Bázlivec kukuřičný - první výsledky testování na rezistenci

28. 08. 2024 Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 264x

Citlivost dospělců bázlivce kukuřičného k registrovaným účinným látkám insekticidů monitorujeme na našich pracovištích již od roku 2019, přičemž od roku 2020 probíhá laboratorní testování, jehož výsledky jsou pěstitelům poskytovány prostřednictvím Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ.

Přítomnost bázlivce kukuřičného (kukuričiar koreňový) (Diabrotica virgifera Le Conte, 1868) (Coleoptera: Chrysomelidae) na území České republiky byla poprvé zjištěna na Hodonínsku v roce 2002. V současné době je tento škůdce na našem území v oblastech pěstování kukuřice běžný a jsou proti němu prováděny insekticidní zásahy. Bázlivec kukuřičný pochází ze Severní Ameriky, kde je jedním z nejvýznamnějších škůdců kukuřice. Do Evropy byl zavlečen zřejmě v roce 1992, kdy byl zjištěn jeho výskyt v bývalé Jugoslávii. Od té doby se rozšířil v Evropě téměř ve všech oblastech pěstování kukuřice a nyní je jedním z jejích nejvýznamnějších škůdců.

Bionomie a škodlivost

Dospělci jsou velcí 4–7 mm, zbarvení žlutě, okrově žlutě až žlutozeleně. Samičky a samce lze dobře rozlišit a to zejména délkou tykadel, zbarvením krovek a tvarem zadečku. Samičky (obr. 1) mají kratší tykadla, jsou světlejší s úzkými černými pruhy na krovkách a zašpičatělým zadečkem. Samečci (obr. 2) jsou tmavší a černé pruhy na jejich krovkách téměř nebo úplně splývají. Zadeček mají zaoblený.

Samičky kladou vajíčka v létě do půdy do hloubky 5–15 cm, kde přezimují. Larvy se líhnou asi od poloviny května, jsou bílé až krémové barvy. Plně dorostlé měří až 13 mm. Někdy se uvádí jejich podobnost s drátovci, avšak toto srovnání platí jen co se týče tvaru těla. Larvální stadium trvá 3–4 týdny, stadium kukly pak 5–10 dní. Dospělci se líhnou od poloviny července až do srpna. Jejich početnost bývá nejvyšší od konce července do konce srpna až počátku září. V posledních dvou letech jsme zaznamenávali brouky v porostu ještě počátkem října. Jejich škodlivost je v tuto dobu ale zanedbatelná. Vývoj ale může urychlit teplé počasí.

Škody způsobují larvy i brouci. Škodlivost larev je považována za významnější, zejména při pěstování kukuřice po kukuřici. Larvy se živí na kořenech, nejdříve nejmladších, postupně napadají i větší kořeny a mohou je ožírat až k jejich bázi. Tím významně narušují stabilitu rostlin a ty se kácí. Pokud není kořenový systém zcela poškozen ať už žírem larev, nebo sekundárním napadením houbovými či bakteriálními patogeny, rostlina toto poškození kompenzuje a obnovuje svůj vzpřímený růst, což se projevuje vznikem typických „husích krků“.

Dospělci bázlivce ožírají listy, požerky jsou podobné požerkům kohoutků, často ale splývají do větších ploch (obr. 3). Brouci škodí ožíráním blizen, což způsobuje špatné opylení a v palici chybějí jednotlivá zrna nebo jejich celé řady (obr. 4). Blizny mohou být sežrány až po špičku palice a v její horní části pak bývají poškozena i zrna.

Obr. 1: Bázlivec kukuřičný - samice

Obr. 2: Bázlivec kukuřičný - samec

Obr. 3: Typické poškození listů kukuřice žírem dospělců bázlivce kukuřičného

Obr. 4: Palice poškozená žírem dospělců bázlivce kukuřičného

Možnosti ochrany

Ochrana je směřována zejména proti larvám.

Pro rok 2024 jsou registrovány proti larvám účinné látky cypermethrin a tefluthrin a entomoparazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora. Proti dospělcům je registrován cypermethrin, deltamethrin, lambda-cyhalothrin a kombinace flupyradifuron + deltamethrin.

Rezistence a její sledování

Při dlouhodobém a opakovaném používání insekticidů dochází k selekci rezistentních populací (subpopulací) škůdců, proti kterým jsou ochranné zásahy vedeny. Aplikace přípravků se stejnými, resp. na stejné cílové místo v organismu škůdce působícími účinnými látkami, zejména z důvodu obtížnosti až nemožnosti tyto látky střídat, představuje z tohoto pohledu značné riziko. Sledování úrovně citlivosti/rezistence škůdců je z tohoto důvodu zcela nezbytné. Nejde jen o úsporu prostředků vynakládaných na ochranu plodin, ale také o snížení počtu neefektivních zásahů, a tím o šetrnost k prostředí.

Problematika rezistence ve světě

Ačkoli se v Evropě ochranou kukuřice proti bázlivci zabývá mnoho autorů, problematika rezistence tohoto škůdce vůči insekticidům je poněkud opomíjena. Existují tedy pouze sporadická data. Např. Ciosi et al. (2009), kteří otestovali devět populací, usuzují na vysokou rezistenci bázlivce kukuřičného vůči chlorovanému uhlovodíku aldrinu a naopak na citlivost k organofosfátu methyl-parathrionu. Ani jedna z výše uvedených účinných látek není v ČR registrována.

