Ochrana sadů v zimním období a v předjaří

23. 03. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 272x

S blížícím se jarem postupně zahajujeme přípravu na novou vegetační sezonu. S prodlužujícími se dny a vzrůstem teplot zaznamenáváme stále patrněji životní projevy obyvatel sadů z řad členovců i obratlovců. Naší pozornosti neujde zvonivý hlas sýkory koňadry, kosí zpěv, a také přelétající hejna kvíčal. Na polích se objevují skřivani a v zamokřených místech čejky. Jedněmi z prvních poslů jara jsou také rackové, jež můžeme pozorovat, nacházejí-li se v blízkosti sadů vodní plochy.

Sýkory (sýkora koňadra vlevo a sýkora modřinka) jsou významnými predátory přezimujících škůdců

Poštolka obecná je vítaným návštěvníkem sadů

Z bezobratlých živočichů velmi záhy v předjaří nebo dokonce i v zimě zahajuje ve výsadbách hrušní aktivitu mera skvrnitá. Zatímco mery objevíme poměrně rychle pomocí sklepávadla, k pozorování ostatních druhů živočichů budeme potřebovat více trpělivosti. Nahlédneme-li pod kůru či pod listí zaujme nás poměrně velká druhová pestrost obyvatelů těchto úkrytů.

Často se stává, že v těsné blízkosti vedle sebe přezimuje kořist a její predátor. Nejčastěji nacházíme fytofágní ploštice, pavouky, výše zmíněné mery, slunéčka, housenky obaleče jablečného, denivky, zlatoočky, květopasa jabloňového, zobonosky a další druhy. Přímo na kosterních větvích a na kmenech přezimuje i část populace podkopníčka spirálového. Efektivní metodou pro takové pozorování je instalace lepenkových pásů, které primárně slouží k odhadu populační hustoty obaleče jablečného. Pásy ale umisťujeme do sadů již v polovině léta, kdy housenky postupně přecházejí do diapauzy. Použijeme-li při pozorování lupu, najdeme i další drobné živočichy, jako například svilušku stromovou, dravé roztoče a jiné organizmy.

Z patogenů se jako první k životu probouzí Taphrina deformans, původce kadeřavostï broskvoně. Podle zkušeností z předchozích let, může být tato houba za příznivých podmínek (vyšší teploty) aktivní již v zimě.

Pod pásy z vlnité lepenky můžeme nacházet skupinky slunéčka východního

Pod pásy z vlnité lepenky lze nalézt také pavouky

Kvetoucí byliny jsou útočištěm a zároveň zdrojem nektaru pro přirozené nepřátele, jako např. pro pestřenky

Plánování ochrany

Zvládnutí ochrany sadů je poměrně složitý proces, takže se vyplatí hlavní témata včas naplánovat. Určitě není ideální, pokud se bez předchozí přípravy ocitneme v situaci, kdy musíme okamžitě ošetřovat. Logicky je vhodné soustředit se nejdříve na aktivity, jež přicházejí na řadu jako první a zároveň mít přibližnou představu o celé sezoně.

U některých druhů musíme strategii ochrany řešit co nejdříve - příkladem je obaleč jablečný v případě, že se rozhodujeme o využití metody matení. S předstihem také musíme postupovat v biologické ochraně proti sviluškám, kde využíváme dravého roztoče Typhlodromus pyri.

V zimním období a v předjaří jsou aktuální následující aktivity:

• fungicidní zásah proti kadeřavosti broskvoně a puchrovitosti slivoně;
• monitoring výskytu přezimujících stadií škůdců a zásahy u druhů aktivních již na počátku rašení;
• zahájení ochrany proti merám v hrušních;
• ochrana proti vlnovníkům a hálčivcům;
• promyslit preventivní opatření v ochraně, jako je introdukce dravého roztoče T. pyri, výsevy kvetoucích pásů, vymetání listí z příkmenných pásů za účelem minimalizace infekčních zdrojů v ochraně proti strupovitosti i jiným patogenům a další operace;
• zkontrolovat stav techniky pro signalizaci, jmenovitě meteorologických stanic (přenos dat), a také provoz příslušného SW (např. při využívání programu RIMpro);
• včas objednat nebo připravit feromonové lapáky.

První fungicidní zásahy

Fungicidní ochranu každoročně zahajujeme ve výsadbách broskvoní, kde musíme řešit ochranu proti kadeřavosti broskvoně. Původce choroby, patogen Taphrina deformans, přezimuje ve formě blastospor na pupenech a jeho bionomie úzce souvisí s fenologickým vývojem broskvoní. První ošetření provádíme při prvním pohybu šupin pupenů, což odpovídá sumě 1 000 aktivních stupňů (SAT) nad 7 °C měřených od počátku roku (SAT₇ = 1 000 °C). Při vyšších teplotách infekční období trvá 2–3 týdny, což lze pokrýt 1–2 zásahy. Většinou ale infekce probíhají déle a výjimkou nebývají 3 ošetření. V loňském roce na teplých lokalitách došlo kvůli teplému počasí ke splnění uvedených sum již v lednu a bylo třeba ošetřovat již v tomto období.

Obdobnou bionomii jako kadeřavost broskvoně má i puchrovitost slivoně (Taphrina pruni), kde je analogický i systém ochrany. Sumy aktivních stupňů zde nejsou stanoveny, a tak termín ošetření odhadujeme spíše empiricky podle fenologického vývoje a předpokládaných srážek.

Jak v broskvoních, tak ve slivoních jsou povoleny proti uvedeným patogenům přípravky na bázi mědi.

První ošetření proti kadeřavosti broskvoně provádíme při prvním pohybu šupin pupenů, což odpovídá sumě 1000 aktivních stupňů (SAT) nad 7 °C měřených od počátku roku (SAT₇ = 1 000 °C)

Monitoring přezimujících škůdců a první ošetření

Řada škůdců ovocných dřevin v sadech přezimuje, většinou v trhlinách kůry, často v blízkosti pupenů. Diapauzními vývojovými stadii mohou být vajíčka, larvy v různých růstových fázích anebo i dospělci. Během zimního řezu máme příležitost provést kontrolu výskytu tohoto spektra škůdců, což nám pomůže v rozhodování o zásazích na počátku sezony.

S ohledem na cílené druhy využíváme fyzikální mechanizmus účinků olejů, dále různé formy síry, některý vhodný larvicid a kaolín. Oleje jsou vhodné proti diapauzním vajíčkům (sviluška ovocná, mšice, píďalky, můry), zatímco síru zvolíme proti hálčivcům a vlnovníkům. V tomto případě je velmi účinná polysulficidická forma síry aplikovaná ve směsi s olejem.

Uvedená kombinace se osvědčila i proti koloniím vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) nacházející se v korunách stromů, kde díky teplým zimám v posledních letech pravidelně přezimuje.

V ochraně proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri) ve výsadbách hrušní uplatňujeme systém zásahů pomocí kaolínu, jenž působí repelentně v době kladení. Tímto způsobem zúžíme dobu kladení, což později (většinou těsně před květem) umožní pomocí larvicidu (povolen spirotetramat a spinosad) zasáhnout co nejširší část populace líhnoucích se nymf. Obdobně jako kaolín lze využít i oleje, které zároveň působí i na vykladená vajíčka mer. Tato ošetření z časového hlediska přicházejí na řadu jako první.

V předjaří pak následuje ochrana proti hálčivcům pomocí síry event. výše zmíněné zásahy proti vlnatce krvavé. Na teplejší jarní dny počkáme s oleji, kdy se lépe uplatní jejich fyzikální efekt na přezimující vajíčka. Oleje aplikujeme nejpozději ve fázi zeleného poupěte (BBCH 56).

Pro doplnění je třeba uvést, že v době rašení až pukání pupenů (BBCH 51–53) provádíme ošetření proti dospělcům květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum). Brouci bývají v teplých oblastech aktivní již v polovině března, naopak v chladnějších regionech může ke kladení docházet až během dubna. K hromadnému kladení dochází za teplých slunných dnů od fáze BBCH 52 do BBCH 54 přibližně při splnění teplotní sumy SET₁₀h = 250–300 °C. I když část populace květopasa zimu přečkává v sadech, brouci především migrují z neošetřovaných ploch sousedících s výsadbami. Výskyt a aktivitu brouků pak zjišťujeme pomocí sklepávadla. Ošetření bývají nejúčinnější, když po chladnějším období a při splnění teplotních sum dojde k výraznému oteplení, které vyhovuje hromadnému letu brouků. K zásahu musí ale dojít ještě před vykladením vajíček.

Zde je přehled druhů škůdců a jejich stadií na které se zaměřujeme v průběhu zimní kontroly:

• diapauzní vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi),
• vajíčka mery jabloňové (Psylla mali),
• vajíčka píďalky podzimní (Operophtera brumata),
• diapauzní vajíčka mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantaginea, aj.),
• přezimující stádia červců a štítenek,
• vajíčka můr rodu Orthosia,
• molovka pupenová (Argyresthia pruniella),
• vlnovník višňový (Aculus fockeui),
• vlnovník hrušňový (Eryophyes pyri),
• nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium corni),
• přezimující housenky slupkových obalečů,
• kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující v korunách stromů.

Přezimující kolonie vlnatky krvavé s patrnou parazitací

Během února se jako jeden z prvních škůdců již může k životu probudit mera skvrnitá

Diapauzní vajíčka mery skvrnité

Diapauzní vajíčka mšic

Diapauzní vajíčka svilušek

Preventivní opatření

Nedílnou součástí ochrany jsou preventivní opatření, jež pomáhají snížit využívání pesticidů. Ve řadě intenzivních výsadeb se ve výsadbách jabloní i hrušní provádí vymetání a drcení opadaných listů za účelem snížení inokula strupovitosti i jiných patogenů.

Důležitá je i podpora biodiverzity sadů směrovaná ke zlepšení podmínek pro výskyt predátorů a parazitoidů. Efektivní jsou v tomto směru výsevy kvetoucích bylin v příkmenných pásech. Vhodně zvolené kombinace rostlin zároveň přispívají i k zlepšení půdní struktury a její schopnosti jímat a udržet vodu.

Za preventivní opatření, jež také spadá do zimního období, můžeme označit introdukci dravého roztoče Typhlodromus pyri proti sviluškám a dalším fytofágním roztočům. Provádíme ji jednorázově, nejlépe v mladých výsadbách, a to pomocí plstěných pásků obsahujících diapauzní samičky. Roztoč se postupně v sadech namnoží a dokáže udržet zajistit biologickou ochranu po celou dobu životnosti výsadeb.

Závěr

Během zimy a nejpozději v předjaří bychom měli věnovat pozornost přípravě strategie ochrany v nadcházející sezoně. Během řezu provádíme monitoring výskytu přezimujících škůdců a postupně zahajujeme některá ošetření. Jako první přichází na řadu zásahy proti meře skvrnité ve výsadbách hrušní a aplikace fungicidů proti kadeřavosti broskvoně.