Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v sadech v měsíci dubnu

27. 04. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 272x

Duben je měsíc, kdy již musíme být připraveni na plný nástup vegetace. Dlouhodobý teplotní průměr v rámci celé ČR představuje 8,5 °C s regionálními odchylkami, jež činí i více než +/- 1 °C. V Jihomoravském kraji dubnový průměr dosahuje 9,9 °C; naopak v kraji Libereckém 7,6 °C. Tyto rozdíly, pokud k nim dojde v aktuálním roce, se projevují i několikatýdenním rozdílu ve fenologickém vývoji ovocných druhů i škodlivých organizmů.

Duben se zároveň vyznačuje proměnlivostí počasí, jež na jedné straně přináší téměř letní dny s maximy nad 20 °C, na straně druhé sněhové přeháňky a mrazy. Důvodem teplotních výkyvů je uspořádání vzdušných mas nad Evropou, jež se formují do stabilnější letní podoby až později, zhruba ve druhé polovině května až v červnu. Náhlý příchod mrazů představuje nebezpečí pro násadu meruněk, broskvoní i slivoní, jež v chladnějších oblastech kvetou a v teplejších regionech jsou po odkvětu. V dubnu spějí kupředu i sumy efektivních teplot škůdců, kteří se postupně probouzejí k životu a začínají působit potíže. V sadech se zároveň setkáváme s opylovači a s přirozenými nepřáteli. S fenologickým vývojem ovocných druhů aktivitu zahajují hospodářsky významné patogeny.

Po stránce agrotechnické dokončujeme řez a následné operace, aby byl umožněn pohyb aplikační techniky. Probíhá základní hnojení půdními minerálními hnojivy nebo aplikace podpůrných bakteriálních přípravků (Azotobacter chroococcum, Bacillus mucilaginosus). Postupně začínáme s ochranou proti plevelům ať už aplikací herbicidů nebo mechanickou kultivací příkmenných pásů.

Ochrana proti patogenům

Kadeřavost broskvoně a puchrovitost

V návaznosti na ošetření prováděná v předjaří pokračujeme podle průběhu srážek v ochraně proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans), jejíž infekce mohou vznikat až konce květu.

Obdobně postupujeme i proti příbuzné houbě Taphrina pruni, jež je původcem puchrovitosti slivoně.

V obou případech jsou povoleny přípravky na bázi mědi.

Strupovitost jabloně

S rašením jádrovin se otevírá nejvýznamnější kapitola fungicidní ochrany sadů, a to zásahy proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Počátek aktivity patogenu, jež je podmíněna přítomností zralých askospor v pseudoperitheciích, přibližně odpovídá fenologické fázi pokročilého pukání pupenů až myšího ouška (BBCH 53–54). Přesnějším vodítkem je kontrola zralosti askospor pod mikroskopem na základě odběru spadaného listí, ve kterém patogen přezimuje.

Ke stanovení termínu prvního ošetření nám může také pomoci suma aktivních teplot SAT₀(d) = 300 °C, při níž se v pseudoperitheciích nachází zralé askospory v množství schopném způsobit infekci. Předpokladem pro její vznik je také přítomnost zelených pletiv, splnění meteorologických podmínek (déšť, teploty) a klíčení askospor vyžaduje světlo.

Velikost infekce je přímo úměrná délce ovlhčení listů a teplotám. Tento vztah vyjadřuje Millsova tabulka, jež je zakomponována do teplotně-klimatických modelů (např. RIMpro, Welte). Tyto modely zohledňují i další aspekty, jako je fenologická fáze nebo přírůst listové plochy. Jejich předností je také prognóza průběhu infekcí vyplývající z aktuální předpovědi počasí, zobrazování potenciálního vzniku příznaků (lézí na listech či plodech) a jejich rozvoje a možnost sledování pokrytí období infekce aplikovanými fungicidy.