Naproti tomu v Severní Americe, zejména v USA, se problematikou rezistence bázlivce kukuřičného začali zabývat již koncem 50. let 20. století, kdy začalo být zaznamenáváno snížení účinnosti insekticidních zásahů. V roce 1963 zde byla zaznamenána vysoká úroveň rezistence larev bázlivce vůči organochlorovému insekticidu aldrinu; to bylo impulsem k používání insekticidů proti dospělcům, což snížilo počet larev v následujícím roce. Z roku 1963 pochází i informace o populaci s vysokou úrovní rezistence vůči organofosfátu parathion-methylu a karbamátu karbarylu. Rezistence dospělců vůči karbamátům a organofosfátům byla potvrzena v USA pak i v 90. letech 20. století. Snížená citlivost - rezistence vůči pyretroidu bifenthrinu je uváděna rovněž z USA.

Rezistence v ČR

Výsledky, které představujeme, byly získány v roce 2023 při laboratorním testování dle metod IRAC 011, která je určena pro pyretroidy. Metoda je původně vyvinuta pro testování blýskáčka řepkového, ale lze je použít i pro testování jiných škůdců z řádu brouků.

Dospělci pro testování jsou sbíráni v porostu sklepáváním do nádoby, k odchytu lze použít i entomologickou síťku. Pro transport se využívají plastové lahve, do nichž je umístěna potrava (blizny, listy). Důležité je brouky po nasbírání umístit do chladničky, při přepravě do laboratoře je nutno použít autochladničku s aktivním chlazením.

Metoda je založena na principu tzv. lahvičkového testu (adult-vial test). Po vystavení brouků působení účinné látce v dávce rovnající se registrované polní dávce a jejím násobkům, jsou hodnoceny vnější projevy působení účinné látky na testované jedince (Kocourek et al. 2020).

Testovaným populacím je přiřazen dle mortality při působení 20% a 100% dávky (100% dávka je registrovaná dávka účinné látky v ČR) účinné látky stupeň rezistence. Ten má hodnotu 1–5. Na základě výsledků testů je zpracována mapa (dostupná na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ) jako přehledné grafické vyjádření, v níž je znázorněno místo sběru populace a barevně vyjádřen její stupeň rezistence:

stupeň rezistence 1 - vysoce citlivá populace, účinnost 100% i 20% dávky je 100 %,

stupeň rezistence 2 - citlivá populace, účinnost 100% dávky je 100 %, účinnost 20 % dávky je menší než 100 %,

stupeň rezistence 3 - středně rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 100 % a více než 90 %,

stupeň rezistence 4 - rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 90 % a více než 50 %,

stupeň rezistence 5 - vysoce rezistentní populace, účinnost 100% dávky je do 50 %.

Testování v praxi a jeho výsledky

V roce 2023 bylo testováno 15 populací bázlivce kukuřičného, všechny z oblastí s vysokým podílem pěstování kukuřice na jižní Moravě. Pouze 5 populací je možno označit za vysoce citlivé, 9 bylo vyhodnoceno jako citlivé a jedna jako středně rezistentní (mapa).

Srovnáme-li tento stav z let 2022 a 2023 s léty 2020–2021, pak začíná být patrný zhoršující se trend. V roce 2020 byly vůči lambda-cyhalothrinu zaznamenány 2 populace citlivé, jedna vysoce citlivá. V roce 2021 byly testovány populace z 9 lokalit. V případě lambda-cyhalothrinu byly všechny testované populace vyhodnoceny jako vysoce citlivé, k deltamethrinu byly 2 populace citlivé a 7 populací bylo vysoce citlivých. V roce 2022 už v laboratorních testech zaznamenáváme posun k horšímu. Z 12 testovaných populací byly pouze 2 vysoce citlivé, 8 populací bylo citlivých (což stále ještě znamená velmi dobrou schopnost účinné látky regulovat škůdce) a 2 vykazovaly střední rezistenci.

Mapa: Výsledky testování citlivosti bázlivce kukuřičného k lambda-cyhalothrinu v roce 2023

Závěr

Ačkoli se tyto výsledky mohou zdát jako velmi dobré, varováním by mělo být zjištění středně rezistentních populací, zejména v situaci, kdy jsou pro regulaci dospělců bázlivce kukuřičného povoleny přípravky z jediné skupiny účinných látek - esterické pyretroidy, které v hmyzím organismu působí na stejné receptory. Dostáváme se tak do situace, kdy bude s velkou pravděpodobností docházet k rychlé selekci rezistentních populací tohoto škůdce. Vzhledem k reálným možnostem střídání přípravků s různými skupinami účinných látek je nemožné uplatnění tohoto antirezistentního opatření.

Citovaná literatura je k dispozici u autorů.

Příspěvek vznikl za podpory smluvního výzkumu MZe - Plošný monitoring rezistence vybraných škodlivých organismů vůči účinným látkám pesticidů na území ČR v roce 2023.

Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.¹, Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.², Ing. Mária Neoralová¹, Mgr. Markéta Michutová¹, Ing. Pavel Kolařík^3
1Mendelova univerzita v Brně; ²Agritec Plant Research, Šumperk, ³Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko