Ochrana ovocných sadů v červenci a srpnu

17. 07. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1001x

S letními měsíci se dostáváme do druhé poloviny sezony a u některých ovocných druhů již probíhá sklizeň. I když jsme rozhodující situace v ochraně rostlin řešili v jarním období, v červenci a v srpnu stále ještě musíme věnovat pozornost řadě škodlivých organizmů.

U škůdců jde především o tzv. polyvoltinní druhy (vytvářející více generací za sezonu). Z této skupiny jmenujme například mšice, svilušky, mery, obaleče jablečného, obaleče švestkového, obaleče východního, obaleče zimolezového, štítenku zhoubnou a další.

U patogenů se kromě strupovitosti jabloně postupně zaměřujeme hlavně na druhy působící hniloby ovoce v průběhu jeho zrání a postupně také na skládkové choroby.

K rozvoji škůdců i chorob přispívá letní počasí, jež je v červenci a srpnu pro území ČR podle statistik ČHMÚ charakterizováno průměrnými teplotami 17–18 °C a srážkovým úhrnem 180 mm. Vývoj hmyzu i fytofágních roztočů se urychluje, což klade nároky na včasné provedení zásahů, abychom zabránili vzniku kalamitních situací. V létě se pravidelně setkáváme s přívalovými srážkami i s obdobími sucha, takže ve výhodě jsou sady s protikroupovými systémy a s kapkovou závlahou. Sluneční radiace může působit poškození slupky u některých odrůd jablek a s opatrností musíme zacházet s některými přípravky, abychom předešli poškození plodů i listové plochy jejich fytotoxickými účinky.

V červenci sklízíme pozdní odrůdy třešní, višní, meruněk i broskví, v srpnu postupně dozrávají rané odrůdy slivoní, a také letní jablka i hrušky. V poslední dekádě srpna přichází na řadu stěžejní odrůdy jablek, jako např. Gala. Při výběru přípravků proto zohledňujeme ochranné lhůty, a také potenciál účinných látek zanechávat rezidua.

Sluneční úpal

Poškození kroupami

Ochrana proti škůdcům

První dekáda července je ve většině regionů spojena se začátkem letu druhé generace obaleče švestkového. Zatímco u první generace dochází při napadení k probírce plodů, druhá působí červivost ovoce. Ochranu se proto nevyplácí podceňovat a podle ochranných lhůt přípravků ji provádíme až do sklizně. Jako práh škodlivosti se uvádí úlovek 10 motýlů/3 dny na lapák (Lánský, Kneifl, 2000). Vzhledem k tomu, že početnost úlovků u obaleče švestkového se běžně pohybuje i v desítkách jedinců/3 dny, zásahy na sebe často navazují podle reziduální účinnosti použitých přípravků. Larvicidně ošetřujeme při splnění BSET₁₀h = 1 500 °C od vrcholu letové vlny, což v závislosti na teplotách představuje interval 4–7 dnů. Výběr chemických přípravků je omezen na chloratraniliprole a cyantraniliprole; využít lze vedlejších účinků acetamipridu, který je ve slivoních registrován k ochraně proti štítenkám.

Housenka obaleče švestkového ¨

Na přelomu července a srpna zahajuje let druhá generace obaleče jablečného. Obdobně jako u obaleče švestkového i zde je infestace spojena se vznikem červivosti ve sklizni, takže ochraně je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Musíme počítat s tím, že napadení plodů druhou generací obaleče jablečného bývá přibližně pětinásobné oproti škodám, jež působí generace první. Obaleč létá a klade podle počasí až do první dekády září, takže i u pozdnějších odrůd můžeme před sklizní nacházet raná stadia housenek. Pokud se týká bionomie obaleče jablečného, ke kladení dochází při dosažení alespoň 16,5 °C v časovém úseku od západu slunce do konce soumraku. Motýli nejsou aktivní za deštivého počasí. Embryonální vývoj je delší než u obaleče švestkového a larvicid signalizujeme při splnění BSET₁₀h = 2 100 °C, což za „běžných“ letních teplot představuje přibližně 1 týden. U přípravků, kde je uváděn ovilarvicidní nebo ovicidní účinek aplikaci provedeme dříve. Registrovány jsou přípravky s účinnými látkami acetamiprid, chloratraniliprole, cynatraniliprole, tebufenozid, pyriproxyfen, spinosad a biopreparáty na bázi CpGv.

Čerstvý závrtek obaleče jablečného

Mladá housenka obaleče jablečného

Napadený plod obalečem jablečným

Housenka L5 obaleče jablečného

Dalším důležitým škůdcem z čeledi obalečovití je obaleč zimolezový, jehož housenky škodí požerky na plodech, často pod připředenými listy. Zatímco první generace obaleče zimolezového létá na přelomu května a června, druhá generace se objevuje v první až druhé dekádě srpna, tj. zhruba s týdenním odstupem od počátku letu druhé generace obaleče jablečného. Larvicid aplikujeme při splnění BSET₁₀h = 2 100 °C od vrcholu letové vlny. Letová vlna na rozdíl od obaleče jablečného proběhne v časově krátkém úseku, a to přibližně v rámci 2 týdnů. Raná stadia housenek se pravidelně objevují těsně před sklizní pozdních odrůd, kde působí požerky (často na odrůdě Golden Delicious). Proti housenkám můžeme zasáhnout kdykoliv při jejich výskytu, avšak je třeba podchytit raná stadia housenek. Použijeme stejné insekticidy jako v případě obaleče jablečného (kromě acetamipridu). Z biologických přípravků je k dispozici B. thuringiensis, ssp. kurstaki.

V důsledku absence ovicidů s dlouhodobým reziduálním účinkem (fenoxycarb, diflubenzuron) začíná v posledních letech významněji škodit podkopníček spirálový. Podkopníček pravidelně vytváří tři generace - na počátku léta se objevuje druhá generace a v jeho závěru generace třetí. Proti podkopníčkům je třeba zasahovat pomocí ovilarvicidů, neboť housenky se přímo z vajíček (kladených na spodní stranu listů) zavrtávají do parenchymu listů. Do produkčních sadů jsou registrovány pouze přípravky na bázi chloratraniliprole, ale využít můžeme vedlejších účinků totrtricidů určených k ochraně proti obaleči jablečnému a obaleči zimolezovému.

Miny druhé generace podkopníčka spirálového

V teplejších oblastech produkčně zaměřených na broskve a meruňky se na konci srpna pravidelně setkáváme s makadlovkou broskvoňovou. Škodí především první generace, jejíž aktivita spadá na období rašení, kdy se rozlézají přezimující housenky a na přelom června a května, kdy se housenky zavrtávají do plodů. V sadech s velkým napadením stojí za úvahu ošetření provést i proti druhé generaci, neboť máme příležitost populaci makadlovky zredukovat, a tím i škody v následujícím roce.

Letní počasí prospívá rozvoji mšic, jež v této době vytvářejí okřídlené formy a z ohnisek se dokážou rozšířit do celých výsadeb. Pravidelným problémem je v poslední době vlnatka krvavá, jež osidluje vnitřky korun, kde jsou kolonie zároveň chráněné voskovými povlaky obtížněji zasažitelné postřikem. Vhodné je proto ochranu řešit v návaznosti na letní řez. Přestože vlnatku provází řada přirozených nepřátel, především parazitická vosička Aphelinus mali, a také slunéčka, kalamitní situace musíme řešit insekticidně. Před aplikací aficidu se vyplatí smýt voskové povlaky pomocí draselného kokosového mýdla. U aficidů (acetamiprid, pirimicarb, flonicamid, flupyradifurone, spirotetramat, azadirachtin) zvažujeme otázku reziduí, kde nejpříznivěji vychází botanický insekticid na bázi azadirachtinu. Ten však nevykazuje dostatečný účinek proti vlnatce.

Šíření vlnatky krvavé na letorosty

Detail kolonie vlnatky krvavé (parazitace vosičkou Aphelinus mali)

V první dekádě července doznívá rozlézání nymf štítenky zhoubné, v srpnu se pak objevuje generace druhá. Termín líhnutí můžeme stanovit pomocí lepivých pásek nainstalovaných v blízkosti mateřských štítků. Líhnutí bývá rozvleklé a ošetření musíme přibližně po 10 dnech zopakovat. Pokud se štítenka v sadech „zabydlí“, s velkou pravděpodobností se jí již nezbavíme i při systematické ochraně. Hlavním účelem zásahů je zabránit sání nymf na plodech, kde působí červené skvrny, což obzvláště u žlutě zbarvených plodů vede k jejich neprodejnosti. Proti štítenkám využijeme acetamiprid, spirotetramat anebo vedlejších účinků spinosadu aplikovaného na obaleče.

Rozlézání pohyblivých L1 nymf štítenky zhoubné

Detail nymf štítenky zhoubné (K. Bagarová)

S dozráváním středně pozdních a pozdních odrůd třešní postupně dokončujeme ochranu proti vrtuli třešňové, kde je kromě ochranných lhůt nutné sledovat rezidua. Povoleny jsou přípravky na bázi látek acetamiprid, cyantraniliprole, spinosad a spirotetramat.

Vrtule třešňová na lepové desce

Tradičním problémem v letním období jsou překrývající se generace mery skvrnité v různých vývojových stadiích. Provádění přímé ochrany je proto neefektivní a zaměřujeme se pouze na odstraňování medovice pomocí hořké soli, draselného kokosového mýdla anebo hydrogenuhličitanu draselného. Tímto způsobem omezíme vzniku černí, pro něž je medovice živnou půdou. Důležitou roli v ochraně proti merám hrají přirození nepřátelé, zejména slunéčka a škvoři, takže přímá ošetření pomocí širokospektrálních přípravků mohou být kontraproduktivní.

Hrozbou pro dozrávající plody, především drobné ovoce a peckoviny, je invazivní škůdce Drosophila suzukii, jejíž výskyty podporuje vlhčí počasí, sucha její aktivitu naopak utlumují. Proti octomilce jsou registrovány dvě účinné látky - cyantraniliprole a spinosad.

Léto je také obdobím výskytů svilušky ovocné i svilušky chmelové. Sviluška chmelová se na stromy pravidelně přesouvá z bylinného patra po předchozím herbicidním zásahu. Současný výběr akaricidů (hexythiazox, fenpyroximát, tebufenpyrad) je podle registru určen pouze do jádrovin, takže v peckovinách se musíme soustřeďovat na udržení biologické rovnováhy. V tomto případě je ideálním řešením introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, nejlépe bezprostředně po výsadbě stromů.

Ze spektra necílových organizmů v sadech převažují afidofágové, tj. druhy potravně vázané na mšice. Tuto skupinu reprezentují především slunéčka, zlatoočky, pestřenky, škvoři a blanokřídlí parazitoidi. Některé druhy jinak užitečného hmyzu, jako jsou škvoři, vosy a včely pravidelně působí škody na dozrávajícím ovoci, zejména na plodech s měkkou dužninou. Zde zásahy většinou neprovádíme; výjimečně dochází k ošetření meruněk či broskví proti škvorům pomocí spinosadu.

Vajíčka slunéček a vajíčko zlatoočky

Různě vzrostlé larvy slunéček v blízkosti kolonie mšice jabloňové

Ochrana proti patogenům

Pokud se týká původců houbových a bakteriálních chorob, v zásadě pokračujeme v programu nastaveném již po odkvětu ovocných druhů. U většiny patogenů bývají vizuálně patrné příznaky napadení nejen na neošetřovaných plochách, ale i v komerčních výsadbách.

V takových případech pokračujeme v systematické ochraně proti infekcím strupovitosti jabloně a strupovitosti hrušně, skvrnitosti listů třešně, suché skvrnitosti listů peckovin, bakteriální spále a dalším organizmům.

V polovině července zpravidla ukončuje svou aktivitu padlí jabloně.

Na dozrávajících peckovinách i letních odrůdách jádrovin se zaměřujeme na výskyt moniliové hniloby a během srpna již řešíme otázku skládkových patogenů v jabloních, jako například u odrůd Gala, Šampion a v dalších kultivarech.

Strupovitost jabloně na listu

Strupovitost jabloně na plodu

Moniliová hniloba bývá přenášena hmyzem včetně včel

Závěr

Během léta probíhá sklizeň peckovin a raných odrůd jádrovin, takže zde postupně ukončujeme aplikace pesticidů. Kromě ochranných lhůt věnujeme pozornost výběru účinných látek, abychom omezili výskyt reziduí v produkci a pokud je to možné, upřednostníme nechemické metody ochrany.

U pozdních odrůd jádrovin musíme pokračovat v ochraně proti škůdcům a patogenům. Zaměřujeme se především na organizmy, které poškozují ovoce před sklizní nebo v průběhu skladování. Sem můžeme zařadit obaleče jablečného, obaleče švestkového i obaleče zimolezového, strupovitost jabloně a skládkové patogeny.

V letním období vznikají také ideální podmínky pro šíření mšic, z nichž je nejobtížnější zvládání ochrany proti vlnatce krvavé. V letním období jsou aktivní i další druhy škůdců, jako např. podkopníček spirálový, puklice švestková, červec javorový a štítenka zhoubná.