Infekce působené askosporami označujeme jako primární, na rozdíl od sekundárních působených konidiemi, jež se šíří ze vzniklých lézí na listech a plodech.

Ochranu proti strupovitosti pravidelně zahajujeme přípravky na bázi mědi, u níž zároveň využijeme účinky proti korovým nekrózám a bakteriózám. Chemické fungicidy přicházejí ke slovu později v době hrozby větších infekcí patogenu a za intenzivního růstu listové plochy. Většinou kombinujeme některý ze systémových přípravků s kontaktním. Povoleno je široké spektrum účinných látek (tetraconazole, dithianon, captan, kresoxim-m, tetraconazole, difenoconazole, pyrimethanil, penthiopyrad, cyprodinyl, fluopyram, metiram, fluxapyroxad, myclobutanil, pyraclostrobin, penconazole, trifloxystrobin, mefentrifluconazole), z nichž některé vykazují zároveň účinek i proti padlí jabloně.

V ekologickém režimu (a ve druhé polovině vegetace i v bezreziduální produkci) využíváme preventivně koloidní síru a v době probíhající infekce polysulfid vápenatý na mokrý list jako stop ošetření nebo hydrogenuhličitan draselný kurativně na suchý list na konci infekce. Do preventivního postřiku můžeme při silných infekcích přidat nízkou dávku síry, ovšem s výjimkou odrůd náchylných ke vzniku rzivosti (Golden Delicious, Goldstar aj.).

Ve fázi myšího ouška zahajujeme systematickou ochranu proti strupovitosti jabloně

Strupovitost hrušně

Obdobnou bionomii i ochranu jako strupovitost jabloně má i příbuzný patogen strupovitost hrušně (Venturia pyrina). Na rozdíl od strupovitosti tato houba napadá i větévky a primárním infekčním zdrojem mohou být kromě askospor i konidie.

Padlí jabloně

V souvislosti s přípravky proti strupovitosti byl zmíněn další významný houbový patogen ve výsadbách jabloní, a to padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Padlí přezimuje v infikovaných květních i listových pupenech, odkud se formou primárních infekcí šíří na rašící pletiva. První příznaky poškození padlím projevující se moučnatým pokryvem na mladých listech můžeme nacházet velmi brzy, a to již ve fázi myšího ouška. Napadána bývají i poupata. Sekundární infekce se uplatňují postupně s rozvojem listové plochy a zejména v době růstu letorostů. K citlivým odrůdám patří zejména Idared, dále Jonagold, Jonagored, Gala a další.

Obdobně jako v případě strupovitosti je v signalizaci možno využít model RIMpro.

V ochraně je doporučována síra a řada látek s kombinovaným účinkem na strupovitost jabloně (tetraconazole, mefentrifluconazole, kresoxim-m, pyraclostrobin, cyflufenamid, fluxapyroxad, penthiopyrad, fluopyram, penthiopyrad, myclobitanil, penconazole, trifloxystrobin). Vzhledem k tomu, že koloidní síra působí až za vyšších teplot, je v chladnějším počasí na počátku vegetace proti padlí vhodnější upřednostnit polysulfid vápenatý.

Příznaky primárních infekcí padlí jabloně na odrůdě Idared

Moniliniová spála

V době květu peckovin je klíčovým opatřením zásah proti moniliniové spále působené houbami Monilinia laxa a Monilinia fructigena. K infekcím dochází za chladného deštivého počasí a k napadení jsou citlivé především meruňky a višně. V podmínkách extrémně vhodných pro šíření patogenu mohou být poškozeny i slivoně a příležitostně i jabloně. Na jaře dochází na zdrojích napadení (především na mumifikovaných nesklizených plodech) k tvorbě konidií, jež se šíří větrem a po zachycení na bliznách prorůstají čnělkou do semeníku a stopkou postupně do dřeva. Symptomaticky se choroba projevuje zasycháním květů, plodonošů a větévek.

Podle průběhu počasí ošetřujeme na počátku kvetení, v plném květu a při dokvétání. Povoleny jsou přípravky na bázi mědi a z chemických látek fluopyram, myclobutanil, fenpyrazamin, boscalid+pyraclostrobin, mefentrifluconazole a s výjimkou meruněk také tebuconazole.

Suchá skvrnitost peckovin

Z dalších patogenů, kterým v průběhu dubna začínáme věnovat pozornost, je Stigmina carpophila, původce suché skvrnitosti peckovin. Houba přezimuje na všech nadzemních částech stromů (na listech, nesklizených plodech a na napadených větévkách).

První zásah provádíme v době rašení a po odkvětu pokračujeme s ochranou 10–14denním intervalu.

Skvrnitost listů třešně

V teplých oblastech může přicházet v úvahu i první ošetření proti skvrnitosti listů třešně (Blumerilella jaapii), jež začíná být aktivní 2–4 týdny po odkvětu, kdy v opadaných listech v apotheciích dozrávají vřecka s askosporami. Kromě primárních askosporových infekcí se během vegetace v listech tvoří acervuli s konidiemi. Podmínkou pro vyklíčení spor je přítomnost vody a velikost infekce je obdobně jako u strupovitosti přímo úměrná délce ovlhčení listů a teplotám. K napadení jsou citlivé zejména višně, kde podcenění ochrany proti tomuto patogenu může mít fatální dopady. Houba je schopná způsobit předčasný opad listů a postupné odumírání celých stromů.

Ošetřujeme preventivně před začátkem infekce a k signalizaci lze opět využít program RIMpro. Povoleny jsou přípravky na bázi síry a mědi a dále dithianon, fluopyram + tebuconazole.

Bakteriální spála jabloňovitých

Pokud ke konci dubna ještě stačí rozkvést jádroviny, především hrušně, je třeba se zaměřit na ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora).

Povoleny jsou přípravky na bázi fosetyl-Al, dále měď a biopreparát obsahující Bacillus amyloliquefaciens (B. subtilis).

Rzivost hrušně

Květ hrušní je také obdobím nebezpečí infekcí rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae), kdy na jalovcích (Juniperus sabina, Juniperus chinensis) dochází k tvorbě teliospor, jež se za vlhkého počasí uvolňují a šíří se větrem.

V intenzivních sadech většinou bývá rzivost hrušně potlačena fungicidní ochranou proti strupovitosti. Do plodných výsadeb je povolen pouze hydrogenuhlkičitan draselný; využít však můžeme vedlejších účinků přípravků cílených na strupovitost a padlí.

Hnědnutí listů meruňky

V dubnu přichází také v úvahu první zásahy proti hnědnutí listů meruňky (Gnomonia erythrostoma), jejíž bionomie i způsob ochrany jsou obdobné jako skvrnitosti listů třešně.

Ošetřujeme preventivně 2–3 týdny po odkvětu podle průběhu srážek a povoleny jsou účinné látky fluopyram, trifloxystrobin a hydrogenuhličitan draselný.

Ochrana proti škůdcům

Přezimující stadia škůdců

Období pokročilého rašení je ideální příležitostí pro aplikace olejů proti přezimujícím škůdcům (vajíčka svilušek, mšic, píďalek, puklice, štítenky, aj.) s tím, že na počátku dubna se uvedená téma týká peckovin a ve druhé polovině měsíce jádrovin.

Květopas jabloňový

Na přelomu března a dubna ve většině regionů za běžných podmínek zasahujeme proti květopasu jabloňovému (Anthonomus pomorum). Průběh letošní zimy však poukazuje na časnější zahájení aktivity brouků. To potvrzuje splnění sum na řadě lokalit a na jižní Moravě potvrzené úlovky brouků již ve druhé polovině února. Vzhledem k této skutečnosti a pokročilému fenologickému vývoji lze předpokládat, že ošetření ve většině regionů letos proběhla již v březnu. Základem úspěchu je zasáhnout brouky ještě před vykladením.

Ošetření provádíme na základě sklepávání a povolen je pouze přípravek s účinnou látkou spinosad.

Ve fázi myšího ouška je na zásah proti květopasu jabloňovému zpravidla pozdě - vajíčka již bývají vykladena

Na konci dubna se v teplých oblastech můžeme setkat s květy poškozenými květopasem

Mšice

S růstem zelených pletiv se začínáme setkávat se širokým spektrem savých a žravých škůdců. Z diapauzních vajíček se líhne mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) působící typické červené puchýřky na listech, v nichž nacházíme zprvu jednotlivé zakladatelky. Ošetřujeme co nejdříve, než se objeví nové nymfy. Mšice jitrocelová je v posledních letech klíčovým škůdcem jabloní, kde především působí zakrnění růstu plodů a významné ztráty na kvalitě produkce a výnosu.

O něco později začíná být aktivní i mšice jabloňová (Aphis pomi), která sice nepoškozuje plody, ale působí zakrnění růstu letorostů a tvorbou medovice rozvoj černí.

Postupně, nejčastěji těsně před květem, se líhnou mšice i v ostatních ovocných druzích, na hrušních třeba mšice svízelová (Dysaphis pyri), dále mšice třešňová (Myzus cerasi), mšice rybízová (Cryptomyzus ribis), mšice broskvoňová (Myzus persicae), ve slivoních mšice chmelová (Phorodon humuli) a mšice slívová (Brachycaudus helichrysi), atd.

Přestože je výběr aphicidů poměrně široký (acetamiprid, pirimicarb, spirotetramat, flonicamid, flupyradifuron), nejsou zmíněné látky povoleny do všech ovocných druhů a aplikační podmínky podléhají různým omezením. V ekologické produkci je povolen azadirachtin (z důvodu fytotoxicity s výjimkou hrušní) a draselná sůl přírodních mastných kyselin.

Na konci dubna se také začínají postupně obnovovat kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující na nadzemních částech stromů. Jelikož nejvyšší účinnost stále vykazuje účinná látka pirimicarb, pospíšíme si s prvním ošetřením proti vlnatce ještě před začátkem květu.

Základní ošetření proti mšici jitrocelové provádíme v době líhnutí zakladatelek, jejichž přítomnost prozrazují červené puchýřky na listech

S nástupem jara se po přezimování začínají obnovovat kolonie vlnatky krvavé

Z přirozených nepřátel se mezi prvními objevují slunéčka

Žraví škůdci

Postupně se začínají probouzet k životu druhy škodící žírem na rašících pletivech, jako jsou slupkoví a pupenoví obaleči, můry, píďalky, zobonosky, listohlodi a další. Vizuální kontroly doplněné sklepáváním provádíme častěji (2–3× týdně) neboť během krátké doby mohou vzniknout velká poškození.

Pokud se týká přípravků, v případě výskytu housenek (obaleči, píďalky, můry) využijeme účinné látky chloratraniliprole nebo cyantraniliprole; z biologických prostředků pak Bacillus thuringinesis ssp. kurtskaki, a také spinosad s účinností proti zobonoskám a listohlodům.

S růstem zelených pletiv v sadech nalézáme široké spektrum listožravtých housenek včetně slupkových a pupenových obalečů

V době květu peckovin, a hlavně po odkvětu, pravidelně škodí píďalky

Nálet zobonosek do sadů trvá od myšího ouška až do BBCH 73–74

Pilatky na slivoních

S květem slivoní je spojen let a kladení pilatky žluté (Hoplocampa flava) a pilatky švestkové (Hoplocampa minuta).

V signalizaci využíváme bílé lepové desky, jež instalujeme těsně před květem. Pilatky kladou vajíčka na spodní stranu kališních lístků, kde vytváří charakteristické hnědavé puchýřky.

U pilatek ošetřujeme buďto proti dospělcům těsně ve fázi balónku, anebo larvicidně, a to těsně před líhnutím housenic (ve fázi červených očí.). Pokud se týká výběru přípravků, tak jsme odkázáni pouze na využití vedlejších účinků acetamipridu cíleného na štítenky.

Přítomnost pilatek na slivoních prozrazují hnědé puchýřky na kališních lístcích, uvnitř nalezneme vajíčka

Mera skvrnitá

Do druhé poloviny dubna spadá vrchol kladení mery skvrnité (Cacopsylla pyri) a těsně před květem hrušní (na konci dubna) nebo v jeho průběhu se mohou líhnout první nymfy. Na blížící se líhnutí nás také může upozornit zbarvení vajíček, jež s vývojem postupně přechází z krémově bílé přes žlutou až do oranžové.

Proti L1 nymfám zasahujeme pomocí látek spinosad, spirotetramat, flonicamid nebo flupyradifurone.

Před květem hrušní se již mohou líhnout nymfy mery skvrnité (L2 a L1 nymfa)

Sviluška ovocná

Ve stejném období dochází také k líhnutí svilušky ovocné (Panonychus ulmi) z diapauzních vajíček.

Při překročení prahu škodlivosti stanoveném na základě zimní kontroly provedeme akaricidní zásah. Povoleny jsou látky fenpyroximate, hexythiazox, milbemectin a tebufenpyrad, ale pouze do jádrovin. Trvalým a spolehlivým řešením v ochraně proti sviluškám je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, kterou provádíme jednorázově, nejlépe u mladých výsadeb. Plstěné pásky s přezimujícími samicemi instalujeme během zimy a nejpozději v předjaří.

Při splnění teplotních sum se před květem může líhnout z diapauzních vajíček sviluška ovocná

Pilatky na jádrovinách

Poslední dekáda dubna bývá v teplých oblastech spojena s květem jabloní, kde se zaměřujeme na pilatku jablečnou (Hoplocampa testudinea). Pokud ochranu provádíme adulticidně (na dospělce) ošetřujeme podle úlovků na bílých lepových deskách ve fázi balónku. Larvicidní zásah provádíme obdobně jako u pilatek na slivoních ve fázi červených očí. Vhodnou pomůckou v signalizaci je program RIMpro, jenž zobrazuje aktivitu a vývoj pilatek a prognózu líhnutí housenic. Povolen je flupyradifurone; využít lze vedlejších účinků acetamipridu použitého na mšice.

Obdobným způsobem řešíme i ochranu proti pilatce hruškové (Hoplocampa brevis), kde postupujeme obdobně s tím, že účinná látka flupyradifurone je zároveň registrována proti merám. S pilatkou hruškovou se ale setkáváme pouze lokálně v teplých oblastech.

S nakvétáním jabloní se v sadech objevují dospělci pilatky jablečné

Čerstvý vpich pilatky jablečné na boku kalichu

V teplých oblastech se můžeme setkat s pilatkou hruškovou (K. Holý)

Závěr

V měsíci dubnu se fenologickým vývojem stromů a s nárůstem teplot k životu probouzí celá řada škodlivých organizmů. Narůstá proto objem času a práce, kterou musíme věnovat ochraně sadů.

Z patogenů se dostává ke slovu strupovitost jabloně i hrušně, padlí jabloně, moniliová spála, suchá skvrnitost listů peckovin a další druhy. Ke škůdcům typickým pro toto období patří mšice jitrocelová, slupkoví a pupenoví obaleči, zobonosky, pilatky na slivoních a pilatka jablečná. Vrcholí kladení mery skvrnité a na konci měsíce se mohou líhnout první nymfy.

Měli bychom mít připraveny monitorovací pomůcky, především bílé lepové desky na pilatky, ale i feromonové lapáky pro blížící se let podkopníčka spirálového a obalečů. Před květem nebo krátce po odkvětu by také mělo být v sadech již nainstalováno feromonové matení.