažena pouze část vyrašených výhonů, velmi často podstatná část rostlin raší až po aplikaci a nebývá herbicidem zasažena.

Pozdější aplikace herbicidů jsou také rizikové, a to především z důvodu postřiků až na samém konci vegetační doby pýru plazivého, kdy je translokace účinné látky herbicidů do kořenů již nedostatečná. Po pozdních aplikacích na podzim zpravidla rostliny pýru plazivého velmi silně regenerují na jaře. Proto správně načasovaná aplikace významně potlačí pýr plazivý.

Je povoleno poměrně velké množství postemergentních graminicidů do řepky na podzim. Hlavním kritériem by však mělo být dosažení spolehlivého účinku jak na nadzemní části, tak i na oddenky uložené v půdě. Účinek na pýr plazivý poskytují herbicidy s účinnými látkami cycloxydim, propaquizafop, fluazifop-P-butyl, quizalofop-P-ethyl, propaquizafop, quizalofop-P-ethyl, quizalofop-P-tefuryl.

U cílených aplikací graminicidů v ozimé řepce je nutné respektovat, že se vhodný termín aplikace proti výdrolu obilnin a pýru plazivému v řadě případů nekryje. Pouze za vlhka dochází ke vzcházení výdrolu obilnin i rašení pýru ve stejném termínu. Za sucha zpravidla výdrol obilnin vzchází dříve, něž rostliny pýru plazivého regenerují. Sortiment herbicidů pro použití na podzim v ozimé řepce je poměrně široký.

Základem pro dosažení spolehlivého účinku je však schopnost rychlé translokace do kořenů. Efekt graminicidů na pýr plazivý se projeví v závislosti na dávce, na rozrušení kořenového systému při zpracování půdy a předseťové přípravě před setím řepky ozimé. Čím menší jsou segmenty kořenových výběžků, tím vyšší bývá efekt ošetření a menší riziko následné regenerace pýru plazivého po aplikaci.

Dokonalý eradikační efekt na pýr plazivý se projeví pouze při využívání všech způsobů a metod regulace více let po sobě tak, aby jednotlivá opatření na sebe navazovala. Důležité je, aby se kořenový systém plevelů postupně oslabil a odumřel a zásoba semen v půdě se minimalizovala. Před zaplevelením vytrvalými plevely na orné půdě se ubráníme pouze při dodržování všech zásad regulace plevelů na orné půdě a každoroční péčí o půdu. Velmi důležité je zabránění tvorby generativních diaspor na okolních plochách a jejich šíření na pole.

Oddenky pýru

Oddenky zasahuji do hloubky 20 cm

Tři měsíce stará rostlina pýru vytvořená ze segmentu oddenku

Na jaře regenerující pýr v řepce

Zásady regulace výdrolu obilnin a jednoletých jednoděložných plevelů

Význam regulace výdrolu v řepce stoupá s rostoucími plochami pěstování v České republice. Nejvíce je ozimá řepka pěstována po ječmeni, ale i po ozimé pšenici. Používané technologie sklizně způsobují relativně vysoké ztráty zrna při sklizni. Vlivem trendu požívání minimálního zpracování půdy dochází ke kumulaci jednotlivých agrotechnických opatření. To má za následek rozvrstvení zrna obilnin v povrchové vrstvě ornice (5–7 cm). Obilky mají v těchto podmínkách optimální podmínky pro vzcházení. Při dostatku srážek vzcházejí masově již za několik dní po setí ozimé řepky. Rostliny ozimé řepky jsou v počátečním období konkurenčně velmi slabé. Vzešlý výdrol obilnin je během několika dní výrazně oslabí, dochází i k vymizení rostlin řepky. Za sucha výdrol vzchází postupně a po dlouhou dobu. Jeho konkurenční schopnost je však stejně nebezpečná. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnost je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje.

Velmi důležité je vytvoření podmínek, aby ke ztrátám při sklizni nedocházelo nebo aby byly minimální. To zajistí pouze moderní dobře seřízené sklízecí mlátičky. Nebezpečí výdrolu je významně sníženo časnou podmítkou a následnou orbou. Klasické zpracování je však časově i finančně velmi náročné, proto jsou v posledních letech upřednostňovány technologie minimálního zpracování půdy. Rozhodující je též kvalita setí. Dobře založený porost se lépe vyrovnává s konkurencí plevelů. Důležitým opatřením je proto použití herbicidů.

Dnes mají zemědělci celou řadu vysoce účinných herbicidů. Vykazují kromě účinku na pýr plazivý spolehlivý účinek na výdrol obilnin. Ošetření herbicidy je třeba provést včas ve fázi do počátku odnožování výdrolu. Při časnější aplikaci ve fázi 2–3 listů hrozí nebezpečí dalšího vzcházení výdrolu. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné, rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Herbicidní efekt na výdrol se tedy dostaví příliš pozdě.

Nutné je též respektovat, že výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene. Při výsevu ozimé řepky po jarním ječmenu je velkým omylem spoléhat na vymrznutí rostlin ječmene. Poškození řepky způsobené výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy a na jaře rychle osídlí plevele. Důležité je správně načasovat aplikace graminicidů proti výdrolu.

