Svazenka shloučená

31. 07. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 461x

Druhým kulturním druhem z rodu svazenek je svazenka shloučená (Phacelia congesta Hook.). Je u ní registrována jediná odrůda Fiona, která byla vyšlechtěná ve Výzkumném ústavu pícninářském Troubsko.

Popis a využití

Svazenka shloučená původem z Texasu, Arizony a Mexika je poměrně novou plodinou. Ve své domovině je to jednoletá až dvouletá bylina, ale u nás vymrzá a zimu přežívá jen zřídka. Optimální teploty v průběhu zimy jsou u ní okolo 0 °C, ale mladé rostliny jsou poměrně mrazuvzdorné a krátkodobě dokáží přežít i teploty pod -10 °C (obr. 1).

Svým habitem se podobá svazence vratičolisté, ale je menší a dorůstá 30–100 cm. Lodyhu má vzpřímenou. Listy jsou jedenkrát peřenosečné s delším řapíkem, dlouhé 6–14 cm. Lodyhy i listy jsou svěže zelené (obr. 2, 3) a porostlé krátkými chloupky, které jsou řidší a jemnější než u svazenky vratičolisté. Začíná kvést 9–11 týdnů od výsevu a během kvetení nedochází k ukončení vegetace, ale k větvení rostlin a postupnému nakvétání větví. Kvetení může trvat od června do prvních mrazů a ukončení vegetace.

Podobně jako u svazenky vratičolisté je květenství složené z několika svinutých dvouvijanů. Květy jsou krátce stopkaté se srostlým kalichem s čárkovitými až kopinatými cípy a zvonkovitou korunou, purpurově nebo levandulově modré barvy. Pyl je světle žlutý. Plodem je tobolka s tmavě hnědými až černými semeny, která jsou oválná, na jedné straně hladká a na druhé se dvěma podélnými rýhami. Hmotnost tisíce semen (HTS) se pohybuje okolo 1,4 g.

Je to medonosná rostlina s vysokou produkcí nektaru a pylu, která je velmi atraktivní pro včely i jiné druhy opylovačů (obr. 4). Dlouho kvete a poskytuje snůšku i po odkvětu jiných medonosných druhů. Je vhodná pro využití do nektarodárných směsí, například se svazenkou modrou, se kterou se dobře doplňuje. Jako meziplodina se využívá ve směsích s dalšími druhy, např. se svazenkou vratičolistou, se kterou má podobnou velikost semen nebo s jetelem alexandrijským a dalšími druhy. Je dobrým přerušovačem osevních sledů, a kromě svazenek není příbuzná s žádnými plodinami.

Obr. 1: Mladé rostliny svazenky - poškození mrazem

Obr. 2: Mladý porost svazenky (BBCH rostlin 14–17)

Obr. 3: Kvetoucí porost svazenky (BBCH rostlin 59–65)

Obr. 4: Svazenka shloučená je atraktivní pro opylovače

Nároky na pěstování

Pro pěstování svazenky shloučené jsou vhodné písčité, hlinité, jílovité i kamenité půdy, pokud jsou dobře odvodněné. Svazenka shloučená je suchovzdorná a dobře roste i na vlhčích stanovištích, ale nesnáší zamokřené půdy. Půdní reakce by měla být neutrální až mírně zásaditá a na chudých půdách se u semenných porostů před setím doporučuje přihnojení 30–60 kg N/ha, 15–20 kg P/ha a při nízkém obsahu draslíku v půdě také dohnojení touto živinou.

Snáší polostín, ale má ráda otevřená slunná stanoviště. Je teplomilná a typické rozmezí teplot v její domovině je mezi 20–38 °C, ale klíčí a vzchází i při poměrně nízkých teplotách a optimální je u ní výsev v první až druhé polovině dubna. Při vyšších teplotách sice svazenka vzchází rychleji, ale v pozdnějších výsevech se negativně projevuje vysoký tlak pozdně jarních plevelů. Jako meziplodinu ji lze vysévat do pozdního léta.

Vysévá se do úzkých řádků 12,5 cm, hloubka setí je 1–2 cm a výsevek je u čistosevu okolo 15 kg/ha.

Škodliví činitelé a možnosti ošetření porostů

Choroby a škůdci

Svazenka shloučená netrpí chorobami ani škůdci. Nesnáší zamokřené, utužené půdy, kde dochází k problémům s padáním klíčních rostlin, a takové pozemky proto nejsou vhodné pro její pěstování.

Také se u ní mohou vyskytovat mšice, ale choroby a škůdci u ní obvykle nezpůsobují velké škody a chemicky se proti nim neošetřuje.

Plevele

Nejproblematičtějšími škodlivými činiteli jsou u svazenky shloučené plevele, které nepříznivě ovlivňují růst a vývoj rostlin a u semenných porostů také sklizeň a kvalitu osiva. Pro pěstování semenných porostů jsou vhodné nezaplevelené pozemky a důležité je také kvalitní zpracování půdy a příprava seťového lůžka, aby došlo k likvidaci vzcházejících plevelů těsně před setím.

Při výskytu plevelů je u svazenky shloučené vhodné včasné chemické ošetření proti plevelům. Jsou do ní registrovány čtyři přípravky: Agil 100 EC a Targa Super proti jednoděložným plevelům a přípravky Laudis a Callisto 480 SC proti dvouděložným plevelům (tab. 1).

Optimální vývojovou fází svazenky je pro aplikaci přípravků Laudis a Callisto fáze 4. pravého listu (BBCH 14). Při aplikaci by měly být plně vyvinuté minimálně první 2 pravé listy.

Při aplikaci v časnějších fázích anebo u starších rostlin je vyšší riziko fytotoxicity. Zvýšené riziko fytotoxicity je také při aplikaci za chladnějšího a vlhčího počasí nebo při kombinaci přípravků. Plevele jsou nejcitlivější v raných fázích vývoje (do BBCH 14–16).

Do svazenky shloučené byly zkoušeny další účinné látky, a to pyridate (přípravek Onyx v dávce 1,5 l/ha), kombinace účinných látek aminopyralidu, clopyralidu a picloram (přípravek Galera podzim v dávce 0,35 l/ha) a metazachlor (přípravek Butisan 400 SC). Účinné látky byly srovnávány s neošetřenou kontrolou a účinnou látkou mesotrione (připravek Callisto 480 SC v dávce 0,2 l/ha). Aplikace byly prováděny na jaře ve fázi 2–4 pravých listů (u svazenky, BBCH 12–14). Hlavními příznaky fytotoxicity byly chlorózy a deformace. Nejvyšší fytotoxicita byla zjištěna u přípravku Galera podzim, kde bylo poškození rostlin až 50 %. Nejnižší fytotoxicita byla u přípravku Callisto 480 SC. Výsledky znázorňuje graf 1.

Tab. 1: Účinné látky registrované pro použití do svazenky shloučené ke dni 23. 2. 2024

Graf 1: Fytotoxicita zkoušených herbicidních přípravků u svazenky shloučené ve čtyřech termínech hodnocení

Sklizeň

Svazenka shloučená nakvétá postupně, a to ovlivňuje její dozrávání. Jako první dozrává plodenství na hlavním stonku a postupně dozrávají plodenství vytvořená na hlavních větvích. U dozrálých plodenství dochází k rozpadu a výdrolu semen. Podle termínu výsevu a povětrnostních podmínek svazenka shloučená dozrává 16–21 týdnů po zasetí, tj. cca 6–12 týdnů od začátku kvetení.

Přirozené ukončování vegetace je pomalé a dochází k obrůstání, a proto je před sklizní na semeno doporučována desikace. Nejvhodnější je k desikaci účinná látka diquat (Reglone). Byly zkoušeny další účinné látky a účinnost ostatních desikantů je nižší než účinnost diquatu (grafy 2–4). Velmi dobrá účinnost byla zaznamenána u dělené sklizně, která může být za příznivého počasí alternativou chemického ošetření.

Graf 2: Vliv ošetření na průběh zasychání listů svazenky shloučené

Graf 3: Vliv ošetření na průběh zasychání stonků svazenky shloučené

Graf 4: Vliv ošetření na průběh zasychání plodů svazenky shloučené

Závěr

Svazenka shloučená je podobná svazence vratičolisté. Je to medonosná plodina, která má dlouhou dobu kvetení a je atraktivní pro včely i další opylovače. Využívá se také jako meziplodina, zejména ve směsích s dalšími druhy. Je to odolná plodina, která netrpí chorobami ani škůdci.

Nejvýznamnějšími škodlivými činiteli jsou u ní plevele. Přípravky Agil 100 EC a Targa Super 5 EC jsou určeny k ochraně proti jednoděložným plevelům, Laudis a Callisto 480 SC jsou vhodné k ochraně proti dvouděložným plevelům. Proti dvouděložným plevelům byly zkoušeny také další přípravky, ale u těch byla vyšší fytotoxicita než u přípravku Callisto 480 SC.

Při sklizni semenných porostů svazenky shloučené se doporučuje desikace. Byly zkoušeny alternativní možnosti předsklizňového ošetření ve srovnání s účinnou látkou diquat (Reglone). Zkoušené desikanty měly nižší účinnost než diquat. Po diquatu byl nejúčinnější pyraflufen-ethyl (Kabuki) a velmi dobré výsledky byly dosaženy s dělenou sklizní, která je za příznivých povětrnostních podmínek dobrou alternativou chemického ošetření.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1724.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.¹, Mgr. Helena Hutyrová², Ing. Karla Kolaříková^2
1Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko, ²Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko