Mandelinka bramborová a doporučení pro ochranu brambor

22. 08. 2024 Ing Petr Doležal, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 356x

Mandelinka bramborová představuje hlavního škůdce brambor, který je známý svou vysokou pohyblivostí a schopností rychle vyvinout rezistenci vůči insekticidům. Kdekoliv se vyskytuje, je považována za klíčového škůdce brambor, který způsobuje vážné škody okusem listů, často vedoucím až k úplné defoliaci a následnému snížení úrody.

Škodlivost

Plodnost mandelinky bramborové je velmi vysoká, kdy jedna samice může naklást mezi 300 až 800 vajíček. Tato vajíčka se následně vyvíjejí v larvy, kdy jedna larva dokáže během svého vývoje spotřebovat přibližně 40 cm² listové plochy. Dospělý jedinec je pak schopen za den zkonzumovat až 10 cm² listové plochy. Z toho je zřejmé, že při nezvládnutí ochrany a přemnožení mandelinky bramborové může rychle dojít k devastujícím škodám na celém poli.

Pokud dojde k vývoji druhé generace mandelinky ke konci vegetace, kdy již nemá dostatek potravy na nadzemní části, často se přesouvá i na hlízy brambor, kde pokračuje ve svém žíru. Zde způsobuje škody nejen na povrchových hlízách, ale i na těch, které jsou těsně pod povrchem půdy, což má za následek snížení kvality hlíz.

Pokles výnosu způsobený mandelinkou bramborovou může dosahovat desítek procent, což potvrzují i pokusy provedené v předchozích letech (graf 1). Nezvládnutí ochrany proti tomuto škůdci tak může být limitujícím faktorem pro produkci brambor. Je ale zřejmé, že výnosové ztráty také závisí na době, kdy dojde k napadení porostu mandelinkou bramborovou a rozsahu tohoto napadení.

Graf 1: Průměrné procento změny výnosu oproti neošetřené kontrole z let 2019, 2021 a 2023; lokalita: Žabčice, odrůda: Rosara

Mandelinka bramborová při kladení vajíček

Kolonie vajíček mandelinky bramborové

Larvy mandelinky bramborové

Holožír způsobený mandelinkou bramborovou

Úplné zničení vzcházející bramborové rostliny úživným žírem mandelinky bramborové

Letní brouci mandelinky bramborové

Rezistentní populace

Mandelinka bramborová je jedním z hmyzích škůdců, který má vysokou pravděpodobnost vyvinutí rezistence vůči insekticidům. Rezistenci je obtížné předejít, avšak lze ji úspěšně potlačit pomocí racionálního používání insekticidů v rámci integrované ochrany. Klíčovým prvkem je dodržování antirezistentní strategie, která zahrnuje střídání účinných látek s odlišným mechanizmem účinku. Tímto způsobem lze minimalizovat riziko rezistence a zachovat účinnost ochrany. Zavedení a dodržování antirezistentních postupů je zcela zásadní pro udržení účinnosti ochrany, a to nejen proti mandelince bramborové.

Bohužel se v posledních letech antirezistentní strategie a její implementace do praxe stává čím dál tím složitější. Čím je to způsobeno? Jedná se především o dva faktory. Prvním faktorem, který pozorujeme v posledních letech, je výrazný úbytek účinných látek a neregistrace nových látek s odlišným mechanizmem účinku. Druhým faktorem, je pak vzrůstající potřeba vícenásobných aplikací i v oblastech, kde doposud stačila většinou jedna aplikace. Tento druhý faktor je podmíněn především vzrůstajícími teplotami a možným vývojem druhé generace i v oblastech, kde dříve dvě generace nebyly běžné. Příkladem může být i typicky bramborářská oblast Vysočiny. Tyto dva faktory jsou často doplněny používáním přípravků s účinnými látkami, vůči kterým je již prokázána rezistence mandelinky bramborové, a tudíž je jejich účinnost zcela nedostatečná. Jedná se především o přípravky ze skupiny pyretroidů.

Integrovaná ochrana

Integrovaná ochrana je založena na řadě opatření. Můžeme je rozdělit na preventivní agrotechnická opatření a přímé ničení škůdce.

Mezi preventivní agrotechnická opatření patří střídání plodin v rámci osevního sledu, kdy by měly být brambory zařazeny na stejný pozemek ideálně jednou za 4 roky. Dalším opatřením je také způsob zpracování půdy. Při využívání technologie odkamenění dochází k redukci přezimujících dospělců mandelinky bramborové.

Přes využití těchto nepřímých nástrojů zůstávají základním prvkem ochrany proti mandelince bramborové přímé metody likvidace škůdce. Mezi tyto metody patří:

• ruční sběr brouků a larev,
• speciálně vyvinutá mechanizace, jako jsou odsávací nebo sklepávací jednotky,
• insekticidní ochrana včetně botanických preparátů.

Ruční sběr je vhodný pro malé plochy většinou u zahrádkářů, speciální mechanizace je určena především pro ekologicky hospodařící farmáře pro menší až středně velké plochy.

Pro intenzivní zemědělství v ČR je to pak využití insekticidních přípravků, které jsou u nás registrovány. V ČR je v současné době proti tomuto škůdci registrováno 45 přípravků (tab. 1), ale z toho je 18 ze stejné skupiny pyretroidů a 18 ze skupiny neonikotinoidů, kde je ale pouze jedna účinná látka (acetamiprid), 5 ze skupiny diamidů (2 účinné látky), 2 ze skupiny spinosinů (1 účinná látka) a 2 botanické insekticidy (1 účinná látka). Více o jednotlivých skupinách je pojednáno v části „Detailní hodnocení jednotlivých skupin účinných látek a přípravků“ níže.

Z uvedeného vyplývá, jak vážným problémem je mandelinka bramborová pro pěstitele brambor. Během vegetace je nutné její výskyt pečlivě monitorovat a efektivně řídit ochranu proti tomuto škůdci tak, aby se minimalizovalo riziko škod na sklizni a zachovala se kvalita výnosů. Používání integrované ochrany, která zahrnuje kombinaci agrotechnických, biologických a chemických metod, je klíčem k udržitelnému zemědělství a ochraně životního prostředí.

Tab. 1: Insekticidy registrované v ČR proti mandelince bramborové (duben 2024)

Pokusy s insekticidy na mandelinku bramborovou za období 2019 až 2023

Přesné polní pokusy s insekticidy probíhaly v rámci projektu NAZV QK1910270 a QK 22010194. Byly založeny v ranobramborářské oblasti v Žabčicích, ve školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně metodou úplně znáhodněných bloků s kontrolami zahrnutými do bloků. Insekticidy byly aplikovány v jednotné dávce vody odpovídající 400 l/ha. V době aplikace se na pokusných parcelách vyskytovala s největší četností larvální stadia LII a LIII. Hodnocení proběhla v termínech těsně před aplikací a následně 1. až 3. den a 6. až 11. den po aplikaci. Byla vyhodnocena průměrná účinnost insekticidů na larvy LI–LIV metodou podle Hendersona-Tiltona, a dále procento listové plochy poškozené žírem mandelinky bramborové (defoliace).

Ve všech sledovaných letech byly podmínky k výskytu mandelinky bramborové v ranobramborářské oblasti v lokalitě Žabčice velmi příznivé a vhodné pro založení pokusů na ověření účinnosti insekticidů proti tomuto škůdci Ve všech letech byl zaznamenán na této lokalitě plošný výskyt škůdce. Průměrná obsazenost trsů larvami mandelinky byla nejvyšší v letech 2021 a 2023, kdy dosahovala více jak 50 ks na jednu rostlinu těsně před aplikací. V ostatních letech se pohybovala okolo 20 ks larev.

Detailní hodnocení jednotlivých skupin účinných látek a přípravků

Chemická skupina: Diamidy

Chemická skupina diamidů je v ČR zastoupena dvěma účinnými látkami v 5 formulacích přípravků. Rezistentní populace proti diamidům se v ČR prozatím nevyskytují, a proto je skupina vhodná pro antirezistentní strategii. Přípravky nelze využít v ekologickém zemědělství.

Benevia a Coragen 20 SC pařily v pokusech mezi přípravky s nejvyšší účinností. Průměrná účinnost těchto přípravků za 5 let byla při hodnocení provedeném do 2 dnů po aplikaci téměř 80 % a do 8 dnů po aplikaci se blížila 100 % (graf 2).

Z dlouhodobého hlediska se poměrně často setkáváme u diamidů s o něco nižší účinností právě pří prvním hodnocení po aplikaci. Při pohledu na graf 3 je ale zřejmé, že po aplikaci již prakticky nedochází k žíru. Průměrné procento úbytku listové plochy při hodnocení za 6 až 11 dnů po aplikaci se pohybovalo za celé období sledování u obou testovaných přípravků okolo 1 %, kdežto u neošetřené kontroly byla průměrná defoliace 25,8 %. To je ve shodě s tím, že diamidy způsobují mimo jiné i svalovou disfunkci a larvy přestávají žrát.