Ošetření porostu ozimé řepky je nutné načasovat tak, aby byl již vzešlý všechen výdrol. Na méně vyvinuté rostliny výdrolu je možné použít dolní hranici dávek doporučovaných výrobci. Vyšší dávky používáme na výdrol ozimé pšenice a vzrostlý výdrol ječmene. V podzimních měsících existuje celá řada rizik aplikací způsobených poměrně výraznou proměnlivostí povětrnostních podmínek. Jádrem úspěšné aplikace postemergentních graminicidů je správně seřízené aplikační zařízení, které zajistí dodržení optimální dávky herbicidu a vody na hektar. Rizikem jsou dešťové srážky po aplikaci. Postemergentní graminicidy však poměrně rychle pronikají do listů a jsou rychle následně rozváděny po celé rostlině.

U pozdě setých porostů ozimé řepky vzniká riziko posunutí aplikací proti výdrolu do období nižších denních i nočních teplot. Při nižších teplotách je účinek většiny postemergentních graminicidů výrazně omezen. V některých případech dochází i k selhání účinku graminicidů. Rostliny jsou již fyziologicky méně aktivní a herbicid nepřijmou. Za vlhka a při nižších denních teplotách zůstává na podzim na listech rosa někdy i po celý den. Při aplikacích herbicidů v tomto období dochází k stékání postřiku spolu s rosou z listů na povrch půdy. Efekt aplikace herbicidů je výrazně snížen.

Konkurenční schopnost výdrolu obilnin je vysoká

Účinek graminicidů na výdrol ječmene v ozimé řepce

Mírně prořídlý porost ošetřený herbicidy se velmi rychle zapojí

Mezerovitý porost po odstranění výdrolu při pozdní aplikaci graminicidů

Mezi nejvýznamnější jednoděložné plevele z této skupiny patří chundelka metlice (Apera spica venti). Chundelka metlice je po celém území hojně rozšířena. Jejímu šíření napomáhá časté střídání ozimů po sobě a technologie minimálního zpracování půdy. Sortiment herbicidů pro její hubení poměrně široký. O jejich úspěšnosti však kromě volby druhu rozhoduje termín aplikace ve vztahu k její růstové fázi a průběh povětrnostních podmínek při a po aplikaci. V ozimé řepce patří mezi méně významné plevele, ale při silném výskytu je její konkurenční schopnost vysoká. Chundelka je citlivá k běžně používaným graminicidům.

Psárka polní (Alopecurus myosuroides) je významná pouze v některých oblastech (Budějovicko) a pro její regulaci platí podobná pravidla jako pro chundelku metlici.

Lipnice roční (Poa annua) se vyskytuje pouze v nejnižším patře porostu. Možnost regulace herbicidy je omezená, jelikož vykazuje vysokou toleranci k herbicidům, a navíc vzchází téměř po celý rok. Vyrovnaný, dobře živený a zdravý porost se s konkurencí lipnice snadno vyrovná. Lokálně se též v ozimech vyskytuje i jílek. Používané graminicidy však vykazují na tento plevel velmi dobrý účinek.

Před několika lety jsme na některých lokalitách zaznamenali nově se vyskytující plevelný druh na orné půdě mrvku myší ocásek (Vulpia myuros). Nejhojněji se vyskytuje ve středních Čechách, ale roztroušeně po celém území ČR především tak, kde se využívají technologie minimálního zpracování půdy. Je to jednoletá převážně ozimá rostlina, schopná je však vzcházet na jaře, vykvést a vytvořit životaschopné obilky. Rostliny mrvky vytváří trsy, jsou vysoká 30–70 cm, jednotlivé rostliny mohou být i vyšší. Stébla jsou vzpřímená, listy úzké. Pochvy bývají hladké a jazýček nevýrazný zhruba 1 mm dlouhý. Laty jsou převislé velmi často až 30 cm dlouhé. Obilek vytváří velké množství. Obilky zůstávají v povrchových vrstvách půdy a jsou schopny vzcházet ve velkém množství v následujících plodinách. Šíření začíná postupně od okrajů polí a během několika let jsou rostliny mrvky schopné se rozšířit po celém pozemku. Obilky jsou velice malé a lehké, a proto se šíří větrem na velké vzdálenosti. Problémem je též, při počátečním ojedinělém výskytu velmi snadno unikají pozornosti a při následném rozmnožení bývá již velmi pozdě. Obecně se udává, že mrvka myší ocasek se vyskytuje v ozimých obilninách i ozimé řepce, proto je vhodné zařazovat do osevního sledu jarní plodiny. Ovšem mrvka je schopná růst a vyvíjet se i v jarních plodinách. Možnosti regulace spočívají především v systémech zpracování půdy. Orba patří mezi významné regulační opatření. S využíváním herbicidů je to složitější. Mrvka myší ocásek je přirozeně tolerantní k herbicidům, což je velký problém. Z tohoto pohledu je důležité věnovat pozornost především prevenci, sledování výskytu plevelů, střídání plodin a zpracování půdy.

Lata mrvky myší ocásek

Nejvíce mrvka myší ocásek zapleveluje souvratě

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně
foto: J. Mikulka