Chemická skupina: Neonikotinoidy

V současné době z neonikotinoidů registrovaných proti mandelince bramborové zbyla v registru pouze účinná látka acetamiprid, která je obsažená v 18 přípravcích. Nově byla registrována celá řada tekutých forem ve zvýšených dávkách na hektar. Přípravky nelze využít v ekologickém zemědělství.

Rezistentní populace mandelinky bramborové se v ČR vyskytují, a proto je vhodnost pro antirezistentní strategii omezena. K poměrně rychlému rozšíření rezistentních populací přispěla i nižší registrovaná dávka proti mandelince bramborové ve výši 0,06 kg/ha. Tento přípravek je u řady plodin (např. rajče, paprika, okurka) s výjimkou brambor též registrován proti mšicím, kde je jeho účinnost stále vysoká, ale v dávce minimálně 0,125 kg/ha, tedy v dávce více než dvojnásobné oproti registrované dávce na mandelinku bramborovou. Z toho vyplývá, že nově registrované přípravky v tekuté formě a ve zvýšené dávce by mohly zaznamenat i vyšší účinnost.

Do pokusů byl zařazen přípravek Mospilan 20 SC v dávce 0,06 kg/ha. Po zavedení tohoto přípravku byla jeho účinnost velmi dobrá a dosahovala často i hranice 100 %. Od roku 2013 jsme v pokusech sledovali snížení účinnosti na cca 80 %. V současné době, jak ukázaly i výsledky z let 2019 až 2023 (graf 2), průměrná účinnost poklesla k hranici 50 %.

V roce 2019 ve výzkumné stanici VÚB Valečov, kde se tento přípravek v předchozích letech prakticky neaplikoval, byla zjištěna účinnost při druhém hodnocení 97,46 %. Z toho je zřejmé, že na lokalitách, kde se přípravek nepoužíval nebo používal pouze v omezeném množství a vyskytují se zde citlivější populace k actamipridu, lze přípravky na bázi této účinné látky potenciálně zařadit do antirezistentní strategie.

Chemická skupina: Pyretroidy

Chemická skupina pyretroidů je v ČR zastoupena 5 účinnými látkami v 18 přípravcích.

Rezistentní populace v ČR jsou plošně rozšířeny, a proto je nelze použít do antirezistentních strategií. Přípravky nelze využít v ekologickém zemědělství.

Výsledky pokusů prokázaly velmi nízkou účinnost přípravku Karate se Zeon technologií na mortalitu larev. To odpovídá tomu, že populace mandelinky bramborově v ČR jsou vůči této chemické skupině dlouhodobě rezistentní.

Účinnost daného přípravku v lokalitě Žabčice dosahovala v průměru 5 let při prvém hodnocení cca 33 %. Následně při druhém hodnocení (tzn. cca po 7–8 dnech) účinnost klesla v průměru na 11 %. Účinnosti přípravků v jednotlivých letech odpovídá i úbytek listové plochy (graf 3).

Chemická skupina: Spinosiny (biochemické pesticidy)

Chemická skupina spinosinů je v ČR zastoupena jednou účinnou látkou ve dvou přípravcích (Spintor, Nexsuba).

Rezistence v ČR nebyla zaznamenána, a proto je lze použít do antirezistentní strategie. Přípravky lze též využít i v ekologickém zemědělství.

Účinná látka spinosad je získávána fermentační činností běžně se vyskytující půdní bakterie Sacharopolyspora spinosa. Již od svého uvedení na trh si tento biologický přípravek udržuje vynikající účinnost, kterou potvrdil i ve sledovaných letech 2019 až 2023, kdy vždy v účinnosti přesáhl 90 % proti všem vývojovým stádiím larev již při prvním termínu hodnocení po aplikaci. V následujícím termínu hodnocení účinnost narostla až k hranici 100 %. Jak je patrné z grafu 3, úbytek listové plochy se zastavil prakticky ihned po aplikaci. V průměru všech 5 let na variantě ošetřené tímto přípravkem došlo k nejnižšímu úbytku listové plochy (pouze o 0,8 %) v porovnání se všemi ostatními variantami.

Botanické preparáty a rostlinné extrakty (biochemické pesticidy)

Tato skupina biochemických insekticidů je v ČR zastoupena 1 účinnou látkou ve 2 přípravcích (NeemAzal T/S, Aza).

Rezistence v ČR nebyla zaznamenána, a proto je lze použít do antirezistentní strategie. Přípravky lze též využít i v ekologickém zemědělství.

Účinná látka se získává z výtažku ze semen stromu Azadirachta indica pocházejícího z Indie. Pokusy potvrdily, že tento přípravek mandelinku bramborovou přímo nehubí, ale zastavuje žír brouků a larev. Z toho důvodu se musí účinnost přípravku posuzovat z hlediska procenta úbytku listové plochy tzv. defoliace. Účinnost přípravku na mortalitu larev mandelinky byla při prvním hodnocení v průměru pokusných let 40 % a cca o týden později již téměř 60 %. Při pohledu na graf 3 znázorňující procento úbytku listové plochy v jednotlivých letech je patrné, že ačkoliv poměrně velká část larev přežívala, tak došlo k výraznému snížení rychlosti defoliace. V průměru za 5 let sledování to bylo pouze o 4,29 %, kdežto u neošetřené kontroly o více než 25 % za 6 až 11 dnů od aplikace.

Graf 2: Průměrná účinnost přípravku Coragen 20 SC v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tilltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) v letech 2019 až 2023 na lokalitě Žabčice

Graf 3: Porovnání průměrného procenta úbytku listové plochy (defoliace) žírem mandelinky bramborové 6 až 11 dnů po aplikace v letech 2019 až 2023 na lokalitě Žabčice

Výsledky pokusů s vybranými insekticidy registrovanými proti mšicím a sledování vedlejší účinnosti na mandelinku bramborovou

V pokusech byly také hodnoceny na vedlejší účinnost na mandelinku bramborovou i přípravky registrované proti mšicím. V roce 2020 až 2022 byl hodnocen přípravek Movento 100 SC s účinnou látkou spirotetramat ze skupiny derivátů kyseliny tetronové, které inhibují syntézu lipidů. Z grafu 4 je zřejmé, že v provedených pokusech nebyla prokázána vedlejší účinnost na larvy mandelinky bramborové. Průměrná účinnost za tři sledované roky se pohybovala při prvním i druhém hodnocení do 10 %. Z hlediska úbytku listové plochy došlo pouze k velmi mírnému omezení.

Dalším přípravkem hodnoceným na doplňkovou účinnost na mandelinku bramborovou byl Mospilan MIZU 120 SL (účinná látka acetamiprid ze skupiny neonikotinoidů), u kterého v roce 2022 došlo k rozšíření registrace pro menšinová použití proti mšicím v sadbových bramborách. Registrovaná dávka přípravku Mospilan MIZU 120 SL je 0,4 l/ha. Po přepočtu na obsah účinné látky (48 g ú. l./ha) je tato dávka čtyřnásobná ve srovnání s registrovanou dávkou 0,06 kg/ha (12 g ú. l./ha) přípravku Mospilan 20 SP, o jehož účinnosti bylo hovořeno výše. Přípravek MIZU 120 SL byl zařazen do pokusu v letech 2022 a 2023 v lokalitě Žabčice. Z grafu 4 je patrné, že jeho účinnost byla na hranici 90 %. Tomu odpovídalo i zjištěné procento úbytku listové plochy (graf 5). I přes tuto zjištěnou účinnost na mandelinku bramborovou je potřebná jistá obezřetnost v jeho používání vzhledem k rozšířeným rezistentním populacím mandelinky vůči této účinné látce.

V letošním roce 2024 došlo nově k rozšíření registrace pro menšinová použití i pro přípravek Sivanto Energy (účinné látky deltamethrin ze skupiny pyretroidů, flupyradifuron ze skupiny butenolides) v dávce 0,5 l/ha proti přenašečům viróz (mšice) a v dávce 1,0 l/ha proti přenašečům fytoplazmy stolburu (žilnatka vironosná, křísek obecný, žilnatka travní, tečkovka žilkovaná) a to jak do sadbových, tak konzumních brambor. Tento přípravek byl zařazen do pokusu prozatím pouze v roce 2023, a to ve zvýšené dávce 1,0 l/ha, která je registrována proti přenašečům fytoplazmy stolburu. Zjištěná účinnost 3 dny po aplikaci byla více než 80 %. Po 8 dnech od aplikace poklesla na hranici 30 %. Pokud se ale podíváme na graf 5, pak vidíme, že došlo k výraznému omezení žíru mandelinky. Na neošetřené kontrole po 8 dnech ubylo téměř 29 % listové plochy, kdežto na variantě ošetřené přípravkem Sivanto Energy ubylo pouze 3 % listové plochy. Zde je nutno upozornit, že se jedná pouze o jednoleté výsledky.

Graf 4: Průměrná vedlejší účinnost přípravků registrovaných proti mšicím v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tilltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) na lokalitě Žabčice

Graf 5: Porovnání průměrného procenta úbytku listové plochy (defoliace) žírem mandelinky bramborové 6 až 11 dnů po aplikace na lokalitě Žabčice

Aktualizované zásady integrované ochrany

Na závěr je nutno připomenout aktualizované zásady integrované ochrany brambor proti mandelince bramborové.

Obecné zásady pro všechny režimy pěstování a užitkové směry

• při opakované aplikaci v rámci antirezistentní strategie používat přípravky z odlišných skupin přípravků, resp. přípravky s jiným mechanizmem účinku;
• upřednostnit účinné přípravky, u kterých doposud nebyly zjištěny v ČR rezistentní populace proti mandelince bramborové;
• dodržovat registrovanou dávku a koncentraci přípravku a použít smáčedlo;
• v případě nezbytnosti vícenásobné aplikace stejného přípravku dodržet maximální počet aplikací uvedených na etiketě a v registru přípravků;
• pro zjištění stavu výskytu mandelinky a rozhodnutí o potřebě aktivní ochrany porostů brambor je nutno provádět soustavnou kontrolu již od vzejití brambor;
• ošetřovat v optimálním termínu, tj. přednostně při maximálním výskytu larev prvního a druhého vývojového stupně v porostech (účinnost na malé larvy je u všech přípravků vyšší než na dorostlé larvy a na dospělce);
• dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor;
• ošetření porostů brambor neprovádět za vysokých teplot, ale upřednostňovat aplikaci přípravků po ránu, či v pozdějším odpoledním čase;
• často stačí insekticidy ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové nebo okraje pole, kde se škůdce vyskytuje nejvíce.

Konvenční pěstování brambor - konzum

• používat přípravky ze skupin diamidů a spinosinů;
• při nutnosti více aplikací kombinovat přípravek ze skupiny spinosinů a jeden z diamidů, popřípadě botanický přípravek na bázi azadirachtinu;
• upustit od používání pyretroidů;
• omezit použití acetamipridu, zvláště v oblastech, kde byla pozorována jeho nižší účinnost. V oblastech, kde bylo jeho použití malé a není zaznamenán pokles jeho účinnosti, ho lze využít pro zařazení v rámci antirezistentní strategie.

Konvenční pěstování brambor - sadba

• platí ta samá opatření jako u konzumních brambor;
• lze také využít přípravek Mospilan MIZU 120 SL, který má doposud dobrou účinnost jak na mšice, tak na mandelinku bramborovou, popřípadě při nižším až středním tlaku mandelinky bramborové i přípravek Sivanto Energy ve vyšší dávce 1,0 l/ha.

Zásady v režimu integrované produkce brambor

(dle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření)

• pro první aplikaci použít přípravek ze skupiny spinosinů nebo jeden z botanických přípravků na bázi azadirachtinu;
• při nutnosti více aplikací lze kombinovat s přípravkem ze skupiny diamidů;
• za období plnění víceletých podmínek na daném dílu půdního bloku lze použít 3 aplikace přípravků na ochranu rostlin proti mandelince bramborové, které nejsou povoleny proti mandelince bramborové v ekologickém zemědělství;
• přípravky určené i pro ekologické zemědělství se mohou využívat bez omezení (pozor na dodržení antirezistentní strategie).

Zásady v režimu ekologického zemědělství

• u ekologicky pěstovaných brambor lze v současné době použít přípravek ze skupiny spinosinů nebo jeden z botanických přípravků na bázi azadirachtinu;
• možnost využití sklepávačů mandelinky bramborové;
• na malých plochách lze využít ručního sběru dospělců mandelinky popř. vyšších stupňů larev.

Chytač, sklepávač mandelinky bramborové od firmy Field Workers, určený především pro ekologicky hospodařící zemědělce

Zpracováno s podporou projektů NAZV QK1910270, QK 22010194 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1624.

Ing Petr Doležal, Ph.D.¹, Ing. Ervín Hausvater, CSc.¹, Ing. Vladimíra Sedláková, Ph.D.², Ing. Petra Baštová¹, Ing. Petr Sedlák, Ph.D.^2
1Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., ²Česká zemědělská univerzita v Praze